Jak na věc


vliv lněného oleje na léky

Vnější vlivy, které jsou mimo rámec popsaný v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

    ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 nepřevzala některá rámcová ustanovení z ČSN 33 2000-3 k BE2N2 a BE3N1. Důvodem je celková přestavba základních ustanovení pro tento obor, včetně postupného nahrazování norem souboru ČSN EN 50281 (a tedy i ČSN EN 50281 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem) do jiných norem, v současnosti do souboru ČSN EN 600791 (ČSN EN 60079 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru), který je určen všeobecně pro elektrická zařízení do výbušných atmosfér.BE2N2 - Nebezpečí požáru hořlavých prachů - Za vrstvu schopnou šířit požár se považuje vrstva 1 mm a vyšší. K tomu, aby tento vliv se nezměnil na BE3N1 se doporučuje do protokolu uvést jako opatření, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude předepsáno pravidelné čištění a odstraňování prachu tak, aby nemohlo dojít k takovému nahromadění prachu, které by mohlo v případě zvíření způsobit vznik vnějšího vlivu BE3N1.Doporučuje se, aby provozovatel zařízení v místním provozním bezpečn
    Je-li to z jakéhokoli důvodu vhodné nebo i výhodné, je možno v jednom prostoru složit vnější vliv jedné povahy z více tříd i za předpokladu, že existuje třída, která by svým rozsahem překryla, ale svým širším rozsahem by znamenala větší nároky na elektrické zařízení.Je vhodné definovat například prostý teplotní rozsah od -25 °C do +40 °C. Bylo by možno použít třídu vnějšího vlivu AA7, avšak tato by kladla větším rozsahem (t.j. do +55 °C) vyšší požadavky na elektrické zařízení. Z tohoto důvodu budeme vnější vliv definovat složením dvou tříd (jedné povahy), tj. třídami AA3 a AA4.


Konstrukce elektrických zařízení z hlediska vnějších vlivů

    V případech, kdy vnější vlivy vyskytující se v daném prostoru jsou již mimo rámec jednotlivých tříd vnějších vlivů, je nutno řešit tyto vnější vlivy individuálně, popisem v protokolu o určení vnějších vlivů, včetně náležitých opatření.Jako příklad lze uvést teplotu, která je vyšší než 60 °C a podobně.Prostředí, (vnější vlivy) která byla dříve uváděna (uváděla je ČSN 33 0300), nemající ekvivalent v příloze A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 - "Klasifikace vnějších vlivů". Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.V ČSN 33 0300 byla uvedena ještě další "prostředí", která jsou v příloze A normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 definována jinak, nebo v nich nejsou obsažena vůbec. Jedná se o prostředí základní, prostředí normální, prostředí venkovní, prostředí pod přístřeškem, prostředí důlní.Dříve používané „Prostředí základní" - není dle výše uvedených elektrotechnických předpisů (ze souboru norem ČSN 33 2000) zavedeno a pro praxi je nah


Elektrický odpor lidského těla - BB

    O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad, protokol o určení vnějších vlivů (Příloha NB ČSN 33 2000-5-51 ed. 3). Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu uložena a předkládána při periodických či jiných revizích elektrického zařízení.Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy se používá: PNE 33 0000-2 ed. 4.Při změnách využití objektu (technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu alespoň ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám.Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo předpisem. V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zcela nebo z části) stanoveny.Za takovouto technickou normu může být považována PNE
    Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při výchozích, pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.
    Při sestavování protokolu je důležité vědomí, že veškerá elektrická zařízení určená pro veřejnost musí být minimálně v provedení vyhovujícím pro vnější vlivy normální.Minimální stupeň ochrany krytem pro elektrotechnická zařízení (a výrobky) určená pro vnější vlivy normální je IP20.
    Přesné definice tříd AU1 až AU4 jsou odvozeny od parametru námrazových oblastí pro elektrické stanice podle normy ČSN EN 61936-1, pro venkovní vedení do 52 kV podle PNE 33 3301 a pro venkovní vedení vvn a zvn podle ČSN EN 50341-1.Lze také postupovat podle zpracovaných námrazových map mrazooblastí. Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv AU1.


Podrobnější rámcové požadavky k některým vnějším vlivům

    Výška vrstvy sněhu je důležitá u všech venkovních zařízení při ochraně polohou a pro minimální vzdálenost živá část-zem. Vliv AT je podstatný zejména pro horské oblasti ČR z hlediska umístění rozvodných zařízení (např. kabelových skříní apod.) v rozsahu:
    Za „normální" ve smyslu článku ZA.4 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 lze považovat vnější vliv BB2. Pro zařízení distribuční a přenosové soustavy platí podniková norma PNE 33 0000-2 ed. 4.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00