Jak na věc


uznání dluhu

ÚS: Ústavně konformní výklad úpravy rozsudku pro uznání

    Stránka www.uznanidluhu.cz vznikla za podpory neziskové organizace. Účelem této stránky je jednoduché a správné vypracování dokumentu - uznání dluhu podle občanského zákoníku. Aplikace na stránce je zdarma a otevřena pro širokou veřejnost. Postupné vyplňování formuláře zaručuje úplné a správné vyplnění tohoto dokumentu.
    Za uznání zbytku nepromlčeného závazku se považuje i to, když dlužník svůj závazek plní částečně. Pokud tedy kupující kupní cenu částečně uhradí a nevznese přitom námitky ohledně nedodání zboží či kvality, množství či ceny dodaného zboží, uzná tím, že je věřiteli dlužen i zbývající část kupní ceny. Jak významný je to nástroj pro věřitele netřeba asi zdůrazňovat. Podobné následky má i placení úroků, které se považuje za uznání jistiny, k níž se úroky vztahují.


ÚS: Fikce uznání v případě nekvalifikovaného neuznání nároku

    Základním přínosem uznání dluhu pro věřitele je zásada, že uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek v době uznání trvá. Platí to dokonce i v případě, že pohledávka je v době uznání promlčena. Má-li tedy věřitel k dispozici uznání dluhu (nepřehlédněte, že zákon vyžaduje písemnou formu), vyráží tím protistraně z ruky oblíbený trumf v podobě pasivního, ale někdy pohříchu efektivního postupu, který se dá shrnout slovy „nesjednal jsem, nepřevzal jsem, neznám, dokaž“. Právě to poslední „dokaž“ se totiž v takovém případě obrací proti dlužníkovi. Ohledně uznaného dluhu je na dlužníkovi, aby prokázal, že nesjednal, nepřevzal atd. Věřiteli se taková uznaná pohledávka relativně snáz vymáhá. S důkazy o neexistenci závazku musí totiž přijít dlužník.
    Mezi podnikateli sice nemusí zaznít přímo formulka obsažená v názvu tohoto článku, vůle uznat závazek však musí z písemného prohlášení jednoznačně vyplývat. Vždy bude zapotřebí přihlížet ke konkrétním okolnostem případu. Nejvyšší soud v minulosti například dospěl k závěru, že tzv. odsouhlasení salda pohledávek a závazků nepředstavuje bez dalšího uznání dluhu. Neuspěl ani věřitel, který, přiznejme, že vcelku logicky, argumentoval, že dlužník uznal svůj závazek už tím, že ho učinil předmětem započtení proti své pohledávce vůči věřiteli.


Postup dle § 114b odst. 1 o.s.ř. v řízení o žalobě s eventuálním petitem

    Písemné uznání závazku dlužníkem co do důvodu a výše (§323, §407 ObchZ). Věřitel nemusí již složitě (a někdy neúspěšně) dokazovat existenci své pohledávky pomocí jiných důkazů. Písemným uznáním se má zato, že závazek v uznaném rozsahu v době uznání trvá a to i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena. Uznáním závazku začne běžet nová čtyřletá promlčecí doba. Za uznání závazku může být považováno i zaplacení úroků, pak je uznána jen částka, ze které se úroky platí. Plní-li dlužník částečně svůj závazek, má toto plnění účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. Uznání závazku má účinky i vůči ručiteli.
    Nepřeceníme zřejmě právní povědomí věřitelů a dlužníků. Alespoň tedy těch pohybujících se v podnikatelských vodách, budeme-li předpokládat, že vědí, že uznání dluhu je věc dobrá pro věřitele a poněkud problematická pro dlužníka. Pojďme se tedy na to uznání dluhu blíže podívat. Pro zjednodušení zůstaňme mezi podnikateli.
    Dne 28. 4. 2006 jsem si od Petra Halady, bytem Morušova 1451, Šenov půjčil 5000,- Kč (slovy: pěttisíc korun českých) s tím, že tuto částku vrátím nejpozději do 31. 5. 2006. Do dnešního dne jsem však půjčenou částku nevrátil. Uznávám tímto svůj dluh co důvodu i výše a zavazuji se je zaplatit do 31. 5. 2006.


Rozsudek pro uznání v řízení o vypořádání společného jmění manželů

    Právní úprava občanskoprávních vztahů (§110, §558 ObčZ) je v některých ohledech odlišná. Nemluvíme už o uznání závazku, ale o uznání dluhu. Nestačí aby dlužník písemně uvedl, že dluh uznává, ale musí přímo uvést, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše. Musí být uveden příslib dluh zaplatit. Účinky uznání nastávají u promlčené pohledávky pouze tehdy, pokud dlužník věděl o promlčení. Uznáním dluhu začne běžet nová promlčecí doba 10-ti let. Uznání dluhu je účinné vůči ručiteli, jen když s ním vysloví souhlas.
    Uznání závazku má pro věřitele kromě přechodu důkazního břemene ohledně existence dluhu ještě jeden významný přínos: Uznáním dluhu, ať již v podobě písemného prohlášení, úhradou části závazku či úhradou úroků, začíná běžet nová čtyřletá promlčecí doba. To je jistě další z argumentů, proč si věřitel uznání dluhu v praxi často cení natolik, že je ochoten s případnou žalobou ještě nějakou dobu posečkat.
    Zmínili jsme, že uznání dluhu musí být provedeno písemně. Obchodní zákoník však zná i některé situace, kdy se dluh má za uznaný, i když věřitel žádným dlužníkovým písemným uznáním dluhu nedisponuje. Jak je to možné?

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00