Jak na věc


trabant bezkontaktní zapalování ebza

Američan otestoval Trabant. Nechápal vůbec nic

    „Tahle věc je naprosto směšná, řídit ji je velmi složité, znečišťuje vzduch šílenou měrou, blinkry se nevypínají, není tu otáčkoměr, ale je to taková zábava, nemůžu uvěřit, že s touhle věcí jezdím, miluju ji. Nekoupil bych si Trabant, ale jsem rád, že to Robert udělal,” říká Doug DeMuro koncem videa.
    Že má Trabant palivovou nádrž pod kapotou, ví kdekdo, že se musí míchat benzín s olejem, také. Kuriózní je však způsob, jakým se zjišťuje množství paliva v nádrži. Kdo by čekal normální palivoměr s plovákem, byl by vedle. Musíte zastavit, otevřít kapotu, otevřít nádrž a dovnitř strčit plastovou tyčinku. Paliva zbývá tolik, do jaké úrovně je tyčinka mokrá, když ji vytáhnete.
    Tak se dostal i tenhle skoro-bílý Trabant sedan do rukou Roberta Dunna. Ten s ním nedávno vyrazil na čtvrtmílovou závodní dráhu a troufáme si odhadnout, že tam stanovil rekord průjezdu... pro nejpomalejší auto, které se tam objevilo. 400 metrů mu trvalo 26 sekund a cílová rychlost byla 79 km/h.


Trabant muzeum Praha Motol retro interaktivní muzeum, trabant 600, trabant 601

    Podobně úžasnou věcí jsou zámky. Vevnitř je jen jeden, a to na pravých dveřích, na kterých zase není zámek zvenčí. Řidičovy dveře zevnitř zamknout nejde, aniž byste se vyklonili z okna a otočili klíčem v zámku na klice zvenčí. Když tedy chcete nastupovat do auta ve dvou lidech, je potřeba, aby nastoupil řidič, natáhl se ke dveřím spolujezdce a odemkl mu je. Nikdy jinak. Nejde klíčem odemknout pravé dveře a něco třeba vzít ze sedačky.
    Test, který si můžete pustit na videu níže, začne být opravdu zajímavý zhruba při třech minutách, kdy Doug DeMuro začíná auto zkoumat. Nejprve přijde řada na kvalitu zpracování. Výroba Trabantu byla relativně náročná a nákladná, ale podle kvality by člověk spíš odhadoval opak. Např. konsistentnost slícování panelů karoserie v podstatě neexistuje.
    Jízdní test je kapitola sama pro sebe. Před startem je potřeba otevřít ventil přívodu paliva a pak se startuje relativně normálně. Řadicí páka pod volantem je zprvu trochu divná a než se s ní člověk naučí manipulovat, chvíli to trvá. Douga překvapuje, že na první tři stupně nelze tzv. plachtit, to umožňuje až čtverka s volnoběžkou. Na křižovatkách také na to, že se blinkry samy nevypínají. A pořád na to, že je zdaleka nejpomalejším autem na silnici a že brzdy jsou opravdu mizerné.


Vybrané momentky z „testu”

    DeMuro se pustil do testování Trabantu jako obyčejně, ale protože Trabant je neobyčejné auto, musel některé jeho podivnosti vypíchnout. Spousta našich čtenářů s ním má možná osobní zkušenost a zbytek bude vědět, že pod kapotou je dvoutaktní, vzduchem chlazený dvouválec o objemu 0,6 litru a výkonu 26 koní, alespoň v tomhle kusu, který je z roku 1981.
    Pozoruhodné jsou také ostřikovače čelního skla, a to i pro Čecha, který ale s Trabantem osobní zkušenost nemá. Mají manuální pumpu, prostě táhlo na palubní desce, kterým pumpujete kapalinu na sklo. Manuální je také stmívání vnitřního zpětného zrcátka, ale ne knoflíkem - noční režim se aktivuje tak, že zrcátko prostě chytnete a otočíte o 180 stupňů.
    Když v České republice nebo na Slovensku řeknete slovo „Trabant”, každý ví, která bije. Je to jedno z nejhorších aut historie, ne-li to úplně nejhorší. Přesto, nebo možná právě proto, má své fanoušky. A pokud má někdo zálibu v divných autech, nehledě na to, odkud pochází, Trabant je něco, o čem ví své.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00