Jak na věc


subjekty veřejné správy

Závazné posouzení o určení evidované tržby

    Dále je nutné upozornit, že za předpokladu, že poplatník vykonává více činností splňujících kritéria vedlejší podnikatelské činnosti, je třeba pro účely provedení výše uvedeného testu příjmy/výnosy ze všech těchto podnikatelských aktivit poplatníka sčítat. Není možné tento test provádět pro každou činnost zvlášť11.
    Příklad č. 22: Příspěvková organizace obce, která provozuje informační centrum v této obci, byla pověřena společností s.r.o., která vyrábí propagační a upomínkové předměty, aby svým jménem a na účet této společnosti tyto propagační a upomínkové předměty ve svém informačním centru prodávala (komisní prodej). Příjmy z prodeje těchto výrobků budou podléhat evidenci tržeb (za předpokladu, že jsou hrazeny v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem a nejsou vyloučeny z evidence tržeb dle § 12 ZoET- např. z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu), neboť pro tyto příjmy neplatí vyloučení dle § 12 odst. 1 písm. c) ZoET, jelikož se nejedná o tržby příspěvkové organizace, ale o tržby společnosti s.r.o. Případná odměna za tuto činnost, kterou příspěvková organizace přijme od společnosti s.r.o., evidenci tržeb nepodléhá (na tento příjem příspěvkové organizace se vyloučení dle daného ustanovení vztahuje).


Povinnost evidovat tržby dle ZoET

    V případě, že je ve statutu uvedeno, že hlavní činností poplatníka je činnost, která je považována za podnikání, jedná se o údaj, který odporuje principům, na kterých je činnost neziskového sektoru založena. V případě, že poplatník provozuje podnikatelskou činnost, avšak tuto činnost vydává za činnost hlavní, jedná se o obcházení smyslu a účelu zákona. Vykonávání podnikání prostřednictvím hlavní činnosti může být důvodem pro zrušení daného subjektu.5


Subjekty spadající do neziskového sektoru

    Veřejně prospěšný poplatník sleduje pro účely určení příjmů, které nejsou předmětem daně (viz § 18a odst. 1 ZDP) zvlášť příjmy z nepodnikatelské a zvlášť příjmy z podnikatelské činnosti.13 Tuto evidenci lze využít rovněž k určení výše výnosů z těchto činností pro účely zjištění splnění kritérií pro drobnou vedlejší podnikatelskou činnost. Veřejně prospěšní poplatníci s tzv. širokým základem daně, tedy veřejná vysoká škola, veřejná výzkumná instituce, poskytovatel zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotní služby podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšná společnost a ústav (viz § 18 odst. 5 ZDP) sice zahrnují do předmětu daně všechny své příjmy s výjimkou investičních dotací, nicméně to neznamená, že by nemuseli vůbec členit svou činnost na jednotlivé druhy činností. Stále musí být schopni vykazovat hlavní a hospodářskou činnost ve výkazu zisku a ztráty, a navíc musí být schopni prokázat, že splňují definici veřejně prospěšného poplatníka
    Příklad č. 1: Nezisková organizace zabývající se podporou vzdělávání menšin prodá vyřazený majetek. Jedná se svou povahou o ojedinělý příjem z činnosti, která je pro danou organizaci zcela výjimečná (nejedná se o situaci, kdy by k prodeji vyřazeného majetku docházelo pravidelně, např. každý rok).
    Příklad č. 9: Spolek založený na podporu sportovních a jiných podobných aktivit svých členů (tělovýchovná jednota) provozuje v domě jemu patřícím hospodu pouze pro občerstvení svých členů. Členem spolku se může stát každý, kdo o to požádá. Ceny jsou nastaveny tak, že spolek dosahuje zisk, tato činnost je provozována soustavně – jedná se o podnikání. Obecně u spolků tohoto typu je nutný velice obezřetný postup při ověřování činnosti spolku. Je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že se může jednat o skrytou formu podnikání, ne o provozování bohulibé činnosti ve smyslu § 146 a § 217 OZ.


Plošné vyloučení tržeb vybraných veřejnoprávních subjektů neziskového sektoru

    Příklad č. 2: Spolek rybářů prodává 1x ročně vždy v sezóně před Vánoci kapry. Zisk z prodeje kaprů používá k zajištění chodu spolku. Jedná se o pravidelnou sezónní činnost a příjem z této činnosti nelze klasifikovat jako ojedinělý.
    Příklad č. 16: Na vesnici je zřízen klub, kde se jeho členové scházejí za účelem konzumace jídla a pití. Členům je jídlo a pití nabízeno prostřednictvím jídelního a nápojového lístku a je poskytováno za úhradu tzv. členského příspěvku (ten však odpovídá tržní ceně poskytovaného zboží). Uhrazená částka převyšuje náklady na přípravu jídla a pití (provozovatel klubu tedy dosahuje zisku). Přístup do objektu, kde je tato činnost klubu provozována, je umožněn i veřejnosti. Klub, ať již deklaruje jako svou hlavní činnost např. sdružování za účelem rozvoje sociálních vazeb občanů či utužení sousedských vztahů, případně výměny politických či jiných názorů, fakticky provozuje hostinskou činnost, a to soustavně a za účelem dosažení zisku. Jedná se o podnikání. Subjekt, který tržby z této činnosti přijímá, je povinen je evidovat.


Hlavní a vedlejší činnost neziskových subjektů

    Při určování výše příjmů/výnosů z vedlejší podnikatelské činnosti pro účely posouzení splnění výše uvedených kritérií pro příjem z drobné vedlejší podnikatelské činnosti se nezohledňují platby, které nesplňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu, nebo tržby, které jsou vyloučeny z evidence tržeb dle § 12 nebo § 36 ZoET.
    Příklad č. 5: Spolek hasičů pořádá 1x ročně soutěž o nejlepšího hasiče, v rámci níž je vybíráno vstupné a je zajištěno občerstvení pro veřejnost formou stánků. Případný výtěžek z akce bude použit na rozvoj hlavní činnosti tohoto spolku. Jedná se o příležitostnou výdělečnou činnost, která úzce souvisí s hlavní činností spolku – nejedná se o podnikání.
    Pokud poplatník vykonává podnikatelskou činnost, ke které je nezbytné živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění, a poplatník takovýmto oprávněním nedisponuje, je tato činnost přesto považována za podnikání.7
    Příklad č. 10: Veřejná vysoká škola provádí rozbory vzorků pro podnikatelské subjekty, přičemž z této činnosti je generován pravidelný zisk. Z tohoto zisku financuje nekomerční výzkum, který provádí v rámci své hlavní činnosti. Jedná se o činnost, která je vykonávána soustavně za účelem dosažení zisku – jedná se o podnikání.


Vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET

    Některé příjmy poplatníka nelze považovat za příjmy z činnosti, která je podnikáním (tyto příjmy nemají původ v činnosti poplatníka). Do této kategorie příjmů spadají např. různé příspěvky na činnost poplatníka (dotace či dary, ale též členské příspěvky). Za příjem z podnikání nelze považovat např. také výnos z veřejné sbírky dle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    Příklad č. 21: Obec vlastní plavecký bazén. Bazén pronajala spol. s.r.o., která na svůj účet a svým jménem pak vybírá vstupné, které lze hradit v hotovosti, platební kartou apod. V tomto případě jsou splněny formální a materiální znaky pro evidovanou tržbu a obchodní korporace je povinna tyto tržby evidovat.
    Příklad č. 3: Nezisková organizace přijímá platby pouze přímým převodem z účtu na účet, na přijetí platby v hotovosti není vůbec připravena a nepočítá s ním. Přes tuto skutečnost obdrží např. splátku dluhu v hotovosti, ačkoliv měla být tato platba původně dlužníkem bezhotovostně zaslána na bankovní účet neziskové organizace. Takovýto příjem lze považovat z hlediska formální realizace platby za jednorázový a svou povahou zcela výjimečný – tedy za ojedinělý.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00