Jak na věc


sousoší svatého václava

Jak pomník svatého Václava vznikl?

    V současné době neslouží sousoší pouze jako dominanta středu hlavního města, ale také bývá často místem setkání jeho obyvatel, a to pro účely jak ryze soukromé, tak i pro nejrůznější manifestace. Pod „ocasem“ Václavova koně se velmi často konají demonstrace rozličných společenských a politických uskupení. Zajímavostí také je, že 28. Října roku 1918 byla právě u pomníku okolo v jedenáct hodin dopoledne vyhlášena První Československá republika. Také 16. Ledna 1969 se v souvislosti s Pomníkem zapsal do historie, a to v podobě upálení Jana Palacha jako protest proti sovětské okupaci. V nedaleké pasáži Lucerna máte možnost spatřit parodické zpodobnění Pomníku vytvořené kontroverzním umělcem Davidem Černým.


Socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze

    Celkové ikonografické i kompoziční řešení budišovského sousoší sv. Václava, knížete a hlavního českého zemského patrona, doprovázeného dvojicí andělů, z nichž jeden přidržuje štít se svatováclavskou orlicí a druhý zase velký praporec s mohutnou drapérií divoce se vlnící v pozadí světce oděného do rytířské zbroje s knížecí čapkou na hlavě, je sochařským protějškem kompozice, která vychází ze situace parléřovské sochy v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě doplněné malovanými postavami andělů. Do českého barokního umění tuto kompozici uvedl již v roce 1629 malíř Matyáš Mayer v obraze určeném původně pro farní kostel sv. Václava v Praze na Malé Straně (dnes kostel sv. Mikuláše tamtéž). Avšak tím, kdo tomuto tématu dal pevné obrysy a kdo jej zakotvil jako trvalou součást obrazové tradice českého barokního malířství, byl Karel Škréta. Právě jeho obrazy jsou budišovskému sousoší velmi blízké stejně jako některé prvky ze slavného sousoší téhož námětu od sochaře pocházející
    Na vytvoření nové jezdecké sochy svatého Václava byla vypsána v lednu 1894 soutěž a po vzrušených diskusích v kruzích odborné i laické veřejnosti, byla nakonec zakázka zadána Myslbekovi. Původní model byl následně mnohokrát změněn a časem byla jezdecká socha svatého Václava na modelu doplněna ještě čtyřmi sochami stojících světců.
    Svatováclavský pomník naleznete na horním konci Václavského náměstí, pouze několik kroků od hlavní budovy Národního Muzea. Jedná se o jedno z nejznámějších a také nejdůležitějších sochařských děl české historie. Jeho autorem je představitel monumentálního realismu Josef Václav Myslbek, který práci na tomto unikátním sousoší věnoval více než třicet let.


Budišov, socha sv. Václava s anděly

    Celkové ikonografické i kompoziční řešení budišovského sousoší sv. Václava, knížete a hlavního českého zemského patrona, doprovázeného dvojicí andělů, z nichž jeden přidržuje štít se svatováclavskou orlicí a druhý zase velký praporec s mohutnou drapérií divoce se vlnící v pozadí světce oděného do rytířské zbroje s knížecí čapkou na hlavě, je sochařským protějškem kompozice, která vychází ze situace parléřovské sochy v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta na Pražském hradě doplněné malovanými postavami andělů. Do českého barokního umění tuto kompozici uvedl již v roce 1629 malíř Matyáš Mayer v obraze určeném původně pro farní kostel sv. Václava v Praze na Malé Straně (dnes kostel sv. Mikuláše tamtéž). Avšak tím, kdo tomuto tématu dal pevné obrysy a kdo jej zakotvil jako trvalou součást obrazové tradice českého barokního malířství, byl Karel Škréta. Právě jeho obrazy jsou budišovskému sousoší velmi blízké stejně jako některé prvky ze slavného sousoší téhož námětu od sochaře pocházející
    Sousoší měří na výšku i s Václavovým kopím 7,2 metru. Vlastní socha svatého Václava váží něco kolem 5,5 tuny a je zhotoveno z bronzu. Letopočet 28. 10. 1918, zasazený do dlažby před pomníkem, byl odhalen 27. října 1935. Dne 16. srpna 1995 byl pomník nařízením vlády prohlášen národní kulturní památkou.


Budišov, socha sv. Václava s anděly

    Barokní sousoší svatého Václava s anděly z roku 1730 je mistrnou prací školeného kamenosochaře působícího v Budišově a širokém okolí Františku Alexandru Jelínkovi. V Budišově byly sochy osazovány především v rozmezí let 1715–1766, kdy budišovsko-tasovského panství vlastnil rod hrabat z Paarů. František Alexandr Jelínek (*1704) byl pravděpodobně synem Martina Jelínka staršího, který patří do rozvětvené rodinné sochařské dílny kosmonoských Jelínků. Působení této plodné dílny můžeme vysledovat od roku 1676, kdy se na černínském panství v Kosmonosích usadil zakladatel sochařské rodinné tradice, Václav Jelínek a s různými kvalitativními výkyvy můžeme činnost dílny sledovat až do počátku 19. století. Tři generace sochařů a řezbářů této rodiny nám zanechaly mimořádný sochařský odkaz, co do počtu i výtvarné kvality děl. Jelínkové, ač do určité míry ovlivněni dílem Matyáše Bernarda Brauna, šli vlastní výtvarnou cestou s osobitým uměleckým vyjádřením. Další ze soch Františka Alexandra Jelínka na
    Sousoší naleznete velmi jednoduše. Stačí se vydat metrem nebo tramvají přímo do centra náměstí a vystoupit na jedné ze stanic nacházející se v blízkosti Václavského náměstí. Jako kombinaci pro výlet můžeme doporučit návštěvu nedaleké Jindřišské věže. Nemusíte své cestování do Prahy omezit pouze na nákupní centra.
    Pomník svatého Václava na Václavském náměstí je symbolem české státnosti. Autorem nejznámějšího sochařského monumentu v Praze je nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství Josef Václav Myslbek, který na něm pracoval více než třicet let.


Budišov. Socha svatého Václava s anděly

    Pomník svatého Václava je tvořen sousoším patronů české země. Nejviditelnějším je právě svatý Václav, jedoucí na koni, který stojí na mohutném kvádrovém podstavci. Tento kvádr lemují sochy svatého Prokopa, svaté Anežky české, svaté Ludmily a svatého Vojtěcha. Socha svatého Vojtěcha byla vztyčena roku 1924, zbytek soch o něco dříve, v roce 1912. Výška sousoší včetně Václava kopí činí 7,2 metru. Jako materiál na výrobu sochy byl použit bronz a samotná socha svatého Václava váží přibližně 5,5 tuny.


Budišov. Sousoší sv. Václava s anděly

    Barokní sousoší svatého Václava s anděly z roku 1730 je mistrnou prací školeného kamenosochaře působícího v Budišově a širokém okolí Františku Alexandru Jelínkovi. V Budišově byly sochy osazovány především v rozmezí let 1715–1766, kdy budišovsko-tasovského panství vlastnil rod hrabat z Paarů. František Alexandr Jelínek (*1704) byl pravděpodobně synem Martina Jelínka staršího, který patří do rozvětvené rodinné sochařské dílny kosmonoských Jelínků. Působení této plodné dílny můžeme vysledovat od roku 1676, kdy se na černínském panství v Kosmonosích usadil zakladatel sochařské rodinné tradice, Václav Jelínek a s různými kvalitativními výkyvy můžeme činnost dílny sledovat až do počátku 19. století. Tři generace sochařů a řezbářů této rodiny nám zanechaly mimořádný sochařský odkaz, co do počtu i výtvarné kvality děl. Jelínkové, ač do určité míry ovlivněni dílem Matyáše Bernarda Brauna, šli vlastní výtvarnou cestou s osobitým uměleckým vyjádřením. Další ze soch Františka Alexandra Jelínka na
    Budišovské dramaticky komponované sousoší, s ústřední postavou sv. Václava tvoří se svým okolím jeden sevřený umělecky velmi hodnotný barokní celek. Prostorově rozvinuté sousoší snese pohled ze všech stran a úhlů, aniž by ztratilo na své působivosti. Postavy stojí na vysokém soklu, jehož stěny jsou vyzdobeny reliéfem dalšího českého zemského patrona - svatého Jana Nepomuckého. Hlavní český zemský patron zaštítěný dvojicí andělů tu jakoby tohoto čerstvě kanonizovaného světce doprovází a doporučuje našemu zájmu a naší přízni. Celek je druhotně ohraničen nízkým kovovým plůtkem trojúhelníkového půdorysu, což představuje při dnešním umístění památky – socha se nachází uprostřed křižovatky – alespoň minimální oddělení sféry sakrální od všední každodenní skutečnosti a zároveň jakousi minimální ochranu před případným poškozením.


Budišov. Sousoší sv. Václava s anděly

    Budišovské dramaticky komponované sousoší, s ústřední postavou sv. Václava tvoří se svým okolím jeden sevřený umělecky velmi hodnotný barokní celek. Prostorově rozvinuté sousoší snese pohled ze všech stran a úhlů, aniž by ztratilo na své působivosti. Postavy stojí na vysokém soklu, jehož stěny jsou vyzdobeny reliéfem dalšího českého zemského patrona - svatého Jana Nepomuckého. Hlavní český zemský patron zaštítěný dvojicí andělů tu jakoby tohoto čerstvě kanonizovaného světce doprovází a doporučuje našemu zájmu a naší přízni. Celek je druhotně ohraničen nízkým kovovým plůtkem trojúhelníkového půdorysu, což představuje při dnešním umístění památky – socha se nachází uprostřed křižovatky – alespoň minimální oddělení sféry sakrální od všední každodenní skutečnosti a zároveň jakousi minimální ochranu před případným poškozením.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00