Jak na věc


sokolovna příbram plesy

Historie budovy sokolovny v Horním Litvínově

    V zimě se plocha sokoliště v Zámecké zahradě polévala, bruslila tu veřejnost, žáci škol, svoji hru zkoušeli první hokejisté.
    Roku 2013 společnost NATURYSS s.r.o., získala sokolovnu od města směnnou smlouvou s podmínkou, že výměnou za starou sokolovnu postaví gymnastický sál u Sportovní haly u Koldomu. Nový gymnastický sál byl slavnostně předán do užívání 19. března 2014. Budova sokolovny byla společností v letech 2014 – 2015 zrekonstruována v původním rázu a bude sloužit komerčním a společenským účelům. Firma NATURYSS s.r.o. chce navázat na myšlenku Sokola v moderním pojetí.
    V době oslav 40. let založení Sokola v Horním Litvínově je v kronice uvedena položka na stavu účtu jednoty: Hotovost družstva pro postavení sokolovny 48.024 Kč.
    Friedrich Ludwig Jahn (1778 – 1852) byl zakladatel německého gymnastického spolku Turnverein. Jeho busta stála do konce války v parčíku před Docela velkým divadlem.
    „Zámecká zahrada“ se stala oázou nejen sportovního, ale i kulturního života české menšiny. Hrála se tu vlastenecká ochotnická představení, samozřejmě s cílem získat peníze na stavbu sokolovny.


1936 – končí dlouholeté shánění peněz na stavbu sokolovny

    Snímek prvních hokejistů z 25. 12. 1934 nám v roce 2005 věnoval pan Václav Punt (1913 – 2008). Postupně, zejména zásluhou pamětníka Ladislava Křičenského (1922), se podařilo zjistit všechna jména a některé osudy hokejistů ze snímku.
    U obnovy Tělocvičné jednoty Sokol Litvínov – Lom v roce 1991 stál Konvalinkův syn, Ing. Jiří Konvalinka. Byl zvolen starostou. Po jeho odstoupení se od roku 2002 stal starostou Sokola pan Miroslav Skořepa.
    Pro firmu NATURYSS, Dolní Litvínov 5, podle české kroniky města Horní Litvínov a kronik Města Litvínov sepsal Václav Novotný, kronikář Litvínova, V Litvínově 22. ledna 2015.


1957 - požár sokolovny při maturitním plesu

    Po válce se sokolovna vrátila krátce do českých rukou Sokola. V září 1949 došlo ke sloučení TJ Sokol Horní Litvínov a Závodní Sokolské jednoty Stalinovy závody. Sokol byl po druhé zrušen. Persekuci po XI. všesokolském sletu 1948 neušel ani litvínovský Sokol, jehož členové se sletu v červnu účastnili. V kronice 19. 7. 1948 čteme: S okamžitou platností odvolal akční výbor Sokola z vedoucích funkcí následující členy: František Konvalinka, starosta; Vladimír Kudr, vzdělavatel; Miroslava Hrušková, náčelnice žen; Bedřich Kvapil, jednatel; MUDr. Antonín Biolek, zdravotní referent. Na místo starosty byl ustaven Josef Kerner, ředitel školy.
    Česká kronika: Tělocvičná Jednota Sokol snaží se uskutečniti postavení sokolovny. Na tento účel má již částku Kč 80.000.- pohromadě, jež byla získaná z výtěžků pořádaných divadel a zábav členských příspěvků, darů, subvencí, a též bezúročných půjček některých členů. Stavby jsou ale ještě tak drahé, že nelze v nynější době se stavbou započíti. Proto rozhodla se Jednota aspoň pro začátek postaviti na svém cvičišti v zámecké zahradě zděnou kolnu, kde by mohla nářadí uschovati. Na stavbě této kolny, která byla koncem září 1924 dokončena, pracovalo nezištně členstvo Sokola. Starostou Sokola jest pan Antonín Kolečko odborný učitel.
    Zídku a schůdky najdeme na bývalém cvičišti Sokola dodnes. Zídku lze nazvat nejstarším litvínovským mantinelem. Stavba sokolovny začala až za necelých 7 let. Fotografii poskytl kronikář městečka Řevnice Ing. Josef Beneš.


Sokolovna Litvínov - Tradiční hodnoty v novém pojetí

    Sokol Horní Litvínov byl založen v roce 1896 v hostinci U Vycpálků, který stával poblíž dnešní železniční stanice Litvínov. Společné nácviky a cvičení probíhaly nejčastěji v pronajatých sálech hostinců U Hrušků či v Hotelu turistů, což je dnešní Rudý dům. TJ Sokol Litvínov-Lom je nejstarší, fungující litvínovský spolek.
    Odvolaný starosta František Konvalinka (1904 - 1979) byl zřejmě největší osobností v historii litvínovského Sokola. Připomeňme, že kromě náročného učitelského povolání vedl, dirigoval a hrál na kontrabas v tanečním orchestru. V letech 1951 až 1961 byl městským kronikářem.


O dlouholeté snaze získat různými způsoby finance na stavbu sokolovny svědčí následující příhoda:

    Do městské kroniky zapsal 9. 3. 1957: Stala se skutečně téměř tragická událost v průběhu plesu litvínovských maturantů. Bylo to v naší sokolovně a již při zahájení všimli si někteří návštěvníci malé skulinky v stropě, kudy jakoby probleskoval malý ohníček. Ale už při zahajovacím tanci dostoupil plamen tak hrozivých rozměrů, že ve 20,05 hodině byl dán příkaz co nejrychleji sál vyklidit, protože v několika dalších minutách stál celý strop v plamenech zdola viditelných. V okamžiku volaly sirény na pomoc sokolovně, kde v nedlouhé době začala hořet i střecha. Podařilo se vynést všechny kabáty ze šatny, nikdo nepřišel k úrazu, uvnitř v sále však shořelo téměř celé zařízení, strop spadl, zdi ohořely. Shořely tam všechny stoly a židle, majetek závodní kuchyně Kordy a všechno ostatní, co v sále bylo. Příčina požáru: pravděpodobně krátké spojení vinou neodborně zapojeného elektrického světla.
    V roce 1921 zapůjčili členové Sokola bezúročně 15.545 Kč stavebnímu fondu; bylo tu nadšení pro stavbu sokolovny a počítáno s tím, že snad tímto způsobem bude získán kapitál na stavbu. K té však nedošlo, jednota neměla ještě zaknihovaný pozemek a nebylo dostatek peněz, takže postupem času si někteří členové půjčky vybrali, jiní zase svou půjčku, anebo její část proměnili v dar ve prospěch stavebního fondu.
    Projekt Sokolovna Litvínov spočívá v propojení sportovního, kulturního a společenského života pro všechny věkové kategorie. Chceme nabídnout rodičům s dětmi jinou formu pohybu a to především bez úzké specializace a výkonnostní pravidelnosti náročného tréninku.
    Městská rada Horní Litvínov usnesla se ve schůzi dne 12. září 1923: Proti odprodeji pozemku v zámecké zahradě ve výměru 4 arů 97m2 Tělocvičné jednotě Sokol na postavení sokolovny, městská rada ničeho nenamítá.


1932 - Zámecká zahrada – cvičiště i jeviště

    Budeme rádi, pokud se Sokolovna Litvínov, stane vyhledávaným centrem aktivního volného času, místem, kam se budete rádi vracet.
    Zmíněný pamětník Ladislav Křičenský byl jedním z vlastníků automobilů, které mužstvo USA s legendárním brankářem Meolim do Litvínova přivezlo, za velikých obtíží – bylo náledí.
    Zleva stojí funkcionář J. Kloc, Oldřich Vykouk, Jaroslav Kaiser, Kudlič, František Voříšek, Josef Šindelář, Šimůnek, Antonín Pleticha, Milan Potoček, dole klečí Jaroslav Folprecht, brankář Václav Punt, Alois Tauer. V pozadí vpravo je část budovy čp. 575, bývalého kina Oko, dnes čínská restaurace.


1924 – na sokolovnu nejsou peníze

    Nad usměvavým brankářem stojí František Voříšek (1916 – 1981). Má na dresu znak Sokola. Je to legenda litvínovského hokeje, pozdější spolutvůrce a trenér v roce 1945 založeného, současného hokejového klubu. V roce 1947 se v Praze hrálo mistrovství světa. Československo se stalo poprvé mistry světa. Jedním ze zapomenutých činů Fr. Voříška je pozvání reprezentantů USA do Litvínova v únoru 1947 - na utkání s mužstvem 1. A třídy! Utkání se sice nehrálo, protože kvůli dešti led „uplaval“, svědčí však o nadšení tehdejších hokejových funkcionářů.
    V červenci 2011 proto litvínovský kronikář Václav Novotný navštívil městečko Řevnice a místního kronikáře Ing. Josefa Beneše, který se narodil v roce 1924. Hned v úvodu setkání s humorem sdělil: „U vás v Litvínově mi patří asi 200 cihel“. Z chlapeckých let si pamatoval, že za jeho maminkou přišel řevnický Sokol se subskripční listinou. Přemluvil ji, aby do sbírky na cihly připravované stavby sokolovny v Horním Litvínově darovala místo 50 rovnou 100 Kč. „To byly velké peníze a při tehdejší ceně 0,50 Kč jedné cihly...“ dodal kronikář s úsměvem. úsměvná však není skutečnost, že sokolovna, dostavěná v lednu 1938, byla v majetku litvínovského Sokola pouhé 4 roky.
    Sokol městečka Řevnice bylo ve 30. letech tzv. ochranitelkou Sokola Horní Litvínov. Řevničtí pomáhali dary, členové se navštěvovali. V roce 1936 v době oslav cvičenci z Řevnic vystoupili ve veřejném cvičení.


1921 – poválečná snaha o stavbu

    Radost Sokolů netrvala dlouho, neboť 10. října téhož roku byla zabrána Němci. Sokol byl zakázán. Během války se sokolovně říkalo Jahturnhalle. Sloužila německé obdobě Sokola, nacionalistickému sportovnímu klubu nazývanému Turneři.
    „Děkujeme autorovi, panu Václavu Novotnému za zpracování textu, poskytnutí fotografií a cenných informací, zároveň děkujeme za velmi vstřícný přístup a ochotu“

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00