Jak na věc


sítotisk

Sítotisk a fotocitlivé materiály

    Později se sítotisk rozšířil i do Evropy a Ameriky, jeho masovému využití však bránily asijské země svými embargy na vývoz hedvábí. Právě to totiž bylo ze začátku používáno jako prakticky jediný materiál pro aplikaci sítotisku.
    Technologie sítotisku - touto technikou se rozumí nanášení barvy přes šablonu na potiskovaný materiál, tento základní princip sítotisku je stejný prakticky po staletí. Co však prochází zvláště ve dvacátém století dynamickým vývojem jsou tiskové matrice, tiskové barvy a nejlépe pozorovatelné sítotiskové stroje.
    Teprve na začátku 20. století, v roce 1907, si nechal Angličan Samuel Simon patentovat výrobu sítotisku. Sítotisk byl v té době určen pro potisk drahých tapet, různých luxusních textilovin či hedvábí. Velmi záhy však západní vědci zjistili ohromné možnosti sítotisku, z kterého se stala jedna z nejlepších a nejdokonalejších potiskových metod té doby. Sítotisk zaznamenal doslova raketový vzestup mezi lety 1910 až 1920, kdy tiskárny začaly experimentovat s fotoreaktivními prvky, jako jsou například draslík, sodík nebo chrom.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00