Jak na věc


rychle rostoucí dřeviny

Další důvod proč pěstovat japonský topol

    Zahájili jsme sklizeň sadebního materiálu Japonského topolu pro výsadbu na jaro 2013. V souvislosti se sklizní, přijímáme objednávky na řízky, prýty i kořenáče. V případě vašeho zájmu vyplňte prosím objednávkový formulář. Pokud budete mít zájem o řízky Japonského topolu, do poznámky prosím připište, zda chcete řízky tříděné či netříděné.
    S přípravou pozemku je třeba začít obvykle rok před výsadbou, tak, aby byly podmínky pro výsadbu a růst dřevin optimální. Postup je odlišný v závislosti na tom, jestli bude plantáž vysazována bezprostředně po ukončení pěstování zemědělských plodin, nebo na pozemku, který nebyl zemědělsky obděláván. Buď stačí podzimní hluboká orba, nebo jí musí předcházet odplevelení pozemku totálním herbicidem. Na jaře pak následuje běžná jarní příprava povrchu půdy před výsadbou řízků.


Plantáže rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí

    Ve výzkumu i v praxi bylo ověřeno, že výmladkové plantáže r.r.d. mohou působit pozitivně na okolní krajinu aživotní prostředí člověka (např, na regeneraci orné půdy, zvyšování biodiverzity krajiny, stabilizaci hydrologického režimu). Podrobněji se těmto „neprodukčním funkcím“ věnuje samostatný příspěvek publikace. O významu těchto přínosů svědčí i fakt, že finanční podpora na zakládání porostů r.r.d. je poskytována MZe v rámci programu „podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství“ (Nařízení vlády 505/2000 Sb. příloha č.14). Z hlediska biologického je tato produkce dřevní biomasy založena na schopnosti některých dřevin a jejich klonů (např. topolů a vrb) růst v prvních letech po výsadbě velmi rychle (roční výškové přírůstky i 2-3 metry) a současně na jejich obdivuhodné regenerační výmladkové schopnosti po seříznutí nadzemní části (výškové přírůstky v prvním roce po seříznutí dosahují až 5 metrů). Další důležitou vlastností většiny taxonů dřevin doporučených pro výmladkové plantáže – i kd
    Od ropné krize v roce 1971 a zejména pak v posledním desetiletí se v západní Evropě a také v některých oblastech Severní Ameriky začíná na stále větší rozloze zemědělské půdy využívat nový systém zemědělského hospodaření, jehož smyslem je produkce rostlinné hmoty – biomasy nebo přesněji fytomasy.
    V dostupných odborných publikacích byly nejčastěji doporučovanými rychle rostoucími dřevinami v našich klimatických podmínkách taxony z čeledě vrbovitých (Salicaceae) a to zejména topoly (včetně osiky – rod Populus), vrby (rod Salix) a dále olše (rod Alnus) a bříza (Betula) z čeledě břízovitých (Betulaceae). V lesnické popř. zemědělské a krajinářské praxi jsou v některých případech již více než 200 let využívány doporučené klony nebo uznané odrůdy či F1 potomstva uvedených RRD, které byly vybrány na základě výsledků vědeckého hodnocení širokého experimentálního sortimentu pocházejícího z přírodních populací, záměrného i spontánního křížení.


Japonský topol šance, jak ušetřit

    Biomasa se měla stát čistší alternativou ke špinavému uhlí. Štědré dvanáctimiliardové dotace na zelenou elektřinu ale nalákaly tolik investorů, že brzy nebude čím topit. Navíc už dnes je jasné, že zdraží nejen samotná biomasa, ale porostou i ceny energií nebo papíru, odvětví závislých na stejné surovině...více o biomase.
    Hlavními důvody pro zavádění tohoto systému v hospodářsky vyspělých zemích jsou:- využití zemědělské půdy pro nepotravinářskou produkci a zajištění mimoprodukčních funkcí zemědělství- rozvoj zemědělských oblastí (nová pracovní místa, posílení místní ekonomiky – peníze za energii zůstávají v regionu, přicházejí investice do nových technologií)- snížení znečištění ovzduší náhradou fosilních paliv a zlepšení obchodní bilance státu
    Pozoruhodnou energetickou dřevinu, vhodnou jako ekologické palivo, živý plot či větrolam, představuje japonský topol. Tento klon na bázi křížence u nás běžného topolu černého a topolu Maximowiczova roste dobře na široké škále stanovišť chlumních až podhorských oblastí (350 - 500 m. n. m), vadí mu naopak silně podmáčené půdy...více o Japonském topolu.


Palivo do vašich kamen a kotlů, rovnou z plantáže (lesa)

    Plantáže rychle rostoucích dřevin pro pěstování dřevní štěpky se sklízejí v tzv. velmi krátkém obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje mezi 3–4 roky. Celková životnost plantáže při dobré údržbě dosahuje 21 let. Podle zkušeností ze zahraničí se nedoporučuje sklízet v kratších obmýtích, neboť se tím sníží celkový výnos za dobu existence plantáže. Sklizeň rychle rostoucích dřevin na štěpku se provádí v měsících prosinec–březen, kdy je obsah vody v pletivech nejnižší a je možné využít volných pracovních sil a strojů. Vhodné je sklízet, když je půda zamrzlá, a to z důvodu snadnějšího pohybu mechanizace. Vyrobená dřevní štěpka má ihned po sklizni vlhkost 50–55 %. Takto vlhká štěpka se hodí spíše do kotlů o výkonu vyšším než 1 MW. Pro menší kotle je třeba štěpku dosušit. Nabízíme sklizeň rychle rostoucích dřevin a veškerou logistiku s tím spojenou v sekci sklizeň plantáže.
    Zemědělské (energetické) využití RRD Od roku 1993 začaly být rychle rostoucí dřeviny zejména topoly a vrby u nás zkoumány také jako tzv. energetická plodina – pro produkci dřevní biomasy (hlavně štěpky příp. palivového dřeva) pro energetické využití. Od roku 2000 jsou poskytovány dotace na zakládání produkčních porostů RRD k energetickému využití – tzv. výmladkové plantáže. Tento způsob pěstování RRD (více zde) jako i pěstování dalších převážně nedřevnatých energetických plodin se rozvíjí pod vlivem aktuálních priorit zemědělské, energetické a rozvojové politiky EU. Hlavními důvody pro podporu pěstování energetických plodin v hospodářsky vyspělých zemích jsou:
    Určení sponu závisí na dostupné mechanizaci, která bude používána k výsadbě a zejména k odplevelování a sklizni. V současnosti se v Evropě pro výsadbu energetických plantáží používá toto schéma výsadby:


Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD)

    V současnosti se v lesnictví pěstují topoly v následujících typech porostů (Simanov, Čížek, 2004; Mottl, 1989):Lignikultury: uplatnění dřeva – sortimentů – je na dýhu zejména v nábytkářském průmyslu. Sklízejí okolo 20 maximálně 25. roku. Silvikultury jsou středoevropskou (Československou) variantou lignikultur. Shortrotation (Intenzivní topolové plantáže pro výrobu celulózy) se sklízejí okolo 10. maximálně 15. roku. Minirotation – tímto termínem označují čeští lesničtí odborníci porosty pro produkci štěpky k energetickému využití tzn. výmladkových plantáží RRD popisovaných podrobněji dále. Svým základními parametry je podle názoru Čížka (2004) tento druh porostu již spíše zemědělskou technologií.
    Vysoká objemová produkce dřeva přes 10 m3/ha/rok což odpovídá přibližně 4,5 t(suš.)/ha/rok v průměru za životnost porostu (kritérium IUFRO). V pozdější literatuře se uvádí i výrazně více např. minimálně 22 m3/ha/rok což odpovídá přibližně 10 t(suš.)/ha/rok (Dimitri, 1989).
    Kořenová konkurence plevelů vede ke značnému zpomalení růstu, proto je nutné plevel omezovat co nejdříve po výsadbě a pokračovat až do sklizně. Nejúčinnější metodou je kombinace chemické a mechanické kontroly plevelů. Běžný výškový přírůst topolů a vrb v plantáži činí v 1. roce 1–2 m a v každém dalším roce 1,5–2 m, takže při první sklizni ve 3. (resp. 4.) roce dosahuje porost průměrné výšky 5–6 m. Pokud byla plantáž založena nestandardním způsobem nebo na nevhodném stanovišti, přírůst těchto hodnot nedosáhne. Starost o údržbu plantáže RRD můžete přenechat naší firmě, pokud si u nás objednáte výsadbu plantáže.


Kořenáče pro jaro 2012 jsou vyprodané

    Určení optimálního termínu jarní výsadby rychle rostoucích dřevin závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí. Obvykle se řízky topolů a vrb sázejí od poloviny března do května, jakmile stav půdy umožní příjezd sázecích strojů na plochu. V případě manuální výsadby se řízky ručně zapichují svisle do připravené půdy. Řízky musí být téměř celé v zemi – mohou vyčnívat maximálně 3 cm nad povrch půdy. Po zapíchnutí nebo zasunutí řízku se půda k řízku přitlačí sešlápnutím ze stran tak, aby řízek nebyl poškozen. V případě mechanizované výsadby je postup závislý na typu sázecího stroje. Ve srovnání s manuální výsadbou je výsadba mechanizovaná mnohem rychlejší, lze vysázet až 3 ha/den. Pupeny na řízcích vyraší přibližně do týdne po výsadbě.
    Pod pojmem „rychle rostoucí dřeviny“ rozumíme v podmínkách střední Evropy především druhy a klony topolů a vrb. Pěstování rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě se řídí určitými pravidly. Plantáže rychle rostoucích dřevin v ČR zatím nevznikají a asi ani ve větší míře vznikat nebudou na nejúrodnějších půdách. K dispozici budou spíše stanoviště klimaticky, půdně a ekonomicky méně vhodná pro dosažení dobré produkce konvenčních plodin. Proto je zcela nutné přizpůsobit výběr dřevin pro plantáže daným stanovištním půdně-klimatickým podmínkám. Lokální stanovištní podmínky je třeba co nejpřesněji prozkoumat ještě dříve, než zahájíme přípravu výsadby. Jak topoly, tak vrby přirozeně preferují vodou dobře zásobená stanoviště. Jsou to světlomilné druhy, stabilní zastínění jim nevyhovuje. Limitující nadmořská výška pro pěstování produkčních plantáží topolů a vrb je u nás okolo 600 m n. m. Více informací najdete v sekci analýza terénu.


Pěstování Japonských topolů na biomasu

    V posledních letech dochází v rámci výzkumu k rozšiřování sortimentu RRD i na další druhy a rody. Podle různých autorů můžeme v našich podmínkách mezi RRD zařadit také: pajasan žlaznatý (Ailanthus altissim), lísky (Corylus sp.). V teplejších a sušších oblastech ČR by připadal v úvahu trnovník akát (Robinia pseudoacacia L.), který byl testován a šlechtěn v Maďarsku [na kvalitu dřevní produkce a pro včelařské účely – Mottl, ústní sdělení]. Mimo ekologické podmínky střední Evropy jsou nejvýznamnějšími druhy RRD blahovičníky (Eucalyptus sp.), které jsou pěstovány ve v subtropických oblastech celého světa např. v Portugalsku (na vlákninu), Etiopii, Angole a na Novém Zélandu. V Indii jsou testovány například akácie (Acacia tortilis , A. nilotica ), kasie (Cassia siamea) a mimóza (Albizzia aculeata L.). V podmínkách subtropické Číny a v posledních letech již také Evropy se pěstuje například pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) jako energetická (mezi) plodina.
    Termín rychle rostoucí dřeviny (dále často jen RRD) se v odborné lesnické literatuře poprvé objevuje v první polovině 20. století, kdy takto začali evropští lesníci označovat skupinu dřevin (resp. jejich druhy případně klony), které dosahovaly výrazně nadprůměrný výškový přírůst a objemovou produkci. Základní vlastnosti RRD jsou následující:


Přijímáme objednávky na kořenáče pro podzim 2012

    Od roku 1990 narůstá rozloha neobdělávané půdy, tato půda je potenciálně využitelná pro rychle rostoucí dřeviny (RRD) a jiné energetické plodiny. Dále je možné k pěstování biomasy využít půd tzv. problémových, které jsou nevhodné pro potravinářskou produkci v důsledku nevhodné lidské činnosti. Jejich rozloha je odhadována na 54 tis. ha. Po katastrofálních záplavách se také objevila možnost a zájem využít plantáže RRD na nově vzniklých náplavách a sedimentech, které nejsou pro klasickou rostlinou výrobu vhodné (kamenitost, špatná kapilarita, málo humusu). Proto je možné si nechat vypracovat studii energetického potenciálu biomasy, ze které získáte informace o proporcích a distribuci využitelného potenciálu biomasy v zájmovém území.
    Topoly jsou používány pro rychlou produkci dřeva (lesnických sortimentů) v nížinných oblastech Evropy již téměř 200 let a to jak na půdě zemědělské tak na půdě lesní. Botanické druhy topolů a jejich vybraní kříženci dosahují totiž na rozdíl od většiny lesních dřevin mírného pásma maxima svého výškového a tloušťkového přírůstu mnohem dříve a to mezi 10 a 25 rokem oproti 40–65 roku např. u smrku ztepilého (Chmelař, 1987). Nejstarší klon (odrůda) používaný v lesnické praxi Populus × euroamericana ‘Serotina’ vznikl pravděpodobně již kolem roku 1700 ve Francii a pro svůj vitální růst a odolnost vůči chorobám byl používán pro liniové výsadby (stromořadí) i pro intenzivní plantáže určené k produkci dřevní suroviny zejména na méně produktivní zemědělské půdě (Mottl, 1989; Simanov, Čížek, 2004).


Údržba a pěstování RRD v dalších letech po výsadbě

    Pro úsporu času a námahy s osekáváním větví a větviček při výrobě palivového dřeva z Japonského topolu, případně jiných listnatých dřevin jsme pořídili štěpkovač na velkou štěpku s dvojitým plněním do rašlových pytlů. Jedná se o výkonný stroj na průměr větví do 8 cm.
    Je připevněn na silničním podvozku s pohonem vlastním benzínovým motorem. Tento způsob zpracování dřeva jsme zvolili také pro snadnější vysychání velké štěpky, oproti štěpce klasické, kdy narovnáním pytlů na palety s přístupem vzduchu, štěpka rychle vysychá bez potřeby obracení apod…. Pokud se rozhodnete pro zpracování dřeva naším štěpkovačem, podmínky pro jeho zapůjčení najdete v našem ceníku.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00