Jak na věc


reakce sodíku s vodou

Co by měl udělat majitel zvířete?

    Závažnější celkové nežádoucí reakce už nejsou způsobené jen „přirozeným“ bojem imunitního systému proti očkovací látce, ale jedná se o reakce hypersenzitivní, nadměrné a nepřiměřené.
    Po očkování vždy počkejte v dosahu veterinárního lékaře, třeba v čekárně, aspoň půl hodiny. Případná anafylaxe by se projevila kolapsovým stavem už během této krátké doby a pokud je veterinář nablízku, je nablízku i rychlá pomoc.
    A nakonec nezapomeňte jakoukoliv změnu zdravotního stavu, o které si myslíte, že souvisí s předchozím očkováním, hlásit vašemu veterináři. I celkové, méně závažné reakce nejsou překážkou další vakcinaci, ale veterinář o nich musí vědět! Podání stejné značky vakcíny může příště způsobit ještě vážnější nežádoucí reakci. Ale když veterinář ví, že minule zvíře po očkování reakci mělo, není nejmenší problém učinit opatření: Změnit značku, očkování rozdělit a při jedné návštěvě očkovat třeba jen proti jedné nemoci nebo se společně s očkováním dají léky proti alergii a je to.


Závažnější lokální reakce po očkování

    Občas se ale objeví reakce výraznější, nežádoucí. Nejčastěji se jedná o reakce lokální, pozorovatelné v místě vpichu: bolest, otok, tvorba bouliček či boulí. O dost vzácnější jsou reakce celkové, z nichž nejčastější jsou otoky obličeje a svědění.
    Nežádoucí reakce po očkování je pozorovatelná změna zdravotního stavu způsobená předchozí vakcinací zvířete. Je důležité si uvědomit, že očkování samotné musí vždy způsobit v organismu očkovaného jedince nějakou reakci. Kdyby na vakcinaci tělo nijak nereagovalo, nedošlo by k žádné tvorbě postvakcinačních protilátek. Za ideálních podmínek očkování způsobí jen nepatrnou nebo velmi mírnou reakci.
    Pasteurelóza králíků je bakteriální, infekční onemocnění. Projevuje se nejčastěji jako hnisavá rýma, ale pasteurelóza dokáže způsobit zánět prakticky v...
    Příkladem takových chorob je mor králíků nebo pseudomor drůbeže či holubů. U koček má podobný efekt panleukopenie, trefně označovaná jako mor koček. U psa je očkování proti vzteklině základním očkováním, které bylo zavedeno především pro ochranu lidí, protože kdysi to byl pes, ne liška, kdo byl hlavním hostitelem vztekliny a přenašečem této smrtelné nemoci na člověka. Psi se také očkují proti psince a parvoviróze, což je také obávaný zabiják.


Jak se bránit nežádoucím reakcím

    U zvířat neexistuje žádné spojení mezi vakcinací a autismem, už proto, že zvířata autismus nemají. Stejně tak není potvrzené žádné spojení mezi očkováním a vznikem autoimunitních onemocnění.
    Nejhorší lokální nežádoucí reakcí je postvakcinační sarkom. To je záležitost týkající se pouze koček. Některé kočky reagují na tkáňové poškození v podkoží nepřiměřeně a výsledkem je nádorové bujení. Nejedná se přímo o reakci na vakcinaci jako takovou, u vnímavých koček může sarkom vzniknout také po injekci antibiotik nebo kortikosteroidů, zvláště těch déle působících. Použití inaktivovaných vakcín s adjuvanty v sobě ale nese vyšší riziko než při použití živých vakcín nebo tzv. subjednotkových vakcín, které také neobsahují žádné místně dráždivé látky.
    Řešením nežádoucích reakcí na očkování není neočkovat. Vypadá to sice jako jednoduché a logické řešení, ale zvířata se očkují – a tak jsou chráněná – proti nemocem, které jsou mnohem častější a vedou ke smrti mnohem častěji než reakce po očkování. Tím mnohem častějším se myslí řádově. Nemoci, které jsou zvládnutelné vakcinací, způsobují neléčitelná, rychle probíhající onemocnění s hromadnými úhyny.


Očkování králíků proti pasteurelóze

    Pokud se mluví o „reakci po očkování“, velmi často se tím myslí právě tento typ reakce. Je to vlastně prudká alergická reakce na podanou vakcínu. Alergenem může být tělo mrtvých bakterií v inaktivované vakcíně, ale častěji se jedná o alergii na nějakou pomocnou složku vakcíny, jako třeba na želatinu, která se v některých vakcínách používá jako stabilizátor, na určité konzervační látky či na bílkoviny pocházející z buněčných kultur používaných k výrobě vakcíny, jako je fetální telecí sérum. To je důvod, proč určitým psům může vadit konkrétní značka vakcíny a na „stejnou“ vakcínu jiného výrobce reakci nemají.
    Z tohoto faktu vyplývají nejběžnější nežádoucí reakce po očkování. Mírné narušení zdravotního stavu způsobené prostě tím, že organismus „bojuje“ s očkovací látkou a vytváří si protilátky, často může uniknout pozornosti. Jedná se nejčastěji o únavu, možné je mírné zvýšení tělesné teploty. U hospodářských zvířat je časté přechodné zpomalení růstu a zhoršení konverze krmiv.
    Mezi vážnější, ale také vzácnější místní reakce patří vznik kožních granulomů, což jsou zapouzdřená zánětlivá ložiska, nebo sterilních abscesů, které se musí řešit operativně. U psů, nejčastěji u bišonků a maltézáčků, se po očkování proti vzteklině vyskytla také ztráta srsti v místě vpichu. Pokud to místo časem obrostlo srstí, tato měla změněnou strukturu a i barvu. Tato reakce ale patří k těm vyloženě vzácným, které si zaslouží místo v lékařském časopise.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00