Jak na věc


reálné hlášky pilotů

Spolupráce s Městskou policií Prostějov

    Obecně platí nepsané pravidlo, že čím vyšší výnos, tím vyšší riziko případné ztráty a tím nižší likvidita. Likviditu lze nadefinovat jako schopnost přeměny aktiva v jakékoliv jiné aktivum. Nejlikvidnějšími jsou hotovostní peníze v podobě fyzicky držených bankovek a mincí, nebo v podobě zápisu na běžných bankovních účtech. Tyto účty klientům umožňují okamžitou disponibilitu s peněžními prostředky a za předpokladu racionálního obchodování banky je lze považovat za bezrizikové, avšak jejich úročení se aktuálně pohybuje v řádech desetin procenta.
    V roce 2008 byla míra inflace v ČR 6,3%, měřeno indexem spotřebitelských cen (CPI). To znamená, že ačkoliv by v případě uvažované varianty spořícího učtu došlo k nominálnímu zhodnocení o 3%, reálně by bylo možné na konci období za naspořenou vyšší částku koupit méně (přibližně o 3,3%) než za vloženou částku na začátku období. V případě druhé „zlaté“ varianty však reálné znehodnocení nehrozí a naopak i přes faktor inflace by byly úspory zhodnoceny (přibližně o 30%), což neznamená za jinak stejných okolností nic jiného, než zvyšování reálného bohatství střadatelů.


Robotické stavebnice u nás na škole

    V České republice jsou u drobných střadatelů pravděpodobně nejrozšířenější formou běžné či termínované vklady u finančních institucí, a to i přes fakt, že tato forma úspor je zpravidla spojena s ne příliš vysokou výnosností. Příčinu této skutečnosti lze možná nalézt v nedávné historii, kdy za dob komunismu a centrálního direktivismu neexistoval trh s cennými papíry, neexistovaly soukromé akciové společnosti a nejlidovějším spořícím instrumentem byla vkladní knížka, představující termínovaný vklad s výpovědní lhůtou. Je rovněž možné, že v současném hektickém životním tempu lidé preferují pohodlnější, na čas a informace méně náročnou a v mnohých případech i méně rizikovou variantu.
    Zlato se v posledních letech skutečně jeví jako zajímavá možnost uložení disponibilních finančních prostředků. Nabízí nemalé zhodnocení vložených prostředků, oproti cenným papírům není tak rizikové, jeho cena nepodléhá přílišným fluktuacím. Zájem ze strany nakupujících i nadále přetrvává a tato skutečnost napomáhá naplňovat optimistická očekávání dalšího příznivého cenového vývoje v blízké budoucnosti.
    Aby však toto srovnání bylo objektivní a korektní, musí být ve výnosnosti zlata zohledněna úroveň měnového kurzu před vlastním nákupem aktiva a po jeho prodeji, tedy v podstatě změna měnového kurzu ve sledovaném období. Obchodování se zlatem probíhá v dolarech, a pokud by ve sledovaném období docházelo k posilování koruny vůči dolaru, snižovala by se pro českého investora i atraktivita zlata.


RG a ZŠ města Prostějova žije florbalem

    Jako jedna z dobrých příležitostí pro naspořené peněžní fondy se během posledních deseti let jeví investice do vzácných kovů, zejména pak do zlata. Jak ukazuje graf, cenu zlata vyjádřenou jako průměrnou roční cenu v dolarech za trojskou unci (= 31,1034807 gramů), lze od roku 2001 dokumentovat zřetelně rostoucím trendem a dle aktuálních prognóz bude tento trend s největší pravděpodobností i nadále pokračovat díky neutichajícímu zájmu ze strany nakupujících. To, že zlato je zajímavým obchodním artiklem, dokumentuje i fakt, že se ve vývoji jeho ceny neodrazila ani tzv. finanční krize z roku 2007, na rozdíl od cen ostatních aktiv a zejména některých cenných papírů, které zaznamenávaly markantní cenové pády.
    A ještě trochu přesněji, pokud by bylo na počátku roku 2008 vloženo například 10.000Kč na spořící účet do banky, na konci roku by naspořená činila 10 300Kč. Pokud by ale stejných 10.000Kč bylo na počátku roku (02.01.2008) směněno na dolary (= 557,10 dolarů), ty byly vloženy do zlata, na konci roku by počáteční vklad narostl na 698,55 dolarů a jejich přeměnnou zpět na koruny kurzem platným na konci roku, tj. 19,35 CZK/USD by tato částka činila 13 517 Kč.
    Povaha výnosu a jeho výše úzce souvisí s formou úspor. Mohou mít podobu bankovních účtů, podílových fondů, akcií a cenných papírů obecně, nemovitostí či jiných finančních nebo fyzických aktiv. Výnosem z těchto aktiv pak je například úrok z naspořené částky, kapitálový zisk (či ztráta) v případě spekulativních nákupů cenných papírů (či jiného aktiva) za účelem dalšího prodeje, vyplacené dividendy z nakoupených akcií apod.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00