Jak na věc


radar meteoskop

Radar ČHMU na mapě ČR - aktuální data vývoje bouřky

    Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog Univerzity obrany v Brně: Rizika spojená s provozem radaru jsou celkem reálná a je třeba tyto závěry – myslím tyto odborné závěry – respektovat.
    Marshallovy ostrovy jsou obklopeny pustým oceánem. Mocný radar, jako má stát v Brdech, nikdy v hustě osídlené oblasti, jako je ta naše, nestál. Přitom podle slov americké strany se bude zkoušet více než dvě hodiny denně.
    Jak ale bude takový radar ovlivňovat své bezprostřední okolí? Mikrovlnné záření působí zejména na oči a nervovou soustavu lidí i zvířat. Výkonovou hustotou 10 000 W/m2 nesmí být osoby ozářeny vůbec, neboť i po mikrosekundové expozici hrozí těžké poškození zdraví. V srpnu roku 2007 vydalo ministerstvo obrany zprávu o posouzení vlivu radaru na obyvatelstvo v okolí vojenského újezdu Brdy. V závěru se říká, že hlavní svazek radiolokátoru nemůže obyvatelstvo ohrozit, protože terénní nerovnosti zabraňují paprsku dosáhnout na obydlené oblasti.


Meteoradar pro ČR online - vývoj srážek

    RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik: Jak přesně vypadají, není známo, protože veškeré zatím dostupné informace v literatuře a na internetu neukazují jednotlivé moduly ve své sestavě skutečné. Dá se usuzovat jenom podle fotografií přehledových.
    Pokud by se do paprsku radaru dostaly nízkoletící družice, jejich přístroje by byly zničeny. Díky lineární regulaci a moderním programům by se však navýšení výkonu radaru zjistilo jen těžko. Radar také vyžaduje svůj zdroj energie. Pro napájení jsou tu tři možnosti. Jednak ze sítě – ale tady může vzhledem k počasí či přetížení nastat výpadek. Jako záložní zdroj by mohl sloužit naftový generátor, ten však vytváří chvění, které může být zdrojem šumu pro zesilovače. Zbývá ale ještě jedna možnost.
    Tato zpráva však nepočítá s jedním úkazem. V atmosféře totiž mohou vzniknout vrstvy o výšce několika desítek metrů. Do vrstvy vnikne paprsek radaru, nemůže ji opustit a výkon se v ní šíří s malými ztrátami dál. Tento „atmosférický vlnovodný kanál“ zvětšuje dosah výkonu podél zemského povrchu na vzdálenost až stovek kilometrů.


PORT → Téma → Není radar jako radar

    Radary ke své práci využívají mikrovln, což jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce větší než jeden milimetr a menší než jeden metr. To odpovídá frekvenci 300 MHz – 300 GHz. Vlastnosti šíření centimetrových vln a kratších se blíží vlastnostem šíření světla. Mohou se ohýbat, stínit, tlumit i vést, interferovat a vytvářet falešné obrazy.
    Pplk. v.v., Ing. Milan Hlobil, odborník v oboru radiolokace, bývalý pedagog Univerzity obrany v Brně: Nevím o podobném případu. Tak výkonné radary této kategorie se nacházejí obvykle na odlehlých místech, například na Aljašce nebo v Grónsku.
    Obvykle se počítá s tím, že výkon klesá s druhou mocninou vzdálenosti, tady je však nutné počítat se čtvrtou mocninou, protože paprsek se ještě musí vrátit a radar musí být schopný jej přijmout, zesílit a analyzovat.
    Zatím se tak, bohužel, neděje. Přesné informace jsou stále utajovány, takže to vypadá, že buď budeme v Brdech mít radar sice zdravotně neškodný, ale také z hlediska protiraketového systému neúčinný anebo bude radar účinný, ale pak bude znamenat riziko pro naše obyvatele. Měli bychom proto znát skutečné parametry radaru co nejdříve.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00