Jak na věc


ráz šroubovák na kola

Metodická doporučení a podklady pro hodnocení krajinného rázu:

    V praxi se uplatňuje dvojí možnost hodnocení. Jednou z nich je vyhodnocení krajinného rázu dané oblasti, která se většinou rozdělí na menší prostorové jednotky. V jednotlivých územních celcích se popisují její charakteristiky a hodnoty. Takto zpracovaný podklad není jen zhodnocením estetických a přírodních kvalit území, ale může být brán zároveň jako preventivní odborný podklad[1] (nezávazné povahy) při posuzování dalšího využití a změn v území. Druhým případem je hodnocení konkrétního (většinou navrhovaného) vlivu záměru na krajinný ráz, kdy je posuzováno jeho působení a projev v daném prostředí.
    Celoevropsky přijatý standard předpokládá, že existuje zájem na celoplošné ochraně krajinného rázu jako součásti kulturního dědictví minulosti a příznivého životního prostředí budoucích generací. Orgány ochrany přírody mají za cíl chránit nejen zvláště chráněná území a vyjmenované druhy rostlin a živočichů, ale mají aktivně přispívat k péči o celé území beze zbytku, zejména z hlediska zachování bohatosti a pestrosti krajinných typů, jejich estetických a přírodních hodnot.
    Ustanovení zákona vychází z celoevropsky přijatého standardu, že existuje zájem na celoplošné ochraně krajinného rázu jako součásti kulturního dědictví minulosti a příznivého životního prostředí budoucích generací. Zákon vyjadřuje záměr, aby orgány ochrany přírody chránily nejen zvláště chráněná území a vyjmenované druhy rostlin a živočichů, ale aktivně přispívaly k péči o celé území beze zbytku, zejména z hlediska zachování bohatosti a pestrosti krajinných typů, jejich estetických a přírodních hodnot.


Navštivte fotogalerii Krajinný ráz CHKO Jizerské hory.

    Výsledné hodnocení krajinného rázu se odvíjí od kvality jednotlivých komponent. Kulturní a historická charakteristika krajiny je spjata s osidlováním a životem v krajině, přírodní hodnota je tvořena především kvalitou a pestrostí přírodních složek. Výraz vzniklého krajinného obrazu, jehož součástí jsou tedy doklady existence a působení člověka (sídla, samoty, drobné stavby, cesty, obhospodařované plochy, rybníky apod.) je dán společným projevem všech charakteristik. Seskládáním existujících dílčích plošek různých tvarů v jejich proměnlivých barevných tónech vzniká výsledný dojem estetického souladu/nesouladu rozdílných kvalit. Případnou subjektivitu hodnocení lze omezit vycházením z určitých vžitých poznatků, co je estetické[2] a co přispívá k harmonii prostředí (= objektivní stránka hodnocení).
    [2] I. Vorel se ve svém hodnocení pokouší zobjektivnit krajinný ráz právě přes obsahovou náplň estetické hodnoty, která je chápána v závislosti na estetické normě.
    Ochrana krajinného rázu je ochranou obecnou, platí tedy na celém území státu. Zvýšená pozornost je problematice věnována v chráněných krajinných oblastech, kde je zachování harmonického obrazu kulturní krajiny a omezení případných rušivých vlivů významným předmětem zájmu správy CHKO. K ochraně krajinného rázu pak v nejvyšší míře přispívá institut Přírodní park, který má za jednu ze svých základních poslání právě ochranu krajinného rázu.


studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Jizerské hory (Brychtová, 2008):

    Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovalého přírodního a kulturního prostředí. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“ ( v odborné literatuře označováno též jako Landscape Character, Landschaftscharakter), vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení.
    „Estetická norma je určitým filtrem, který v určité době, v určité zeměpisné šířce a délce, v určitém kulturním prostředí ovlivňuje způsob estetického vnímání, cítění a prožívání. Estetická norma je závislá na celé škále společenských vlivů.“ …


Co znamená ochrana krajinného rázu?

    Při popisu krajinného rázu je snahou rozpoznat čím je daný krajinný prostor charakterizuje (tzn. co tvoří soubor typických znaků prostředí). Identifikací znaků přírodní i kulturní povahy, sledováním vzájemných vztahů a časoprostorových změn je podávána informace o funkci systému, hodnotě a konečně o vizuálním vzhledu řešené oblasti. Stupeň kvality (např. území se zvýšenou estetickou hodnotou) určuje další využívání území. Je zřejmé, že větší omezení stavebních, územních nebo ostatních činností se bude dotýkat oblastí se zachovalejšími charakteristikami. Přesto nelze obecně vycházet jen z poznatků o kvalitě hodnot bez konfrontace vlastního záměru s prostředím. Toto hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz bývá řešením variantním, kdy se na základě posuzování jednotlivých scénářů hledá optimální alternativa. Nesmírně důležité je pochopení přesahu působení některých záměrů převažujícího vertikálního směru (např. větrné elektrárny, věže mobilních operátorů) do mnohdy značně vzdáleného okolí.
    Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovalého přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“ (Landscape Character, Landschaftscharakter), vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení.
    Kromě vlastního postupu hodnocení, jež si může každý rozpracovat zcela libovolně, existuje několik pomocných metodik zabývajících se krajinným rázem. Jejich využívání je zcela individuální a nelze je zobecňovat, mnohdy se navíc používají kombinace hodnocení.


Některé související aspekty krajinného rázu

    Aby bylo možno krajinný ráz chránit, je nutno popsat a vyhodnotit znaky a hodnoty, které krajinný ráz dané krajiny utvářejí. Dále se hodnotí vlivy navrhovaných záměrů na tyto znaky a hodnoty, tj, zásahy do krajinného rázu, nebo se provádí hodnocení území z hlediska krajinného rázu a stanoví se opatření k jeho ochraně.
    6) Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz – metodický postup. ČVUT. Praha 2004. I. Vorel; R. Bukáček; P. Matějka; M. Culek; P. Sklenička.
    1) Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě (metodické doporučení). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) 1999, Míchal, I. et al.
    Národní ochrana krajinného rázu vychází z celoevropsky přijatého standardu, že existuje zájem na celoplošné ochraně krajinného rázu jako součásti kulturního dědictví minulosti a příznivého životního prostředí budoucích generací. Zákon se tímto paragrafem snaží, aby orgány ochrany přírody chránily nejen zvláště chráněná území a vyjmenované druhy rostlin a živočichů, ale aktivně přispívaly k péči o celé území beze zbytku, zejména z hlediska zachování bohatosti a pestrosti krajinných typů, jejich estetických a přírodních hodnot (cit. AOPK).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00