Jak na věc


psychosomatické onemocnění u dětí

Nejčastější onemocnění genitálu u chlapců

    Souvislost astmatických obtíží s psychogenními faktory vázanými na nejbližší rodinné prostředí dokazuje i časté pozorování, kdy výrazně ubývá záchvatů kašle při vzdálení se dítěte od rodiny a intenzita se znovu stupňuje po návratu domů.
    U dětí trpících chronickým kašlem nebo průduškovým astmatem lze sledovat nadměrnou a přitom neuspokojenou závislost na matce a neschopnost se osamostatnit.
    Co se týče rozvoje psychosomatické poruchy, zásadní vliv mají tyto faktory respektive souhra několika z následně uvedených faktorů – vrozené vlastnosti dítěte, temperament a emotivita, výchova, životní styl rodiny a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, jeho věk, ale i dosud prodělaná onemocnění a jeho zkušenosti s nemocí, celková odolnost organismu, vážnější nemoci v rámci rodiny nebo úmrtí někoho z nejbližších příbuzných.


Co za potíže provází dětskou obezitu?

    Bolesti hlavy se často mohou vyskytovat u dětí, které touží po uznání a jsou kvůli ocenění ochotny udělat maximum. Tyto děti mají velký smysl pro povinnost. Jde často o prvorozené děti, na které rodiče obvykle kladou největší nároky a mají v souvislosti s nimi největší očekávání. Tyto děti bývají hodně aktivní a úspěšné. Potíže ale mívají s odpočinkem a situacemi, kdy je aktivity méně. V tomto smyslu lze chápat bolest hlavy jako příležitost k odpočinku, uchýlení se do samoty a získání péče, která není závislá na výkonech a úspěších.
    Co se týče rozvoje psychosomatické poruchy, zásadní vliv mají tyto faktory respektive souhra několika z následně uvedených faktorů – vrozené vlastnosti dítěte, temperament a emotivita, výchova, životní styl rodiny a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, jeho věk, ale i dosud prodělaná onemocnění a jeho zkušenosti s nemocí, celková odolnost organismu, vážnější nemoci v rámci rodiny nebo úmrtí někoho z nejbližších příbuzných.
    Obezita je nadměrná tělesná hmotnost daná zmnožením tukové tkáně. Je to závažné onemocnění a rovněž rizikový faktor dalších onemocnění. Obezita vzniká v případě, kdy energetický příjem převyšuje energetický výdej.


Rozvoj nabídky vzdělávacích programů v kontextu vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Pardubickém kraji

    Dítě nebývá schopno dostatečně se prosadit a potřebuje pomoci ve vytvoření vlastní identity nezávislé na matce. Tyto děti bývají zvýšeně úzkostné a také málo projevují emoce hněvu. Psychodynamicky bývá pak kašel vykládán jako projev hněvu při neuspokojení potřeby závislosti a péče, které dítě neumí otevřeně a přímo vyžadovat. Kašel se může častěji objevovat u dětí z rodin, kde je přemíra konfliktů mezi rodiči. Kašel zde, aniž by o tom dítě vědělo, má sloužit k odvedení pozornosti od hrozícího konfliktu.
    Psychosomatické onemocnění je takové, při jehož rozvoji se významně uplatňují psychosociální faktory (stres, přetížení, trauma…). V dětském věku vznikají psychosomatické poruchy a onemocnění častěji než v dospělosti. Udává se, že až 8–10 % dětí, které navštíví ambulantního pediatra, přichází z důvodu psychosomatických obtíží. Proč tomu tak je? Malé dítě totiž není schopno na rozdíl od dospělého aktivně ovlivnit situaci, která v něm vyvolává stres, úzkost nebo rozporuplné pocity. A tak se jeho často potlačované emoce promítnou na tělesné úrovni. Onemocnění pak velice často představuje útěk od nějakého pro dítě neřešitelného problému či zátěžové situace, a to nejen v rámci rodiny, ale také ve školním či jiném vrstevnickém kolektivu.


Psychosomatická onemocnění jako důsledek nadměrné zátěže u dětí a žáků

    K typickým psychosomatickým poruchám u dětí patří nejrůznější bolesti – u dívek jsou to častěji bolesti hlavy, pro chlapce jsou typické bolesti břicha. Dále například silná únava, nechutenství, psychogenní zvracení, psychogenní kašel, nespecifické bolesti břicha či hlavy (až migrény), teploty, kolapsové stavy, poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie…), poruchy vyměšování, onemocnění kůže (zejména bradavice a atopický ekzém) a další.
    Souvislost astmatických obtíží s psychogenními faktory vázanými na nejbližší rodinné prostředí dokazuje i časté pozorování, kdy výrazně ubývá záchvatů kašle při vzdálení se dítěte od rodiny a intenzita se znovu stupňuje po návratu domů.
    Musíme si uvědomit, že obezita je jedno z mála onemocnění, v jehož terapii je úloha doktora jen pomocná, a pokud nezískáme ke spolupráci především dítě, ale i celou rodinu, stávají se další kontroly jen ztrátou času jak pro dítě a rodiče, tak pro lékaře.
    U dětí trpících chronickým kašlem nebo průduškovým astmatem lze sledovat nadměrnou a přitom neuspokojenou závislost na matce a neschopnost se osamostatnit.
    Onemocnění zevního genitálu v dětském věku vznikají buď na vrozeném základě či se objeví během dětství. Nejčastěji se jedná o zúženou předkožku, nesestouplé varle a abnormální rozšíření šil šourku u adolescentů. Z urologického hlediska je také závažná tzv. hypospadie, která také může způsobit problémy na genitálu dítěte. Tato onemocnění jsou běžná.


Nedovolme našemu dítěti být obézní

    Léčba je dlouhodobá a většinou vyžaduje součinnost pediatra a psychologa. Velmi důležitou podmínkou „uzdravení“ dítěte je zapojení se celé rodiny do terapie pod odborným dohledem psychologa/pediatra.
    Záněty genitálu u dětí jsou náhlé příhody, se kterými se často setkáváme, pro prvotní záchyt je potřeba mít na paměti příznaky jednotlivých onemocnění a také to, že některá z nich mohou způsobit neplodnost.
    Dítě nebývá schopno dostatečně se prosadit a potřebuje pomoci ve vytvoření vlastní identity nezávislé na matce. Tyto děti bývají zvýšeně úzkostné a také málo projevují emoce hněvu. Psychodynamicky bývá pak kašel vykládán jako projev hněvu při neuspokojení potřeby závislosti a péče, které dítě neumí otevřeně a přímo vyžadovat. Kašel se může častěji objevovat u dětí z rodin, kde je přemíra konfliktů mezi rodiči. Kašel zde, aniž by o tom dítě vědělo, má sloužit k odvedení pozornosti od hrozícího konfliktu.


Sourozenci vážně nemocných dětí

    Psychosomatické onemocnění je takové, při jehož rozvoji se významně uplatňují psychosociální faktory (stres, přetížení, trauma…). V dětském věku vznikají psychosomatické poruchy a onemocnění častěji než v dospělosti. Udává se, že až 8–10 % dětí, které navštíví ambulantního pediatra, přichází z důvodu psychosomatických obtíží. Proč tomu tak je? Malé dítě totiž není schopno na rozdíl od dospělého aktivně ovlivnit situaci, která v něm vyvolává stres, úzkost nebo rozporuplné pocity. A tak se jeho často potlačované emoce promítnou na tělesné úrovni. Onemocnění pak velice často představuje útěk od nějakého pro dítě neřešitelného problému či zátěžové situace, a to nejen v rámci rodiny, ale také ve školním či jiném vrstevnickém kolektivu.
    Podle součtu bodů (dle aktuálních životních událostí za posledních 12 měsíců zaznamenaných v tabulce) zjistíte míru ohrožení stresovými vlivy u vašeho dítěte:
    Kůže je místem kontaktu s druhými lidmi a reaguje na problémy týkající se komunikace s okolím. V rodinných vztazích těchto pacientů převažují dva extrémy. Jednak nadměrně blízký vztah matky s dítětem, která vůči dítěti zaujímá nepřiměřeně ochranitelský postoj. V dobré vůli tak symbiotický vztah neumožňuje dítěti vytvoření vlastní identity a dítě zůstává na matce přehnaně závislé. Nebo se může jednat o vztahy, ve kterých je matka chladnější, není jí vlastní dítě hladit, objímat atp.
    Léčba je dlouhodobá a většinou vyžaduje součinnost pediatra a psychologa. Velmi důležitou podmínkou „uzdravení“ dítěte je zapojení se celé rodiny do terapie pod odborným dohledem psychologa/pediatra.


PSYCHOLOGICKÁ ORDINACE ALTERA, s.r.o.

    K typickým psychosomatickým poruchám u dětí patří nejrůznější bolesti – u dívek jsou to častěji bolesti hlavy, pro chlapce jsou typické bolesti břicha. Dále například silná únava, nechutenství, psychogenní zvracení, psychogenní kašel, nespecifické bolesti břicha či hlavy (až migrény), teploty, kolapsové stavy, poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie…), poruchy vyměšování, onemocnění kůže (zejména bradavice a atopický ekzém) a další.
    Každé onemocnění dokáže narušit vnitřní rovnováhu rodiny. Samotná rodina je živým organismem, spletitě provázanými spojenými nádobami naplněnými emocemi, vzájemnými vztahy a rolemi. Vážné onemocnění dítěte samozřejmě ovlivňuje rodinné vztahy, sourozenecké z toho nevyjímaje.
    Fimóza neboli zúžení předkožky je velmi palčivým problémem. Ne všechny stavy v laické veřejnosti označované jako fimóza (kukla) jsou způsobeny zúžením předkožky. Rodiče se velmi často obrací na lékaře s dotazy, zda se u jejich chlapce jedná o fimózu, zda se mají pokoušet o přetahování předkožky, zda je obřízka jediným řešením, nebo zda obřezání neovlivní sexuální život. Předkládáme tedy odpovědi na tyto otázky, přičemž je nutné zdůraznit, že manipulace s předkožkou patří vždy do rukou odborníka.


Přetahovat nebo nepřetahovat chlapcům předkožku?

    Ekzémy se paradoxně objevují u dětí, o jejichž vzhled a čistotu je pečováno. Děti jsou omývány různými kosmetickými prostředky a pak promazávány krémy a mastmi, aby se dosáhlo přirozeného stavu kůže. Psychoterapeutická léčba je pak zacílena na snížení zaměření se na vlastní vzhled a čistotu a rovněž na vytvoření vlastní identity, nezávislé na matce.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00