Jak na věc


prosincové koupání ve vltavě praze

Je čas popřemýšlet o nových jahodnících!

    Pokud chceme na jaře roubovat, stříháme rouby již nyní. Vhodné letorosty by měly být cca 30 cm dlouhé, absolutně zdravé a odebrané z vnější strany koruny stromu. Nejlépe se uchovávají v chladnu a vlhku, jsou schopné přezimovat i venku pod zajištěnou vrstvou listí. Nebo ve sklepě přihrnuté vlhkým pískem. Zde nezačnou rašit a vydrží až do jara, než je budeme potřebovat.
    Na záhonech ponecháme jen mrazuvzdornou zeleninu, ostatní do prvních velkých mrazů sklidíme. Domů by mělo jít poslední pekingské zelí, zimní špenát, podzimní saláty, kadeřavá kapusta a další druhy otužilé zeleniny. Ponecháme pouze zeleninu kořenovou, mangold, cibuli sečku a další zeleninu či bylinky, které do jara přežijí.
    Jakmile máme vše hotovo, můžeme se s klidným svědomím těšit na další sezónu, protože víme, že jsme se postarali o všechno tak, aby úroda v příštím roce byla co nejbohatší.
    Ti z vás, kteří si i v zimě rádi pochutnají na čerstvé domácí zelenině, možná v prosinci ještě postupně sklízejí. K zimním zeleninám patří pórek, špenát, čínské zelí, kapusta nebo kadeřavá petrželka. Především ale dbejte na to, aby vše, co ještě není sklizeno, bylo pečlivě přikryto fólií, chvojím nebo slámou dříve, než přijdou mrazy.


Už jste si vypěstovali mochyni peruánskou? Zkuste to!

    Prosinec je také ideálním obdobím na dokončení rytí a hnojení záhonů. Vzhledem k tomu, že už zima v poslední době není tak chladná, jako bývala, můžete tyto práce směle provádět i v posledním měsíci v roce. Rytím záhony provzdušníte a připravíte na další sezónu. Hnojením dodáte půdě živiny a tím si zajistíte co možná nejlepší úrodu v příštím roce.
    Jezírka a rybníčky, kde nám zimují ryby, nenecháme zcela zamrznout, vždy udržujeme volný přístup vzduchu a díky tomu i možnost výměny plynů mezi vodní hladinou a okolím.
    V prosinci můžeme začít s prořezáváním starších jabloní a hrušní. A také těch jádrovin, u kterých chceme podpořit růst výhonů. Čím dříve v zimě je začneme řezat, tím více výhony porostou. Pokud chceme, aby stromy příliš nepřirůstaly, řežeme je naopak co nejpozději, tedy klidně i v dubnu.
    Při dobrém počasí se můžeme postarat o skleník – sklidit poslední zeleninu, vyčistit jej, přihnojit, zrýt a také vysířit. Později budeme aplikovat dusíkaté vápno.
    V první řadě se porozhlédněte po tom, na co jste zapomněli, nebo na to, co jste nestihli udělat v době, kdy si vaše zahrada vyžadovala větší péči, a proto šly některé méně důležité práce do pozadí. Poté se už můžete pustit do tradičních prosincových činností.


Nezapomeňte prořezat jádroviny – jablkům a hruškám stíní hlavně vlky

    Pro hnojení je ideální hnůj z chléva, můžete ho ale zaměnit i za kompost. Přidávat lze i průmyslová hnojiva, která půdě zajistí další nezbytné minerály a živiny.
    Měli bychom shrabat opadané listí a zkompostovat jej, případně spálit. V místech, kde nám rostou vřesy, cibuloviny a jiné trvalky, můžeme listí ponechat a udělat z něj zimní peřinu. V tom případě shrabeme listí až na jaře a také zkompostujeme. Listy napadené houbou, skvrnitostí pálíme.
    Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. To je je jen jedna z mnoha prosincových pranostik, které si předávají lidé z generace na generaci. Máte i vy své oblíbené pořekadlo?
    V prosinci bychom měli dát do kupy poslední záhony, sklidit zbývající otužilou zeleninu, přichystat směs hlíny, kompostu a rašeliny na jaro do skleníku či pařeniště, pokračovat v péči o stromy a celkově uložit zahradu k zimnímu spánku. Nezapomínáme ani na jezírka.
    Autorka žije ve Východních Čechách. Studovala v Pardubicích a v Ostravě. Nyní se stará o dvě malé děti a velkou zahradu, která je také jejím koníčkem. Zahrada ji provází již od dětství, s výjimkou studentských let žila vždy na vesnici.


MYSLIVCOVÁ ZÁŘILA NA VELETRZÍCH KRÁSY

    Pěstování nyní přesouváme domů. Můžeme nechat naklíčit kdejaká semínka pro přímý konzum klíčků nebo můžeme do truhlíků zasít některou zeleninu a bylinky. Těch, co lze pěstovat doma v truhlíku, je spousta. Nejlépe je jim mezi špaletovými okny nebo na verandě či v hale.
    Že v prosinci zahrádkáři nic nedělají? Nepodléhejte klamnému zdání o zimním spánku! Odpočívá jen část zahrady, o ten zbytek se musíme postarat i během zimy.
    Zeleninovou úrodu uloženou ve sklepě pravidelně prohlížíme a nakažené kusy co nejdříve vyhazujeme. Pravidelně kontrolujeme zejména brambory, ty nejvíce podléhají houbovým chorobám.
    V okrasné zahradě je třeba zabránit, aby případná větší nadílka sněhu poškodila naše rostliny. Jde zejména o dřeviny a vysoké okrasné trávy. Ještě před prvním sněhem je pevně svážeme, náchylnější druhy ještě i obalíme. Stromky ochráníme také proti okusu.
    Kmeny ovocných stromů natíráme na bílo – ale jen v bezmrazých dnech. Můžeme pokračovat v kypření půdy pod stromy – v kruhu, který udržujeme bez plevele. Pod stromy také můžeme položit vrstvu kompostu, která nyní půdu zahřeje, na jaře ji ke stromům zaryjeme.


CHYBNĚ VYPOČÍTANÉ VELIKONOCE! ZMRTVÝCHVSTÁNÍ JEŽÍŠE PŘIPADÁ NA TUTO NEDĚLI!

    Ze stromů je potřeba odstranit všechny listy a plody, které na nich ještě zůstaly. Mohou sloužit jako přezimovací úkryt pro choroby a škůdce, kteří by se nám na dřeviny hned zjara vrhli.
    Některým pravděpodobně ještě v prosinci zůstaly na zahradě ozimové druhy zeleniny. Proto ještě stále můžete sklízet nať z petržele, řeřichy, cibule, pažitky, listy celerů nebo kadeřávku. Náš organismus nám za přijímání zdraví prospěšných látek z těchto plodin určitě poděkuje.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00