Jak na věc


proč pes ničí věci když je sám

Máme se mnohem lépe než před 30 lety. Třináctkrát ale…

    Podle Petersona spokojenost představuje nemalou intelektuální schopnost – aby byl člověk spokojený sám se sebou, musí zhodnotit vlastní dovednosti, k čemuž však musí umět zhodnotit i schopnosti druhých, a uznat ty, jejichž schopnosti jsou vyšší, a smířit se svými chybami, a přesto chtít být lepší. Inteligenci totiž Peterson definuje jako schopnost vlastní proměny.
    Naopak formuluje otázky, které velkou část americké a kanadské společnosti zaměstnávají, a používá k tomu své humanitní vzdělání. Ve své první knizeanalyzuje způsoby, jimiž se člověk učí porozumět světu, přičemž hlavními cestami k tomuto porozumění jsou mýty. Ty však nejsou konstrukty myšlení, ale pobídkami k jednání. Člověk se v nich učí, jak jednat, oč usilovat a čeho si vážit.
    Butlerová nevzdává hold Adamovi a Evě, ale thébské princezně Antigoně, jejíž tragédii popsal starořecký dramatik Sofoklés. Antigona se narodila z incestu, tedy z abnormálního, zvráceného rodinného vztahu. Kdybychom byli na Antigonině místě, strašně bychom se za sebe styděli, Antigona povstává proti vlastnímu studu i proti vládci Théb, který chce upřít jejímu bratrovi právo na pohřeb.


Inspirace proti digitálním gigantům: Čeští spisovatelé za komunismu

    Peterson z tohoto příběhu vyvozuje první životní pravidlo: vždy choďte vzpřímeně. Lidé, kteří tak chodí, mají vyšší hladinu serotoninu, a jsou tudíž odolnější a odváženější, jsou to zkrátka vítězové. Důležité je zmínit ještě jednu věc. Je skvělé, že ve společnosti existují vítězové, a tudíž i poražení, protože z rozložení sil vzniká řád, jenž vytváří jistotu – je podmínkou štěstí a úspěšného života i pro ty, kdo jsou nešťastní a nespokojení.
    Především však člověk na dně pravděpodobně nechce udělat nic, aby se mu vedlo lépe. Úspěch je totiž náročná disciplína. Peterson nemyslí jen úspěch finanční nebo kariérní, ale třeba i v rodině nebo osobní spokojenost. Je nesmírně snadné selhat v rodičovství a být nespokojený a nešťastný. Štěstí, spokojenost a úspěch jsou dřina, jež vyžaduje disciplínu i bystrost.
    Peterson představuje muže jako agenty řádu, zatímco ženy chaosu. Ten však podle Petersona tvoří podstatný kosmogonický aspekt a je silou, která podněcuje vědomí. Žena utrhne jablko ze stromu poznání, a proto je „chaotka“ neposlušná božího příkazu, a díky tomuto chaotickému podnětu získává muž vědomí, bdělost a schopnost rozlišit dobro a zlo. Hybným momentem uvědomění je tedy žena. Bez ní by muži zůstali v ráji, ale nikdy by se nestali vědomými.


USA versus Čína: Střet o umělou inteligenci kvůli dominanci světu

    Na Petersonovu obranu uveďme, že přinejmenším jeho první kniha Maps of Meaning: The Architecture of Belief (Mapy smyslu. Architektura víry) není špatná a části jeho nové jsou zajímavé, ne-li pozoruhodné. Problémem je, že mediální pozornost upoutává občas bizarními názory či nehoráznými výroky, což by však na fenomenální úspěch nestačilo. Petersonovou nespornou předností je, že tematizuje otázky, jež moderního západního člověka zaměstnávají, a navíc objevil způsob, jak je formulovat, aby se jeho odpovědi dostaly k širší veřejnosti.
    Člověk je pro Petersona vypravěčem a svému bezprostřednímu světu rozumí na pozadí světů imaginárních. Přesnější je, že bezprostřední svět neexistuje, takzvanému bezprostřednímu, smyslovému světu totiž porozumíme až na pozadí mýtu, teprve máme-li celek vyprávění, můžeme si všímat jednotlivých fenoménů.
    V roce 2009 zavraždil starý mládenec George Sodini tři ženy a devět zranil. V roce 2014 zabil Elliot Rodger v Kalifornii šest lidí a čtrnáct zranil, přičemž použil kombinaci nože, pistole a automobilu. V roce 2015 zabil Chris Harper-Mercer devět lidí v Oregonu. Všichni tito muži své masové vraždy zdůvodňovali nenávistí k ženám. Sodini před ní na svůj blog napsal: „Bez sexu od roku 1990.“


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00