Jak na věc


postranní kolenní vaz poranění

Poranění zkřížených vazů kolena

    Kolenní kloub je největší kloub v lidském těle. Je také nejčastěji poraněný. Skládá se ze 4 kostí: stehenní kost (femur), bércová kost (tibie) a lýtková kost (fibula) jsou navzájem spojeny vazy a kloubním pouzdrem. Čéška (patela) se nachází v přední části kolena v průběhu šlachy stehenního svalu a při ohýbání klouže ve žlábku stehenní kosti (sulcus femoris)
    Rozsah pohybu v ramenním kloubu je největší v lidském těle. Umožňuje obrovský rozsah pohybu různými směry, zároveň i umožňuje použití velké síly pomocí svalů ramenního pletence a velké dynamiky pohybu. Právě pro tyty unikátní vlastnosti je velmi náchylný k poranění. Mezi nejčastější poranění patří natržení kloubního pouzdra, svalů a šlach. Skládá se z kostí, kloubního pouzdra, včetně vazů a šlach svalů.
    Při úrazu cítíme prudkou bolest, pocit prasknutí, lupnutí či "vyskočení" kolena. Někdy zůstane koleno „zablokované“ - pohyb je výrazně omezen bolestí a reflexním stažením svalů. Rozvíjí se otok, často je přítomna masivní náplň krví, někdy i krevní výron (při současném poranění kloubního pouzdra či vazů zevních).


Doc. MUDr. Libor Paša, Ph.D. patří mezi vysoce hodnocené odborníky v dané problematice.

     Často již mohl být náruživý sportovní fanoušek v televizi svědkem toho, jak velká hvězda rychle finišovala, ale náhle zpomalila s obličejem zkřiveným bolestí, začala kulhat nebo poskakovat na noze - očekávaný sportovní úspěch se nedostavil. Přetrhané vazy - tak se nazývá v mnohých případech často pozdější odůvodnění. Nezřídka následuje několik týdnů vysazení činnosti.
    Mnohdy se po krátkém znehybnění, šetření, bandážování a obkladech kolena mohou potíže zmírnit a při běžné zátěži nečiní potíže. Při větší zátěži, běhu, rotačních pohybech nebo pohybu v nerovném terénu, při skocích se může objevit pocit nejistoty, při oslabených svalech se může koleno při větší zátěži podlamovat (giving way)


Příčiny/rizikové faktory

    Při konzervativním léčení by po počátečním znehybnění měla následovat perioda intenzivního rozcvičování ztuhlého kloubu a posilování stehenního svalstva. Vydatná síla svaloviny může částečně v běžném životě minimalizovat případnou vzniklou nestabilitu. Toto ovšem platí jen pokud jsou svaly v aktivním stahu, připravené na vynucený pohyb při běžné chůzi i sportu. Jsou-li uvolněny, jako např. při nečekaných, nekoordinovaných pohybech apod., dojde k opětovnému podvrtnutí. Pro tyto situace je vhodné pacienta vybavit speciální sportovní ortézou. Někteří pacienti však i přes to vnímají nejistotu v kolenním kloubu, stěžují si na „vyskakování či podlamování" kolena. Mívají pozátěžové otoky. Kolektivní a zejména míčové sporty jsou pro většinu pacientů s poraněným zkříženým vazem problémem. Navíc u nich hrozí vysoké nebezpečí, že si v souvislosti s častým podvrtnutím kolene poraní v blízké době i ostatní struktury měkkého kolene, jakými jsou například menisky a ostatní vazy.
    Je to nejmodernější operační metoda ošetření kloubů, při které se do kloubu zavádí tenký optický přístroj – artroskop. Zároveň se do kloubu pod určitým tlakem přivádí sterilní roztok. Kloub se naplní a je možné ho pomocí optického přenosu obrazu dobře vyšetřit.
     Přetržení se projevuje jako též shora zmíněné nevinně vypadající následky poranění kloubu, tedy jako bolesti v klidu, otékání, podlitiny (hematomy), tlaková bolest ale i jako omezení hybnosti zraněného kloubu. Tyto příznaky onemocnění se mohou projevovat přesto velmi rozdílně, takže pravý rozsah onemocnění se jeví často neškodným až do té chvíle, než se projeví bolestí. Na druhou stranu se ale nezřídka za menšími obtížemi ukrývá kompletní přetržení vazu, které postiženému např. nezabrání v tom, dohrát fotbal až do konce. V obzvlášť těžkých případech může být též patrná chybná pozice kloubních ploch navzájem.


Rozpoznání/vyšetření

    Pacient se po dohodě s lékařem musí rozhodnout. Buď omezí své sportovní aktivity nebo se rozhodne podstoupit operační rekonstrukci vazu. Při plastikách zkřížených vazů se využívá artroskopie, což je méně invazivní endoskopická metoda.
     Postižená část těla se musí zafixovat, vysoko upevnit a chladit. Pokud je k dispozici, může být použito i pevné elastické obinadlo. Prostřednictvím těchto opatření se zabrání otokům a kloub je uveden do klidového stavu. Absolutní šetrnost při kontaktu se zraněným kloubem se rozumí samo sebou, postižený by se měl chránit nebo nechat nosit. Je nutné, co možná nejdříve vyhledat lékaře.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00