Jak na věc


plastový kachník pro indického běžce

S kvalitním krmením začínáme na začátku února, kdy se začíná prodlužovat den a otepluje se.

    patří do jedinečné skupiny tučňákovitých kachen. U nás se chovají od počátku 20. století. Indický běžec patří mezi lehká nosná plemena, jsou temperamentní a shánčivé, problém je jen v tom, že nemají zachován pud sezení na vejcích a vodění kachňat. Toto plemeno má menší tělesný rámec, štíhlých tvarů s dlouhým válcovitým trupem lahvovitého tvaru. Opeření je tvrdé s malým podílem prachového peří. Hmotnost kačera cca 2kg, kachny cca 1,8kg.
    Tyto kachny se chovají v mnoha barevných rázech: bílý, černý, hnědý, modrý, stříbrný divoce zbarvený, hráškově žlutý, modrožlutě divoký, sedlatý hnědý (srnčí),
    Kachňata u divoce zbarvených kachen mají první peří ve zbarvení kachen a při dopeření se již dá rozeznat pohlaví podle zobáku, který začíná kačerům světlat až do světle zeleného zbarvení s černým nehtem. Po dopeření začínají brzo přepelichávat do zbarvení dospělých kachen. Dále se dá pohlaví určit podle hlasových projevů – kachna hlasitě křičí, kdežto kačer pouze syčí. Tento způsob rozlišení pohlaví je u bílých kachen jediný až do doby, kdy se kačerům vytvoří na ocase „kačírek“. To je až po druhém přepeření.


Chcete-li přidat komentář, musíte být členem komunity PermaWeb!

    Od poloviny února mám kachny rozdělené podle barevného rázu, protože by docházelo k šarvátkám kačerů a samozřejmě i k páření bílého kačera s divokými kachnami a naopak. Navíc mám ještě kachny saské a když jsem zkoušel mít je spolu se zakrslými kachnami, tak s příchodem jara docházelo k tomu, že zakrslý kačer se snažil pářit kachny saské a i naopak. Proto v době páření a odchovu musí být jednotlivé kmeny zvlášť.
    Kachny zakrslé začínají se snáškou přibližně v polovině března v závislosti na počasí. Před snáškou začínám krmit směsí pro plemenné nosnice a naklíčenou pšenicí. Vodu k pití i koupání mají k dispozici v plastové nádobě o průměru cca 40 cm a výšce 15 cm. K páření dochází jak na vodě, ale i na suchu.
    Doba sezení je 26 dní, sedí pouze kachna, která opouští hnízdo max. 1 až 2 krát denně, aby se vykoupala, vyprázdnila a nakrmila. Stává se, že kachňata se líhnou v rozmezí až 24 hodin. Proto je potřeba při chladném počasí nejdříve vylíhlá kachňata odebrat a umístit je do tepla a po vylíhnutí zbylých kachňat je dát pod kachnu. Stává se, že dříve vylíhlá kachňata opustí hnízdo a ustydnou.
    U dospělých má kačer celé léto až přibližně do září zbarvení téměř jako kachna, má tzv. letní šat. Kachny dobře létají a je potřeba při jejich „zabydlování“ v novém prostředí (např. při nákupu) jim svázat křídlo, aby neulétly, než si zvyknou.


Pro používání funkcí PermaWeb je nutné povolit JavaScript.

    Pokud mají dostatečně velký výběh - zahradu, jedná se vlastně jen o přikrmování šrotem či granulemi, hodně si toho kachny najdou v přírodě – žížaly, slimáky, šneky, trávu či semínka z trávy. Je úžasné je pozorovat při jejich běhání po zahradě a shánění něčeho dobrého.
    Výška oplocení výběhu 1m je dostatečná, ve stresu je možné, že kachna přelétne i větší výšku. Ve výběhu mají krmení i vodu. Při sběru slimáků potřebuje kachna opravdu dostatek vody, zdržuje se vždy jen v určitém okruhu kolem vody, zapíjí každé sousto, zapíjí každého slimáka či šneka. Dle velikosti výběhu, zahrady dáme vodu na několik míst, třeba v plastových miskách, postačí i starý pekáč nebo truhlík na kytky, při pití nemají mít ponořený celý zobák nebo hlavu. Taktéž by měli mít běžci ve výběhu „koupaliště“, postačí dětský bazének, vana či nějaká řeznická lorna. Do hlubších nádob jako je vana, aby kachny měly dobrý přístup, se musí do vody vložit a venek obložit cihlou nebo kamenem, kvůli pohodlnému přístupu z vody a do vody.


Kachník by měl být dostatečně zateplen, aby v něm v zimě vůbec nemrzlo.

    Kachňata z prvního hnízdění odstavuji, jakmile se mají vylíhnou kachňata ze 2. hnízdění. Starší kachňata by ta malá, čerstvě vylíhnutá kachňata zabila. Přibližně v červenci, když už saské kachny nesnáší vajíčka, dávám do společného hejna všechny chovné kachny i odchovy. Po přepelichání chovné kachny krmím pouze směsí pšenice a ječmene, mají volný výběh s možností přístupu na vodu (řeka).
    Ideálním krmením pro kachňata je okřehek. Pokud ještě zjara není k dispozici, dávám granule VKCH 1 do vody, aby se rozpustily, a ty pak předkládám ke zkrmení. Je třeba minimálně 1x denně misku s rozpuštěnými granulemi čistit, aby nedocházelo ke zkysnutí krmiva. Granulemi VKCH 1 krmím do stáří kachňat 21 dní, pak krmím granulemi VKCH 2.
    Když v noci mrzne, sbírám z hnízda vajíčka, nenechávám je v hnízdě. Občas se stane, že kachna snese první vajíčko ve výběhu, to pak umístím je do hnízda. Další vajíčka už většinou nese do hnízda. Pokud vajíčka při mrazech odebírám, sleduji, až začne kachna „pouštět“ na hnízdě chmýří. To je pro mne signál, abych do hnízda dal odebraná vajíčka, aby na ně mohla kachna zasednout. Snáška bývá mezi 12 až 15 nazelenalými vajíčky v prvním hnízdění, při druhé snášce je počet vajíček tak do 12 ks. Nejméně mi kachna snesla a zasedla na 8 vajíček, naopak rekord je 17 ks.


dobrý den Martine, chci se zeptat na dvě věci ohledně běžců. Letos jsem si pořídila tři a zapomněla jsem se zeptat chovatele, od kterého jsem je koupila, zda je nutné aby měli vodu na koupání...na fo...

    Pstruhové zbarvení je zesvětleným divokým zbarvením. Divoce zbarvený kačer, i když bude celkově světlejší, nemůže mít v žádném případě kresbu na prsou, kostrči a světlou až bílou partii pod ocasem. Naopak pstruhová kachna nebude mít černou podkovovitou kresbu a zbarvení divokých kachen.
    Kachny zakrslé mám v ohradě o rozměrech 2x2 m se střechou, aby neuletěly. Jelikož mám ohradu zhotovenou z plotových dílců z pletiva s oky 5 x 5 cm, dochází mezi oběma kmeny k šarvátkám, proto mezi ně vkládám mezistěnu, aby se nemohly mezi sebou zranit (už se mi stalo, že kačer přišel o oko). V kachníku o rozměrech 1,2 x 0,8 m umisťuji na zem do rohu hnízdní budku o rozměrech 20x30cm a výšce 25 cm. Z přední strany budky u dna je stěna pouze do výšky 10 cm, takže otvor do budky je 15x20 cm.


Běžci jsou velmi shánčivé plemeno, z toho vyplývá, že potřebují dostatečně prostorný výběh, v malém prostoru trpí.

    V tomto období začne kačer pojímat kachny a může začít snáška. Ke krmení požíváme kompletní krmné směsi pro kachny KACH1 a KACH2, popř. kompletní krmné směsi pro nosnice jak ve formě šrotu, tak granule. Kvalitním krmením se rozumí kompletní krmná směs pro kachny případně nosnice, tyto směsi mají potřebné vitamíny a minerály, nevýhodou je cena, jsou dražší než šrot. Je vhodné dát kachnám i převařené a rozdrcené vaječné skořápky a to hlavně v době snášky, pro doplnění vápníku, to je února až října. Pokud kachna ještě ke konci října snáší, vejce přestaneme z hnízda odebírat a jako jediné krmení dáváme kachnám ječmen. To snášku zabrzdí, aby se přes zimu kachna „nevynesla“ a byla schopna snášet brzy zjara. Ječmen ponecháme kachnám cca 3-4 týdny, po té přejdeme na krmnou směs pro nosnice – šrot i granule či si smícháme šroty pšeničný, ječný, ovesný či trochu kukuřičného, zrno můžeme podávat i celé. V únoru dáváme kvalitní krmnou směs KACH1, KACH2 pro kachny.
    Ve výběhu mají mít nějaké stromy či keře, aby se kachny měly kam schovat před sluníčkem i případnými dravci - jestřábi. Rády využívají stínu ve dnech, kdy je horko. Výběh by měl být tak velký, aby kachny měly možnost utéct od člověka, většinou si drží odstup kolem 8m Pokud kachny potřebujeme chytit či je někam přehnat, vždy se to musí dělat velmi opatrně, protože běžci jsou velmi divocí a můžou si poranit nohy. Jsou náchylní na onemocnění běháků. Pokud dojde ke kulhání kachny, je potřeba zkontrolovat, jestli nemá v noze žihadlo, několikrát se nám už tak stalo. Pokud nemá viditelné zranění, vpustíme do kachníku, a ponecháme ji uzavřenou, dokud kulhaní neutane.


Rychlé hledání

    Indičtí běžci jsou choulostiví na běháky a v zimě jim mohou i omrznout. V kachník musí být bez průvanu a s trochou denního světla, důležité je to v zimě, kdy kachny nejdou pod 5°C ven. V kachníku má být čistá a suchá podestýlka, v zimě nejlépe sláma či seno, přes léto dáváme hobliny. Většinu dne tráví běžci venku, do kachníku chodí v době snášení a v zimě při větších mrazech se jdou schovat. Doporučuji nedávat do kachníku krmení a vodu, kachny každé sousto zapíjejí a nadělají velký nepořádek. Do kachníku dáváme krmení jen v zimě, když jsou kachny celý den doma nebo když je nějaká kachna zavřená v kachníku, třeba z důvodu kulhání.
    Kachňata kroužkuji v době, kdy jsou téměř zcela opeřena. Vzorník uvádí kroužky o průměru 13 mm, ale ty jdou většinou i v dospělosti sejmout z nohy a pak by byly kachny na výstavě neklasifikovány, proto kroužkuji průměrem 11 mm. Kachňata mají různě silné nohy, a proto kroužkuji téměř každé mládě v jiném stáří.
    V zimě je vhodné na kryté místo ve výběhu dát slámu či seno, aby si měli běžci kam sednout. Když mrzne, musí být sláma i seno suché. Běžci jsou velmi hákliví na omrznutí nohou. Do vysokého sněhu nejdou, ale když jim uděláte cestičky, jsou venku celý den.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00