Jak na věc


pivovar holba hanušovice

Tradiční ležení  ležáků 30 – 50 dnů

    Když stojím nad mladinovou pánví, přihazuju chmel, jako bych dobrou polívku lehce kořenil, nebo zakváším tank čerstvýma kvasnicema, v duchu vidím tu pohádku, to kouzlo nově zrozenýho piva, jehož pěna pak pomalu klouže po čerstvě natočený sklenici v  místní hospodě. Můj oblíbený brněnský rodák Bohumil Kilian by napsal: „V tom okamžiku jsem šťasten - má duše odchází s každým douškem k vám, mí milí pijáci, naplňuje vás potěšením a já vím, že já tak naplňuji své životní poslání – dělat lidem radost opravdu dobrým pivem.“
    Nejslavnější období protivínského pivovaru přišlo na přelomu 19. a 20. století. Roku 1896 bylo v Protivíně vyrobeno 125 000 hektolitrů piva, roku 1899 už 140 000 a roku 1902 147 745 hektolitrů piva. Pivo z Protivína se v té době vyváželo nejen do celého Rakouska-Uherska, ale i do zámoří. V té době měl pivovar své vlastní sklady v Praze, Plzni, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně, New Yorku a jinde. Zlaté období skončilo během první světové války, kdy pivovar přišel o své zahraniční odběratele.


Nový příběh Pivovaru Cvikov se začal psát v roce 2013

    V pivovaru v posledních letech dochází k výrazné modernizaci zařízení. Byla komplexně modernizována centrální sanitační stanice a zařízená nová filtrace piva. Následovala instalace nové stáčecí linky na lahve od předního světového výrobce, firmy Krones, která odpovídá nejmodernějším standardům. Dále byla provedena modernizace propagační stanice na pomnožování a uchovávání kvasnic. Proběhly také investice spojené s uvedením nových piv na trh – byla např. instalována zařízení, umožňující stáčení piva do lahví o objemu 0,33 l. Všechny tyto kroky směřují ke zlepšení procesu výroby piva a jeho kontroly a tím i ke zvýšení jakosti.
    Projekt revitalizace pivovaru i přilehlých budov zpracovala architektonická kancelář Architekti Adikon a realizovala stavební firma Foukal s.r.o. Díky téměř památkovému přístupu k rekonstrukci původních budov postupně vyniká harmonický celek celého areálu. První části pivovarské technologie se do objektu Pivovaru Cvikov vrátily v prosinci 2013. Z bavorského rodinného pivovaru Karl Ege, který prodával pivo pod názvem Wiesensteiger, pochází rmuto-mladinová pánev a scezovací káď – tyto hlavní části dvounádobové měděné varny o kapacitě 50 hl prošly celkovou repasí a mohou sloužit mnoho dalších let. Více než dvě desítky ležáckých tanků jsou umístěny v původních kamenných sklepech a kvasné kádě se rovněž vrátily na původní místa.


Záchrana pivovaru městem Protivín

    Zatímco v tradičních pivovarech byly spilka a sklep rozsáhlé podzemní místnosti, kde v otevřených dřevěných kádích pivo kvasilo a v dřevěných ležáckých sudech dozrávalo, u nás, vzhledem k prostorové dispozici, slouží jako spilka a sklep zároveň sada nerezových tanků.
    Po několika letech hledání vhodného industriálu, v němž by se inovativní duch tradičního českého řemesla cítil jako doma, padla volba na trochu tajemnou budovu na Porážce v areálu bývalých brněnských jatek, která byla postavena v roce 1899.
    Brněnskou pivovarnickou společnost založil zkušený sládek Petr Hauskrecht spolu se 2 kamarády. Spojuje v sobě návrat ke kořenům starého brněnského pivovarnictví a nejmodernější pivovarnické postupy. Piva, nesoucí hrdě značku Petr Hauskrecht – Parní pivovar, potvrzují tradici, ale přinášejí i nové výzvy v podobě Petrových speciálů, vařených, kvašených a dozrávajících podle jeho autorských receptur.
    S pivovarskou vášní a láskou se snažíme pro Vás vařit řemeslné pivo, které Vás přesvědčí svou chutí. Pečlivě spojujeme historické pivovarnické postupy s nejmodernějšími metodami, šetrnými k pivu samotnému. Stejně jako přirozeně krásná žena nepotřebuje make-up, stíny a rtěnku, i naše pivo se obejde bez nepřirozených náhražek a vylepšení.


O PIVOVARU SAMOTNÉM PETR HAUSKRECHT ŘÍKÁ ...

    Všechno vlastně začíná na sladovně. (Ne že bychom u nás sladovali pouze v oddělené místnosti slad skladujeme a následně šrotujeme). Sladový šrot je dopraven do rmutovystírací kádě, kde se mísí s vodou a uvolňuje se z něj extrakt do roztoku – tuto fázi nazýváme rmutování. Následně dílo scedíme a k získané sladině přidáváme chmel v několika dávkách za neustálého vaření. Získanou mladinu po odstředění ve vířivé kádi ochladíme a s úderem pivovarského zvonu a přáním „Dej Bůh štěstí“ posíláme do sklepa. Naším varným médiem je brněnská městská pára – proto se hrdě nazýváme Parní pivovar.
    Téměř půlstoletí bylo potřeba k tomu, aby si pivovar našel nové majitele. Zdevastovaný a chátrající areál koupil v roce 2013 novoborský podnikatel Jiří Jakoubek s cílem obnovit po téměř půl století přerušenou tradici výroby piva. Společně s Viktorem Tkadlecem, který má dlouholeté zkušenosti s vařením piva a pivovarským provozem, a s pomocí řady spolupracovníků a odborných firem, zrekonstruovali výrobní část pivovaru a vybudovali útulnou pivovarskou restauraci s moderním gastro provozem a citlivě provedeným interiérem v prostorách bývalé sladovny.
    Naše Šalanda tomuto popisu v podstatě odpovídá, je otevřena každý týden během prohlídky pivovaru pro všechny, kdo navštíví náš pivovar a zatouží ochutnat naše pivo přímo u zdroje a přitom ještě obohatit své znalosti nejen o pivě.


Rozšíření sortimentu v polovině roku 2015

    Zhruba po roce fungování pivovaru rozšířila nabídku služeb zrekonstruovaná pivovarská Stodola, která je v provozu především v létě a je hostům k dispozici pro njejrůznější oslavy, firemní večírky nebo svatební hostiny. V červenci 2018 byl v patrech nad restaurací Sladovna, v prostorách bývalé sýpky pivovaru, vybudován hotel Kleis. V rámci celkové obnovy areálu je pak dále plánována rekonstrukce uličního křídla na pivovarskou prodejnu, ve spodním patře humen bývalé sladovny vznikne pivnice, která rozšíří kapacitu restaurace. Připravována je také revitalizace rozsáhlého pozemku s rybníky a přilehlého dubovo-borového háje. Pivovar Cvikov tak má ambici nejen vyrábět pivo prvotřídní kvality, ale stát se i kulturním a společenským centrem českolipského regionu.
    Pro má piva se snažím vybírat ten nejlepší moravský nebo český slad, ať již z nedalekého Rajhradu, z Kounic nebo ze Záhlinic. Barevné a speciální slady, ze kterých vařím speciály nakupujeme především ze sladovny Klusáček v Kounicích. Vždyť dobrý slad je základ kvalitního piva. A abych nezapomněl - s výjimkou opravdu speciálních piv (pšeničné pivo, ovesné pivo a pod.) je u nás samozřejmostí, že pro naše piva používáme výhradně JEČNÉ SLADY.
    Budova na Porážce mě oslovila od prvního okamžiku. Varné pánve, ležácké tanky, propagační stanice na kvasnice i šalanda s výčepem mi začaly tančit v mysli a usazovat se na místa skoro totožná s těma, na kterých se dnes opravdu nacházejí. V duchu jsem viděl osoby i všechny živé tvory, kteří touto budovou prošli. A já věděl, že tady je to pravé místo pro moje pivo, protože dobré a hlavně netradiční pivo může vzniknout jen v prostorách, které samy sládka k něčemu neobyčejnému vybízejí.


Slavnostní otevření obnoveného pivovaru v listopadu 2014

    Chmel je podstatnou surovinou pro výrobu piva v českých zemích již nejméně 1000 let. V dávných dobách sládci oceňovali i jeho antiseptické účinky, pozitivně ovlivňující trvanlivost piva, dnes přidáváme chmel do várky především kvůli hořkosti a vůni. Klasická piva českého typu vařím výhradně z žateckých chmelů různých odrůd, především poloraného červeňáku. Některá piva dochmeluji zastudena za použití poněkud netradičního postupu, který je jedním z výrobních tajemství našeho pivovaru.
    „Šalanda je obecně místnost, sloužící k odpočinku, stravování a ubytování námezdních pracovníků, čeledi ve mlýnech nebo v pivovarech. Obyvatelé šalandy mívali k dispozici sporák s nádobami na vaření a ohřívání jídla, také žlab k mytí nádobí. Uprostřed místnosti stály stoly, kolem skříně na nádobí a šatstvo dělníků“ – tolik Wikipedie.
    Po necelém roce od zahájení rekonstrukce pivovaru mohl na podzim 2014 sládek Miloš Hrabák uvařit první várku spodně kvašeného světlého ležáku Klíč. Poté následovaly další várky, a nejen dvanáctky, ale i desítky Luž a osmičky Sklář. Pivovar byl slavnostně otevřen v sobotu 29. listopadu 2014 a od prosince stejného roku je v provozu také restaurace Sladovna.


Práce nejsou zdaleka u konce

    Počátky vaření piva ve Cvikově sahají až do roku 1560, kdy bylo 72 cvikovským měšťanům od pozemkové vrchnosti oficiálně uděleno privilegium k vaření pšeničného piva a výrobě sladu. Na pozemku pod Zeleným vrchem, kde stojí pivovar doposud, byly vystavěny první pivovarské budovy v druhé polovině devatenáctého století a až do období první republiky byl provoz i budovy mnohokrát rozšiřovány.
    V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do podniku Severočeské pivovary. Politika centralizace výroby do velkých měst se nevyhnula ani pivovaru ve Cvikově, který byl k 1. lednu 1968 uzavřen. Tuto smutnou chvíli dodnes připomíná nápis na jedné z vnitřních stěn schodiště „Vůl Vojta zavřel pivovar 1. 1. 1968“. Následně areál pivovaru přešel pod správu státního statku, kterému sloužil k hospodářské činnosti jako sklady zeleniny, brambor, ovoce nebo řepy. Později zde byl také autoservis, diskotéka, bazar nábytku i pěstírna žampionů. Volné prostranství zaplnily novodobé stavby a přístřešky, které sloužily jako garáže nákladních automobilů, servis nebo sklady. Nedochovala se ani původní technologie – měděná varna i ostatní zařízení skončily v místní sběrně.


Založení pivovaru roku 1540 či dříve…

    Zhruba po půl roce od znovuotevření rozšířil pivovar sortiment prodávaných piv. Čtvrtým pivem ve stálé nabídce se stal nepasterovaný, ale na rozdíl od ostatních filtrovaný, světlý ležák Hvozd 11°. Charakterizuje jej jiskrná čirost, jemná filtrace snižuje kvasničnou chuť tohoto piva. Tuto čtveřici piv v základním sortimentu pak doplnil ještě polotmavý ležák Sváteční 13°, vařený klasickou dvourmutovou technologií ze tří druhů sladů - plzeňského, bavorského a karamelového.
    Samozřejmě, že za celým procesem vaření nestojím sám, ale opírám se o partu nadšených kolegů, kteří vždy přiloží ruku k dílu – a to může být v takovém malém pivovárku, jako je ten náš, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
    Pivo se vyrábí z vlastní velmi kvalitní vody, sladů z nejlepších odrůd českého sladovnického ječmene, českého chmele ze žatecké oblasti a pivovarských kvasnic, pomnožovaných na vlastní propagační stanici. Zásadní důraz je kladen na naprostou čistotu a sterilitu procesu výroby a kontrolu kvality od příjmu surovin až po hotový výrobek.
    Z dokumentů uložených ve schwarzenberském archivu vyplývá, že 29. listopadu 1540 věnoval Jan z Pernštejna Ondřeji Ungnadovi ze Suneku a jeho manželce Bohunce „statek protivínský se vším příslušenstvím, i s krčmami od panství hlubockého k pivovaru protivínskému obrácenými“.


Jsme součastí skupiny Pivovary Lobkowicz

    V průběhu dokvášení (dozrávání) naše spodně kvašená piva leží v klidu a tichu při teplotě 1-2°C a pomalu se nasycují vlastním přírodním oxidem uhličitým, chuťově se zakulacují a získávají specifický buket. Celý proces dozrávání trvá 3 - 8 týdnů (podle druhu piva).
    Přijďte na tankové nepasterizované pivo, pivní speciály či nealkoholické pivo a pochutnejte si na sezonních specialitách na grilu či z udírny. Po dohodě je možné v Belvederu pořádat soukromé akce, svatby, rauty nebo jakákoliv jiná společenská setkání.
    Během zhruba týden trvajícího hlavního kvašení důsledně regulujeme teplotu v závislosti na úbytku zkvasitelných látek (extraktu). Ty se díky aktivitě kvasnic mění na alkohol, kysličník uhličitý (CO2) a teplo.
    Výroba piva probíhá tradičním českým způsobem výroby spodně kvašeného piva, vařeného na varně dvourmutovým dekokčním způsobem (způsob výroby s povařováním rmutů), s odděleným hlavním kvašením a dokvašováním. Doba dokvašování odpovídá české tradici, to znamená, že např. ležáky dokvašují v ležáckém sklepě kolem 30–50 dnů.


Brněnská pivovarnická společnost s.r.o.

    ... byla založena třemi kamarády, které dohromady svedlo nadšení pro neobyčejné pivo. Rychle se shodli na tom, že neobyčejné pivo by mělo být vařeno neobyčejným sládkem v neobyčejném pivovaru. Jejich touhu po takovém pivu jen posílila vlna malých řemeslných pivovarů (craft breweries), která se v posledních několika letech převalila přes oceán do staré Evropy.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00