Jak na věc


petrarca zpěvník

Petrarca, Francesco Fragmenty (Zpěvník)

    Hned v prvním verši sonetu je možno nalézt důležitou informaci o charakteru Petrarkovy lyriky. V překladu blíže nekonkretizované „rýmy“ jsou v originále „rozptýlenými verši“ (rime sparse). Toto spojení, zvolené některými editory dokonce za alternativní název sbírky, odkrývá dvě významné indicie týkající se formální a tématické stránky díla: Fragmenty nejsou souvislým básnickým útvarem jako kupříkladu Petrarkova latinsky psaná epická báseň Africa, nýbrž souborem samostatných jednotek, a nemají podobu románu, který by vyprávěl lineárně a komplexně hrdinův příběh, ale střípků zrcadla, v němž se odráží lidský život, ale které časem přestává držet pohromadě, a proto je nezbytné oživovat jej prostřednictvím paměti.
    Za života paní Laury chce Petrarca sdělit národu, jak je láska zákeřná a jak se má člověk, který není zamilován. Běduje nad svým stavem, do kterého ho láska přivedla. Popisuje krásu Laury. Přemýšlí o lásce k ní a zdali ji ještě někdy uvidí, nebo zda má zemřít. Spousta lidí po práci najde oddechu, jen on stále hořkost. Krása Lauřiných očí je nepopsatelná. Stále vzpomíná na místa, kde trávili spolu volný čas. Autor nechce nikdy zemřít, protože by nemohl milovat svou vysněnou.
    Po smrti paní Laury Petrarca naříká na smrt dívky, které dal své srdce. Na světě nenachází potěšení, chce umřít. Stále prosí lásku, aby mu vrátila Lauru. Bojí se, že se nikdy nezamiluje. Vzpomíná na doby, kdy Lauru poprvé spatřil. Jeho láska byla tak silná, že se mu zjevila Laura a prosila ho, aby se už kvůli ní nikdy netrápil. Autor prosí Marii o pomoc v životě.


Přihlášení k odebírání newsletteru

    Jelikož je sonet vytvořen pouze ze dvou dlouhých a poměrně složitých souvětí, má pomalý vnitřní rytmus, který postupuje nevzrušeným tempem (odpovídajícím pojetí komentovaného sonetu jako melancholického povzdechu) až ke gradaci v posledních verších, kde marnost naivních snů jinocha z prvního kvarteta expanduje v marnost všeho pozemského.
    © Literární doupěon-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle
    Promyšlená stavba básně se odráží také v křížových paralelách, chiasmech. Ve verších 5 a 6 je slovo „dumy“ logicky spojeno se slovem „naděje“, poněvadž právě beznadějné iluze zaměstnávají básníkovu mysl, kdežto pláč se vztahuje až k bolestem. Obě ramena kříže je pak možno prodloužit ke slovům soucit, který si básníkova bolest žádá od čtenářů, a prominutí – za nedostatek vůle vymanit se ze snů - v 8. verši, stejně jako k lítosti a poznání ve verši předposledním, čímž dostaneme řady naděje-dumy-poznání-prominutí a bolest-pláč-lítost-soucit.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00