Jak na věc


ostropestřec mariánský kde koupit semena

Jak ostropestřec mariánský pomáhá? Fakta podložená vědeckými studiemi

    Ostropestřec mariánský je považován za jednu z nejbezpečnějších léčivek na trhu a nejsou při užívaní popisovány žádné vedlejší účinky. Pouze vzácně může v prvních dnech užívání způsobit mírné projímavé účinky.


Ostropestřec mariánský se nedoporučuje užívat:

    Silymarin má výrazný antioxidační efekt na paraquatem indukovaný lidský adenokarcinom plic (1). Ze studie Korejských vědců vyplývá, že Silymarin výrazně snižuje tkáňovou toxicitu paraqatu na lidský organismus. Paraquat je neselektivní herbicidu používaný jako chemický postřik pro ničení plevele. Hojně se používá při pěstování sóji, kukuřice a rýže. Jedná se o velmi jedovatou látkou, kterou do sebe lidský organismus dostává stravou a vdechováním. Paraquat ve vyšších dávkách způsobuje poškození plic, jater, srdce, ledvin a negativně ovlivňuje rozmnožování a může způsobit též rakovinu plic. Dále se tato účinná látka Ostropestřece mariánského  testuje při léčbě kolorektální karcinomu (2) a leukemie (3). Z jiné studuje iránských vědců z Teheránu vyplývá, že ostropestřec mariánský může být použit při léčbě ulcerosní kolitidy (4.) Ostropestřec mariánský dále pomáhá při léčbě nealkoholické steatosy jater (5). Jiní Korejští vědci prokázali pozitivní efekt silymarinu při pokusu na myších, konkré
    Jedná se o jednoletou nebo dvouletou domácí bylinou z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) dorůstající 30 – 200 cm. Kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Na listech této rostliny, najdete bílé skvrny, kterými se maskuje a zároveň upozorňuje na ohrožení. Ostré a dlouhé špičky listů této rostliny, přímo nabádají k tomu, aby ji vše živé pozorovalo z uctivé vzdálenosti. Barva květu se liší podle typu půdy, ve které roste.
    Léčivou složkou ostropestřce mariánského jsou flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), souhrně označované jako silymarin. Tyto látky se váží na membrány jaterních buněk a zabraňují tak vniknutí toxických látek do jaterní tkáně. Vedle toho i podporují regeneraci poškozených jaterních buněk, posilují imunitní systém a působí jako dosti silné antioxidanty.


Ostropetřec mariánský lze užívat jak zevně, tak vnitřně a pomáhá léčit následující choroby:

    Jedno až dvouletá bodlákovitá bylina, 50 – 100 cm vysoká s bíloskvrnitými trnitými listmi a purpurovými květy, které kvetou od července do září. Od září do října sklízíme zralé plody obsahujicí olej a směs flavonoidů. Využívá se při chorobách jater ( obnovuje poškozenou tkáň ) a žlučníku.
    Rod Silybum zahrnuje 2 druhy, které jsou původní ve Středozemí, v severozápadní Africe a v Malé a Přední Asii. Pokud je to dvouletá bylina, pučí na jaře trsy bodlinatých listů s bílými žilkami. Koncem června se na dlouhých lodyhách objevují purpurově červené květy. Sklízí se na konci léta. Její nejvíce využívanou složkou je flavonolignan Silymarin, což je směs silybinu, silydioninu a silikristinu. Díky tomu, že se Silymarin špatně vyluhuje do vody, je mnohem efektivnější užívat přípravky se  standardizovaným obsahem.
    V semeni ostropestřece můžeme najít veliké množství vysýchavého oleje, který je velmi reaktivní, a proto také rád a velice rychle na vzduchu žlukne. Semeno též obsahuje až 3% obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavním hepatoprotektorem a účinnou látkou. Spolu s olejem působí na játra prokazatelně značnou léčivou silou, ale farmaceuticky se využívá zatím jen silymarin. Žluklý ostropestřecový tuk účinek nemá žádné léčebné účinky.


Vedlejší účinky ostropestřece mariánského

    V následujících staletích upadl ostropestřec mariánský poněkud do zapomnění  a renesanci zaznamenává teprve v poslední době, kdy se opět díky svým vynikajícím vlastnostem dostal na výsluní zájmu lékařské veřejnosti i nemocných. Právě jeho semena jsou totiž význačným zdrojem látky silymarin, která je nejdůležitějším a nejúčinnějším rostlinným lékem jaterních problémů. Dnes se kromě semen samotných užívají čaje, oleje, tinktury, masti, tablety a kapsle. Starořecký lékař Dioskorides předepisoval semeno ostropestřece proti hadímu uštknutí, jiní v něm rozeznali účinný lék na játra. Římský léčitel Plinius se domníval, že šťáva z rostliny podporuje “odtok žluči“. Britský bylinář 17. století Nicholas Culpeper doporučoval ostropestřec při žloutence, projevující se žloutnutím kůže a bělma očí. V roce 1968 izolovali němečtí vědci ze semen ostropestřce silibinin, silidianin a silikristin. Těmto látkám se dnes říká silymarin.
    Nejedná se však o zázračný všelék, který vás po spolknutí jedné pilulky zbaví všech vašich potíží. Pokud chceme, aby ostropestřec efektivně účinkoval, je potřeba přípravky z něj brát pravidelně každý den, minimálně po dobu několika týdnů či měsíců, jednotlivé kúry by se měly opakovat třeba 2-3 krát do roka.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00