Jak na věc


organizační struktura podniku anglicky

Pracujete až příliš mnoho? Nejste v životě příliš spokojení? Navštivte nový seminář Životní harmonie od autora tohoto serveru

    Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity Aktivita VI/2 - Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností.
    „Všichni dělají všechno“ aneb organizační struktura s jedním stupněm řízení je typická pro začínající firmy s více vlastníky z řad fyzických osob. Ačkoliv to může znít jako naprostý chaos, z podobné čtyřčlenné struktury vzešla poměrně úspěšná společnost Miton, která částečně stojí i za populárním Slevomatem, ve kterém v době jeho počátku měla 49 %. Tato struktura je charakteristická pro začínající společnosti a uplatňuje víceméně demokratické způsoby řízení. Buď má každý ze zaměstnanců má na starosti určitý obor (účetnictví, marketing, obchod, servis) a vzájemně si do své práce mluví jen výjimečně, anebo opravdu všichni dělají, co je zrovna potřeba, což ovšem od všech zaměstnanců vyžaduje určitou všestrannost a do jisté míry to i úzce vymezuje oblast, kde firma působí (viz třeba Miton a internet, kde tři ze čtyř lidí měli vystudovanou stejnou vysokou školu).


Přihlásit se přes sociální síť:

    Jako štíhlá organizační struktura se obvykle označuje struktura s jedním až třemi stupni řízení. V praxi můžeme identifikovat v zásadě čtyři druhy těchto struktur:


Organizační struktura se v čase mění

    V souvislosti s moderními organizačními strukturami se stále častěji hovoří o 50 let starém konceptu General Electric jménem Strategic Business Unit (někdy se překládá jako strategická obchodní jednotka, častěji se ale používá anglický originál). GE vymyslela koncept SBU především jako recept na problémy její rozsáhlé sítě dceřiných firem a divizí. Přišla s ním mimochodem ve stejné osvícenské době jako s Tableau de Bord alias předchůdcem Balanced Scorecard a dvě desítky let před maticí General Electric/McKinsey, která v zásadě řešila, jak využít SBU v GE na maximum. Jak uvádí [1], tak GE v SBU hledalo „kvalitní, iniciativní a rychlé autonomní zajišťování podnikatelské činnosti ve vymezených, výrobních a podnikatelských segmentech.“ To je asi ta nejideálnější definice základního smyslu i principu fungování SBU. Teď co to v praxi znamená. Firma zjistí, že potřebuje posílit v určitém segmentu anebo chce začít s novým produktem nebo dokonce s novou strategií. Vytvoří proto SBU, kam začlení
    Autor:Ing. Libuše Sušická Předmět/vzdělávací oblast:Ekonomika Tematická oblast:Zaměstnanci Téma:Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Ročník:3.


Hierarchické organizační struktury

    Projektová organizační struktura je analogickou obdobou týmové struktury. Rozdíl je jen v tom, že týmy nejsou nutně stálé a specificky zaměřené, ale vznikají na bázi jednotlivých projektů – tj. větších zakázek. Projektová organizační struktura je téměř vždy tří- a vícestupňová, protože každý projekt musí mít svého projektového manažera, který zodpovídá přímo vedení firmy, které se obvykle stará o obchod a přísun nových projektů. Vícestupňové projektové organizační struktury je možné vidět třeba u náročnějších stavebních projektů, kdy projektový manažer má pod sebou ještě projektové manažery zodpovědné za jednotlivé části projektu. V případě rezidenčních a kancelářských budov jsou nicméně dodavatelé jednotlivých součástí často outsourcovaní, takže developer – klidně pětičlenná firma s několikamiliardovým obratem – ve finále udrží počet stupňů řízení do čísla 3.


Jsou vaši zaměstnanci v práci a v životě spokojení? Spokojení zaměstnanci jsou kreativnější, o 12 % produktivnější a zvyšují tržby! POMŮŽEME VÁM S HR 2.0

    V rámci generického názvosloví můžeme organizační struktury dělit na ploché a strmé. V praxi však toto dělení nemá většího významu, stejně jako další obsáhlé teoretické způsoby dělení organizačních struktur. Pokud vás akademické dělení organizačních struktur podniků zajímá detailněji, vřele doporučuji např. [2]. Ploché i strmé organizační struktury se od sebe liší počtem tzv. stupňů (hierarchií/úrovní) řízení. Na obrázku níže vidíte modelovou plochou (tj. „širší, než delší“) organizační strukturu s 3 stupni řízení. Obecně lze konstatovat, že čím větší je počet stupňů řízení (tj. čím strmější je organizační struktura), tím déle trvá iniciace a implementace změn – tj. firma se stává méně flexibilní. To, že je něco konkrétního třeba změnit, se totiž obvykle pozná na spodních dvou stupních řízení. Odtud to musí „probublat“ až nahoru a na horních dvou stupních řízení se to pak rozhodne. Modelový případ s 3 stupni řízení je tak vlastně ideální organizační strukturou, protože o změně spoluroz
    Autor:Ing. Libuše Sušická Předmět/vzdělávací oblast:Ekonomika Tematická oblast:Zaměstnanci Téma:Získávání pracovníků Ročník:3. Datum vytvoření:prosinec.
    Existuje poměrně hodně způsobů, jak rozložit kompetence a organizaci práce ve firmě. Každá z organizačních struktur je přitom vhodná pro jiný typ firmy a každá má své praktické uplatnění. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé typy struktur trochu podrobněji.


Prezentace na téma: "Organizační struktura podniku"— Transkript prezentace:

    Štábní struktura je obdobou liniové struktury, ovšem s tím rozdílem, že manažer na každé úrovni má kromě přímých, liniových, podřízených k ruce ještě „štáb.“ Jak už sám název napovídá, jedná se o organizační struktura, která podobně jako jiné manažerské principy, přešla do světa managementu z armády. Nejlepší tedy bude držet se i původního názvosloví. Podle [3] definuje francouzský generál Thiébault v Manuel du service des états-majors généraux et divisionnaires (Strasbourg, 1813) štáb jako „určitý počet důstojníků odlišných od zbytku sboru.“ I když sám autor [3] se s touto definicí příliš neztotožňuje, je nanejvýš přesná. I ve světě korporací je totiž štáb skupinou obvykle odborníků, kteří podléhají výlučně danému manažerovi a nemají zároveň vlastní podřízené. V technologických firmách to bývají třeba lidé, kteří se specializují na monitorování nových technologií. Příslušný manažer s nimi pak prodiskutovává investice do infrastruktury, zavádění nových technologií apod. Štáby však moho


Ploché versus strmé organizační struktury

    Než se pustíme do popisu jednotlivých organizačních struktur, je dobré si říci, že organizační struktura rozhodně není nebo by aspoň neměla být něco neměnného. Firma se přirozeně s časem mění, mění se její portfolio produktů a služeb, počet zaměstnanců, jejich zkušenosti, atd. a je důležité, aby se všechny tyto změny promítly i do způsobu řízení a organizace práce v rámci firmy. Tím nejčastějším faktorem pro změnu organizační struktury může být přitom právě růst počtu zaměstnanců. Podle Graicunasovy teorie je totiž jeden vedoucí schopen řídit maximálně pět svých podřízených. Jakmile jich má víc, začínají mu unikat některé vztahy a souvislosti a podřízení se mohou snadno „vymknout kontrole“ anebo mohou naopak postrádat vedení a pozornost, kterou by jim měl manažer poskytovat. Pokud tedy firma nezmění v odpovídajícím okamžiku svoji organizační strukturu, může zakrnět v určitém stádiu svého vývoje anebo dokonce začít stagnovat. To vedle praxe, kterou v lepším případě můžete pozorovat ve s
    Améba je vlastně velice specifickým příkladem projektové organizační struktury. Pro její velkou specifičnost jsme se jí v minulosti věnovali v samostatném článku.
    U větších firem, kde počet stupňů řízení dosahuje čísla 4 a více už má smysl mluvit o tzv. hierarchických organizačních strukturách. Ty jsou členěny dle nejrůznějších kritérií. Obecně však platí, že existuje přímý a jednoznačný vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými stupni řízení. Obecně můžeme rozdělit hierarchické struktury na tři poddruhy, z nichž každý může být členěn podle různých logik – výrobkových skupin, demografických skupin, geografických skupin, atd.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00