Jak na věc


organizační struktura podniku anglicky

Organizační struktura se v čase mění

    Liniově-štábní struktura je kombinací liniové a štábní struktury, kdy „luxus“ vlastního štábu je dopřán jen nejvyššímu vedení společnosti, zatímco na nižších úrovních se pokračuje klasicky v linovém charakteru.


Ploché versus strmé organizační struktury

    Jak jsme zmínili už výše, tak liniová struktura může být členěna do liníí podle nejrůznějších kategorií. Vezměme si konkrétní příklad třeba potravinářské firmy, která vyrábí pečivo, obložené bagety a konzervy. Své výrobky dodává do obchodních řetězců, čerpacích stanic a škol. Kdybychom zůstali čistě u hierarchické struktury, museli bychom si vybrat, podle čeho firmu rozdělit. Logicky bychom si asi vybrali spíše produktové členění, tedy podle výroby. Jenže co je pro firmu důležitější? Výroba nebo obchod? Pro vyřešení podobných nelehkých otázek vznikla maticová (anglicky Matrix) struktura. Ta umožňuje zachovat liniové členění podle výroby a zároveň přidat „boční“ členění podle obchodních celků. Pokud bychom se oprostili od našeho příkladu, pak maticová struktura stejně dobře může fungovat pro zavádění projektových či týmových prvků do liniové struktury. Proto bývá také někdy řazena mezi tzv. ad hoc (či dokonce hezky česky adhokratické) organizační struktury. Výhodou maticové struktury je
    Projektová organizační struktura je analogickou obdobou týmové struktury. Rozdíl je jen v tom, že týmy nejsou nutně stálé a specificky zaměřené, ale vznikají na bázi jednotlivých projektů – tj. větších zakázek. Projektová organizační struktura je téměř vždy tří- a vícestupňová, protože každý projekt musí mít svého projektového manažera, který zodpovídá přímo vedení firmy, které se obvykle stará o obchod a přísun nových projektů. Vícestupňové projektové organizační struktury je možné vidět třeba u náročnějších stavebních projektů, kdy projektový manažer má pod sebou ještě projektové manažery zodpovědné za jednotlivé části projektu. V případě rezidenčních a kancelářských budov jsou nicméně dodavatelé jednotlivých součástí často outsourcovaní, takže developer – klidně pětičlenná firma s několikamiliardovým obratem – ve finále udrží počet stupňů řízení do čísla 3.


Jsou vaši zaměstnanci v práci a v životě spokojení? Spokojení zaměstnanci jsou kreativnější, o 12 % produktivnější a zvyšují tržby! POMŮŽEME VÁM S HR 2.0

    V souvislosti s moderními organizačními strukturami se stále častěji hovoří o 50 let starém konceptu General Electric jménem Strategic Business Unit (někdy se překládá jako strategická obchodní jednotka, častěji se ale používá anglický originál). GE vymyslela koncept SBU především jako recept na problémy její rozsáhlé sítě dceřiných firem a divizí. Přišla s ním mimochodem ve stejné osvícenské době jako s Tableau de Bord alias předchůdcem Balanced Scorecard a dvě desítky let před maticí General Electric/McKinsey, která v zásadě řešila, jak využít SBU v GE na maximum. Jak uvádí [1], tak GE v SBU hledalo „kvalitní, iniciativní a rychlé autonomní zajišťování podnikatelské činnosti ve vymezených, výrobních a podnikatelských segmentech.“ To je asi ta nejideálnější definice základního smyslu i principu fungování SBU. Teď co to v praxi znamená. Firma zjistí, že potřebuje posílit v určitém segmentu anebo chce začít s novým produktem nebo dokonce s novou strategií. Vytvoří proto SBU, kam začlení


Hierarchické organizační struktury

    V rámci generického názvosloví můžeme organizační struktury dělit na ploché a strmé. V praxi však toto dělení nemá většího významu, stejně jako další obsáhlé teoretické způsoby dělení organizačních struktur. Pokud vás akademické dělení organizačních struktur podniků zajímá detailněji, vřele doporučuji např. [2]. Ploché i strmé organizační struktury se od sebe liší počtem tzv. stupňů (hierarchií/úrovní) řízení. Na obrázku níže vidíte modelovou plochou (tj. „širší, než delší“) organizační strukturu s 3 stupni řízení. Obecně lze konstatovat, že čím větší je počet stupňů řízení (tj. čím strmější je organizační struktura), tím déle trvá iniciace a implementace změn – tj. firma se stává méně flexibilní. To, že je něco konkrétního třeba změnit, se totiž obvykle pozná na spodních dvou stupních řízení. Odtud to musí „probublat“ až nahoru a na horních dvou stupních řízení se to pak rozhodne. Modelový případ s 3 stupni řízení je tak vlastně ideální organizační strukturou, protože o změně spoluroz
    Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity Aktivita VI/2 - Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností.
    Autor:Ing. Libuše Sušická Předmět/vzdělávací oblast:Ekonomika Tematická oblast:Zaměstnanci Téma:Získávání pracovníků Ročník:3. Datum vytvoření:prosinec.
    Týmová organizační struktura je dvou- až třístupňová organizační struktura. Ve firmě existují týmy, které se věnují jednotlivým oblastem, ať už produktovým, geografickým, demografickým, atd. Každý tým má buď svého vedoucího (pak mluvíme o třístupňové struktuře) anebo je jednočlenný, případně má členy zaměřené na různé oblasti (marketing, vývoj, atd.) řízené napřímo ředitelem nebo členy vedení (u firem s více vlastníky – fyzickými osobami). V takovém případě je struktura již dvoustupňová. V praxi je i tato organizační struktura charakteristická pro malé a začínající firmy. Do této struktury firma obvykle doroste ještě ve tvůrčí potažmo embryonické fázi.


Pracujete až příliš mnoho? Nejste v životě příliš spokojení? Navštivte nový seminář Životní harmonie od autora tohoto serveru

    Autor:Ing. Libuše Sušická Předmět/vzdělávací oblast:Ekonomika Tematická oblast:Zaměstnanci Téma:Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Ročník:3.
    Předpokládáme, že se vám tato prezentace líbila. Chcete-li si ji stáhnout, doporučte prosím tuto prezentaci svým přátelům v kterékoli sociální síti. Tlačítka jsou dole. Děkujeme.


Prezentace na téma: "Organizační struktura podniku"— Transkript prezentace:

    „Všichni dělají všechno“ aneb organizační struktura s jedním stupněm řízení je typická pro začínající firmy s více vlastníky z řad fyzických osob. Ačkoliv to může znít jako naprostý chaos, z podobné čtyřčlenné struktury vzešla poměrně úspěšná společnost Miton, která částečně stojí i za populárním Slevomatem, ve kterém v době jeho počátku měla 49 %. Tato struktura je charakteristická pro začínající společnosti a uplatňuje víceméně demokratické způsoby řízení. Buď má každý ze zaměstnanců má na starosti určitý obor (účetnictví, marketing, obchod, servis) a vzájemně si do své práce mluví jen výjimečně, anebo opravdu všichni dělají, co je zrovna potřeba, což ovšem od všech zaměstnanců vyžaduje určitou všestrannost a do jisté míry to i úzce vymezuje oblast, kde firma působí (viz třeba Miton a internet, kde tři ze čtyř lidí měli vystudovanou stejnou vysokou školu).
    Liniová struktura je vlastně popsána již na obrázku výše. Pod top managementem je střední management, pod ním liniový management a pod ním tzv. výkonní pracovníci, případně zase nějaký ten management. Někdy se setkáte i s alternativními označeními jednotlivých úrovní managementu. Poměrně humorná označení používá český T-Mobile. Zatímco generální ředitel je prostě generální ředitel, tak pod ním už jsou tzv. Executive Vice Presidenti (např. marketingový ředitel, obchodní ředitel, atd.) a pod nimi Vice Presidenti společnosti. Přitom právě označení viceprezident pro střední management je poměrně originální a ve světě nezvyklé. Na druhou stranu velké korporace musí být v označování jednotlivých úrovní manažerských pozic celkem invenční, protože jak jsme si řekli už u Českého Telecomu, těch stupňů řízení může být poměrně hodně.
    1 Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/ ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Aktivita č.1: Výchova k aktivnímu občanství.


Přihlásit se přes sociální síť:

    Améba je vlastně velice specifickým příkladem projektové organizační struktury. Pro její velkou specifičnost jsme se jí v minulosti věnovali v samostatném článku.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00