Jak na věc


nejhezčí psí jména a

Fotografie z prvního živého setkání s Opelem Cascada

    Teď už ale k samotné Cascadě, kterou jsem mohl prozkoumat alespoň staticky. Původně byla avizována jako Astra cabrio, ale v reálu se jí dostalo osobitého vzhledu. Celá byla příď je přepracována a působí komplexnějším dojmem. Její dominantou je zvětšený gril sestávající z chromovaných lamel. Ta nejmohutnější v jejímž středu trůní Opelův blesk má profil křídla moderního dopravního letadla, což zdůrazňují vzhůru natočené konce v podobě wingletů. Navazuje na ni nárazník s „křidélky” inspirovanými snad vozy Formule 1 a mřížkou, kterou najdeme i u ostré Astry OPC. Kapota dostala navíc dva prolisy, shodné s Astrou jsou tak jen světlomety.
    Jak vidíte, po designové stránce Cascada rozhodně má co nabídnout a ani interiér na tom není bídně. Jen tak jízda chyběla, což je u auta, bohužel, dosti důležitá vlastnost. Na verdikt v tomto směru si holt budeme muset ještě počkat, přesto jednu věc zmínit mohu již teď. Snad podědí něco ze schopností výborné Astry OPC, focený vůz byl ale vybaven dieselovým dvoulitrem s dvojitým přeplňováním. Výkon mu chybět nebude, jeho venkovní projev je ale po akustické stránce dost výrazný, a tak bude jízda se staženou střechou právě v tomto provedení plna nýtovacích orgií...


Opel Cascada 2013 naživo: kandidát na nejhezčí cabrio na trhu

    Práce motoristického novináře je občas poněkud jednotvárná. Zpracovávání běžného zpravodajství střídají testy aut a tuto rutinu sem tam naruší pozvánka na nějakou mezinárodní prezentací. To bývá „výlet” naplněný zaručeně nezaujatými přednáškami o představované novince a samozřejmě i nějakým tím ježděním. Jednou za čas pak dorazí pozvánka na událost, jež je zaměřena na techniku, se kterou se v bližší či vzdálenější budoucnosti setkáme v běžných autech.
    To ale až příště. V testovacím areálu jsme narazili také na žhavou novinku Opelu, kterou není nic jiného, než kabriolet Cascada. Ten si svou premiéru odbyl na letošní Ženevě a přestože na některých trzích už se prodává, u nás na něj stále čekáme. Využil jsem tedy příležitosti a pokusil se ji poznat blíže. Bohužel, uspěl jsem jen částečně. To, o co jsem stál nejvíce, tedy o jízdu, mi umožněno nebylo, s nafocením už tak velký problém nebyl. Ale i v jeho případě jsem narazil na omezující podmínku. Akce se konala v testovacím středisku firmy, ve kterém se kolem nás proháněla řada více či méně zamaskovaných prototypů, a tak vytáhnout ve venkovních prostorách fotoaparát bylo něco jako snažit se mávat s pistolí v blízkosti amerického prezidenta. Nakonec bylo odsouhlaseno místo, vůz přeparkován a já mohl začít fotit. Vznikla z toho menší sada použitelných fotek a přestože jejich kvalita nedosahuje obvyklého standardu, věřím, že mi to s ohledem na okolnosti vzniku odpustíte.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00