Jak na věc


neandrtálci experiment

Máme se bát svého vnitřního neandrtálce?

    Mezinárodní tým vědců vedený Sergim Castellanem z Institutu Maxe Plancka pro vývojovou antropologii v Lipsku porovnal DNA čtyř vyhynulých hominidů z rodu Homo – neandrtálce a denisovana ze Sibiře a dvou neandrtálců z Evropy. Rovněž podrobili zkoumání 500 genomů žijících Afričanů. Výsledkem studie uveřejněné nedávno v časopise Nature je zjištění, že sibiřský neandrtálec měl mnohem více společného s dnešními Afričany než s denisovany či evropskými neandrtálci.
    Už dlouho se sice ví, že mezi neandrtálci a moderními lidmi docházelo k sexu, jen se mělo za to, že se tak dělo před 47 000 až 65 000 lety. Stopy neandrtálské DNA přenesené na člověka se dají vysledovat v našich genomech i dnes, a jak výzkumy prokazují, mají vliv i na naše současné zdraví – od různých závislostí, například na nikotinu, až po alergie. Nicméně dosud chyběl důkaz o tom, že se geny přenesly i obráceným směrem – tedy z moderního člověka na neandrtálce.


Lidé měli sex s neandrtálci už před 100 000 lety! Mají kvůli tomu dnes deprese

    Na rozdíl od sibiřského neandrtálce však ti ze Španělska a Chorvatska v sobě nemají ani kousek z moderní lidské DNA. To vede badatele k přesvědčení, že skupina moderních lidí migrovala z Afriky mnohem dříve, než se soudilo. Na neandrtálce tito migranti narazili někde na Arabském poloostrově či ve východním Středomoří, soudě podle archeologických nálezů objevených v těchto oblastech. S neandrtálci se ovšem mohli zkřížit i mnohem dál na východ, až na území dnešní Číny, kde archeologové loni objevili 47 lidských zubů pocházejících z doby před 80 až 120 tisíci lety.
    „Mnoho let byly hypotézy o ranější migraci z Afriky považovány za kacířské,“ připomíná archeolog Michael Petraglia z Oxfordské univerzity. Teď však tato představa nepůsobí vůbec výstředně. Poslední výzkumy tak otevřely novou, dosud neznámou epizodu v lidské evoluci, kterou bude třeba ještě dál zkoumat.
    Někteří z nás ukrývají ve svém genomu temné tajemství – zápis v DNA, který prozrazuje, že naši předci praktikovali sex s níže vyvinutými neandrtálci. Do jaké míry nás toto dědictví dnes ovlivňuje? Tým Corinne Simontiové z Vanderbiltovy univerzity v Nashville zkoumal lékařské záznamy a genetická data více než 28 tisíc lidí evropského původu. Našli přitom malé, ale významné souvislosti mezi přítomností jistých segmentů neandrtálské DNA a výskytem zdravotních obtíží, včetně deprese a závislostí.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00