Jak na věc


nežádoucí účinky warfarinu

Existuje přátelství mezi mužem a ženou?

    A nakonec nezapomeňte jakoukoliv změnu zdravotního stavu, o které si myslíte, že souvisí s předchozím očkováním, hlásit vašemu veterináři. I celkové, méně závažné reakce nejsou překážkou další vakcinaci, ale veterinář o nich musí vědět! Podání stejné značky vakcíny může příště způsobit ještě vážnější nežádoucí reakci. Ale když veterinář ví, že minule zvíře po očkování reakci mělo, není nejmenší problém učinit opatření: Změnit značku, očkování rozdělit a při jedné návštěvě očkovat třeba jen proti jedné nemoci nebo se společně s očkováním dají léky proti alergii a je to.
    U koček se riziko rozvoje postvakcinačního sarkomu dá omezit na minimum použitím vakcín bez obsahu dráždivých adjuvantů či aspoň aplikací na taková místa na těle, kde se případné nádorové bujení dá jednoduše a zcela odstranit chirurgicky.
    Pasteurelóza králíků je bakteriální, infekční onemocnění. Projevuje se nejčastěji jako hnisavá rýma, ale pasteurelóza dokáže způsobit zánět prakticky v...
    V závislosti na intenzitě reakce se může objevit průjem a zvracení, u koček zvracení a ztížené dýchání, nevolnost na sebe upozorňuje taky nápadným sliněním.


Očkování králíků proti pasteurelóze

    Pro minimalizaci nežádoucích reakcí po očkování stačí málo. Každé zvíře by mělo být očkováno hlavně proti nemocem, které mu reálně hrozí, což záleží na jeho životním stylu i způsobu chovu. Zvíře musí být při očkování zdravé, mimo stres a zátěž a také schopné očkování. Relativní překážkou je trvalé oslabení imunitního systému, v tom případě jsou kontraindikované živé očkovací látky a použijí se inaktivované vakcíny. Úplnou překážkou je jen autoimunitní choroba, protože očkování může minimálně teoreticky příznaky autoimunitní nemoci zhoršit nebo způsobit opětovné vzplanutí.
    Občas se ale objeví reakce výraznější, nežádoucí. Nejčastěji se jedná o reakce lokální, pozorovatelné v místě vpichu: bolest, otok, tvorba bouliček či boulí. O dost vzácnější jsou reakce celkové, z nichž nejčastější jsou otoky obličeje a svědění.
    Při očkování se do těla vpravují buď přímo živé, ale oslabené choroboplodné zárodky, nebo jejich mrtvá těla či jejich části. Cíl je ve všech případech stejný. Imunitní systém organismu si očkovací látky musí „všimnout“ a musí mít pocit, že je to hrozba, nemoc. Průběh imunitní reakce a následná tvorba protilátek je úplně stejná po očkování jako při opravdovém onemocnění.


Diskuze : Zdraví : Gastroezofageální reflux

    Z běžných reakcí bývají nejnápadnější reakce místní, lokální, v místě vpichu. Vznikají častěji při použití inaktivovaných vakcín. To proto, že aby si imunitní systém povšiml mrtvých mikroorganismů či jejich částí, je potřeba bílé krvinky do místa vakcinace přilákat dráždivými látkami. Tyto adjuvanty jsou nejčastěji olejové emulze nebo hydroxid hlinitý. V podkoží vzniká tkáňová reakce, která umožní imunitnímu systému najít a vytvořit si protilátky i proti neživým choroboplodným zárodkům, kteří by sami o sobě takto obranyschopnost těla nenabudily.
    Po očkování vždy počkejte v dosahu veterinárního lékaře, třeba v čekárně, aspoň půl hodiny. Případná anafylaxe by se projevila kolapsovým stavem už během této krátké doby a pokud je veterinář nablízku, je nablízku i rychlá pomoc.
    Nežádoucí reakce po očkování je pozorovatelná změna zdravotního stavu způsobená předchozí vakcinací zvířete. Je důležité si uvědomit, že očkování samotné musí vždy způsobit v organismu očkovaného jedince nějakou reakci. Kdyby na vakcinaci tělo nijak nereagovalo, nedošlo by k žádné tvorbě postvakcinačních protilátek. Za ideálních podmínek očkování způsobí jen nepatrnou nebo velmi mírnou reakci.
    U zvířat neexistuje žádné spojení mezi vakcinací a autismem, už proto, že zvířata netrpí autismem nikdy. Stejně tak není potvrzené žádné spojení mezi očkováním a vznikem autoimunitních onemocnění.


Co by měl udělat majitel zvířete?

    Z tohoto faktu vyplývají nejběžnější nežádoucí reakce po očkování. Mírné narušení zdravotního stavu způsobené prostě tím, že organismus „bojuje“ s očkovací látkou a vytváří si protilátky, často může uniknout pozornosti. Jedná se nejčastěji o únavu, možné je mírné zvýšení tělesné teploty. U hospodářských zvířat je časté přechodné zpomalení růstu a zhoršení konverze krmiv.
    Po předchozí domluvě nebývá problém návštěva i mimo uvedené hodiny, typicky večer po práci, ale odpolední a večerní termíny bývají obvykle brzy obsazené.
    Tato tkáňová reakce je většinou okem nepozorovatelná, ale někdy se v místě vpichu objeví uzlík či malá tvrdá boulička, která během několika málo týdnů zase sama zmizí. Častěji než u psů se tyto místní reakce objevují při použití inaktivovaných adjuvantních vakcín u koček, u kterých může být místo vpichu i bolestivé nebo oteklé. Nápadné místní reakce v podobě velkých tvrdých otoků v místě vpichu mohou doprovázet také očkování ovcí a zvláště pak koz proti klostridiovým infekcím.
    Hypersenzitivní reakce tzv. I. typu se objevuje obvykle do 24 hodin po podání. Nepřehlédnutelnou reakcí je otok obličeje nebo aspoň okolí očí. Doprovází ho překrvení kůže, zvláště u lysých nebo u bílých krátkosrstých psů je zčervenání těla velmi nápadné. Změny jsou doprovázené celotělovým svěděním. Může se objevit kopřivka.


Jak se bránit nežádoucím reakcím

    Závažnější celkové nežádoucí reakce už nejsou způsobené jen „přirozeným“ bojem imunitního systému proti očkovací látce, ale jedná se o reakce hypersenzitivní, nadměrné a nepřiměřené.
    Drůbež se často očkuje aplikací živé vakcíny na oční spojivku nebo hrubým sprejem. Proto se u nich nežádoucí reakce objevují jako lehké respirační onemocnění, kýchání, kašlaní nebo výtok z očí. Tyto reakce se objevují asi čtyři dny po vakcinaci a přetrvávají 4 – 6 dní.
    Nejvážnější hypersenzitivní reakcí a nežádoucí reakcí po očkování vůbec je tzv. anafylaxe. Dochází k prudkému poklesu krevního tlaku, šoku a kolapsu. Anafylaxe následuje většinou během několika minut po očkování. Tato reakce může být natolik závažná, že vede až k úhynu zvířete. Naštěstí něco takového je velice vzácné. UK Veterinary Products Committee uvádí výskyt anafylaxe u jednoho psa z 385 000 očkovaných psů a u jedné kočky z 555 000 očkovaných koček a samozřejmě jen malá část anafylaxí je tak zhoubná, že se zvíře nepodaří zachránit.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00