Jak na věc


nákres v hlavních liniích

Nizozemská armáda a reformy Mořice Oranžského

     Organizace pěších jednotek se od doby bitvy u Nieuwportu, až do 30. let 17. století prakticky neměnila. Dokládá to i nákres regimentu na pochodu, zachovaný v Hexhamově díle. Hojně se také některé principy Mořicových reforem začaly uplatňovat v císařské armádě, zejména po porážce vojska generála Tillyho v bitvě u Brietenfeldu. Poté se jimi inspiruje hlavně Albrecht z Valdštejna, který zavádí do konzervativní habsburské armády mnoho nových prvků.[5]
    Všechny nové reformy Mořice Oranžského byly poprvé použity v bitvě u Nieuwportu 2. července 1600. Bylo tady poprvé aplikováno nejen rozřazení vojska do více linií, ale také byly na straně Nizozemců použity menší a obratnější jednotky, namísto starých velkých pěchotních čtverců. Důležitou roli sice v této bitvě hrál i terén, ten byl ale využit lépe právě menšími oddíly, než velkými tvary. Armáda Mořice Oranžského i přes utrpěné ztráty dokázala zlomit do té doby prakticky neporazitelnou španělskou polní armádu. V samotném tažení se toto vítězství však téměř neprojevilo, protože s vyčerpanou armádou již nešlo přístav Dunkirk dobýt. Celé tažení tak vyšlo na prázdno. Tato bitva byla přesto ukázkou souhry jednotlivých částí nizozemské armády a rovněž spolupráce mezi jejími složkami - pěchotou a jezdectvem. Zpráva o bitvě se roznesla po celé Evropě a brzy na to se začaly šířit i principy Mořicových reforem.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00