Jak na věc


náhlá příhoda břišní příznaky

Náhlá srdeční smrt

    Nejčastějším mechanizmem vzniku náhlé srdeční smrti jsou poruchy srdečního rytmu. Nejčastějším srdečním rytmem pozorovaným bezprostředně po ztrátě vědomí (kolapsu) je fibrilace komor (viz. článek). Srdeční zástava (asystolie), tj. úplné vymizení elektrické srdeční aktivity, je zaznamenávána často až později po kolapsu. Příhodě mohou předcházet komorové extrasystoly a komorová tachykardie (viz. článek). Fibrilace komor však může vzniknout i bez předchozích poruch rytmu.
    Je třeba vyloučit jiná onemocnění, např. plicní embolii, úmrtí následkem léků nebo drog, cévní mozkovou příhodu, celkovou infekci (zejména plicní nebo centrálního nervového systému), úmrtí následkem jaterního selhání (nejčastěji při alkoholizmu nebo masivního krvácení do zažívací roury (nejčastěji ze žaludku a dvanáctníku).
    Kromě ICHS patří mezi další vyvolávající onemocnění zánět srdečního svalu (myokarditida), primární onemocnění srdečního svalu nejasného původu (kardiomyopatie), zejména u mladých dospělých, degenerativní procesy postihující srdeční sval nebo převodní systém, zúžení aortální chlopně, vrozené srdeční vady a anomálie věnčitých tepen, revmatická srdeční choroba, vysoký krevní tlak a další choroby.
    Diagnóza náhlé srdeční smrti je stanovena retrospektivně na základě příznaků přítomných před okamžikem smrti a na průkazu onemocnění věnčitých tepen nebo jiného srdečního onemocnění při pitvě.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00