Jak na věc


náhlá příhoda břišní příznaky

Náhlá srdeční smrt

    Důležitá je i tzv. sekundární prevence u osob, které již trpí ischemickou chorobou srdeční a samozřejmě správně poskytnutá neodkladná péče při akutních srdečních příznacích a v neposlední řadě správně prováděná kardiopulmonální resuscitace (oživování základních životních funkcí - srdeční funkce a dýchání) při srdeční zástavě.
    Nejčastějším mechanizmem vzniku náhlé srdeční smrti jsou poruchy srdečního rytmu. Nejčastějším srdečním rytmem pozorovaným bezprostředně po ztrátě vědomí (kolapsu) je fibrilace komor (viz. článek). Srdeční zástava (asystolie), tj. úplné vymizení elektrické srdeční aktivity, je zaznamenávána často až později po kolapsu. Příhodě mohou předcházet komorové extrasystoly a komorová tachykardie (viz. článek). Fibrilace komor však může vzniknout i bez předchozích poruch rytmu.
    U osob, které zemřely beze svědků, nebo kde není předchorobí spolehlivé, je třeba zvláště pečlivě vyloučit jiné než srdeční příčiny. Naopak i při negativním EKG, kde nejsou změny svědčící pro akutní srdeční infarkt, a pacient přitom vykazuje příznaky závažného srdečního onemocnění, je nutné myslet na riziko náhlé srdeční smrti.
    Náhlá srdeční smrt může být vyvolána emočními vlivy zprostředkovanými nervovým systémem, nebo může být následkem toxického účinku léků nebo „rekreačních“ drog, zvláště kokainu.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00