Jak na věc


my bychom nebo bysme

6. Bych a bysem v současném psaném jazyce

    ... prohlásil: „Smůla se opakovala, a tak si myslím, že příště < by jsme > do cíle už doběhnout mohli.“ Slzy ve tváři Montgomeryho byly výrazem zklamání...
    Tvar bysem slyšíme také v řeči teenagerů; následující doklad je z pořadu televize Nova Áčko, v němž se diskutovalo o intimních problémech mladých lidí:


8. Spisovné byste a varianty nespisovné

    [20]Vyjadřování kondicionálního významu ve staré češtině bylo oblastí plnou variování. Jak uvádí Gebauer[11], „místo sg. 1. já-bych-nesl jest by-sem-nesl nebo jen já-by-nesl, místo pl. 1. my-bychom-nesli jest by-jsme-nesli nebo jen my-by-nesli atd.; ale děje se to postupem při různých sem patřících tvarech rozdílným“. Variování se postupně ještě obohacovalo nově vznikajícími novotvary: v 1. osobě sg. je zaznamenán v lidové slovesnosti např. tvar kdyby sem já mohla, musela by sem, v Kollárových Básních z r. 1862 např. verše kdybych sem měl berlu, nikdy bych sem nebyl věřil; v 2. osobě sg. se až do 17. stol. užíval historicky náležitý tvar by homonymní s tvarem 3. osoby a teprve od 17. stol. proniká bys, bysi a by jsi, takže výjimkou nejsou tvary aby gſy nezaneprázdňoval, byl by gſy se nenaučil a v Erbenových sbírkách slovesnosti nalézáme ty by si plakala; v 1. osobě pl. se prosazuje asi od 16. stol. novotvar by jsme, např. aby gſme ſpali, co byſme řekli, v Kollárových Básníc
    „Ne. To neříkal.“ „< Dybysme > věděli, kdy chtějí vodtáhnout, tak < bysme > si na ně mohli počkat na Homoli.“ „Nojo, ale dyž nevíme,“ řekl Benda (Škvorecký, Zbabělci).


Čeština – jak správně mluvit a psát

    Dopouští se tu pisatel chyby? Je vhodnější výpovědi přestylizovat? Anebo připustíme, že při určité uvolněnosti souvětné struktury funguje počáteční kondicionál jako předznamenání, jež se už v souřadně připojené výpovědi neopakuje, a proto je tu na místě sloveso tvarově připomínající jak kondicionál (l-ové příčestí), tak indikativ (slovesná flexe)? Jisté je, že v psaném textu, který má odpovídat nárokům na přesnost vyjádření, je vhodnější užít i v druhé části uvedených souvětí náležitý kondicionálový tvar (a chtěli byste se na něco zeptat), nebo užít elipsu, která druhý, l-ový tvar těsně připojí k počátečnímu kdyby (a chtěli se na něco zeptat). To jsou řešení navržená ve prospěch zachování mluvnického pravidla. Avšak v textu připouštějícím uvolněnost větné stavby, parcelaci, neúplnost, je zřejmě dnes už možné uvedené „neplnohodnotné“ konstrukce připustit a nepovažovat je za chybné. Jsou sice syntakticky méně koherentní, ale v řeči a korespondenčním stylu se odedávna vyskytuj
    Napsal jsem ti písničku, abys byla veselá, kdyby jsi se pousmála, to < by jsi > mě potěšila. Vždyť víš, že voda se neutopí, plamínek nespálí, lávky jdou přes příkopy (Ebenové).
    [23]vidim jedno řešení, který by mohlo být. místo chaty koupit přívěs a to < bychom > mohli teda jezdit jak do kopců, tak i k vodě. no, přívěs... (PMK)
    „Já vim. Komunisti,“ řekl Benno. Mlčeli jsme. „Měli < bysme > jít na nádraží,“ řekl jeden kluk. „Ne. Máme rozkaz hlídkovat venku,“ řekl doktor (Škvorecký, Zbabělci).


Jsi, ses, sis, bys, bychom, byste aneb Pozor na hyperkorektnost

    Doklady pocházejí jak z řeči hostů, tak z řeči moderátorů, kteří jsou profesionálními uživateli jazyka: výroky Měli bysme se pokusit to stihnout; Abysme nezapomněli; Abysme si to objasnili se vyskytují vedle kultivovanějšího Navrhovala bych, abychom přistoupili k zodpovězení otázek. Tvary bychom, abychom, kdybychom jsou ve veřejných mluvených projevech, jak o tom svědčí korpus DIALOG, v průměru asi pětkrát četnější, zatímco Pražský a Brněnský mluvený korpus vykazovaly shodně přibližně pětkrát vyšší černost tvarů bysem, abysem, kdybysem. Lze tedy shrnout, že v mluvené řeči si tvary bychom a bysme konkurují. Někomu se v proudu mluvené řeči zdá tvar bychom příliš knižní, některé mluvčí zase možná tvar bysme irituje a ve své řeči se mu vyhýbají, jiní jej už zřejmě považují za přijatelný a náležitý.
    „Cože? Ty seš zase na ortopedii?“ „Jsme tady s Arnoštem Blažejem sami dva, a nutně < bysme > vás sem potřebovali. Alespoň na rok.“ „To ne, Bětuško, už ne,“ odmítl (Dietl, Nemocnice na kraji města).
    Výpovědí podobných té, kterou analyzoval před 40 lety F. Daneš, v psaném jazyce přibývá, už proto, že se běžně vyskytují v řeči mluvené: Kdyby vás to zajímalo podrobněji a chtěli jste se na něco zeptat, máte možnost. Chtěla bych, abys tam nechodila a měla jsi víc času. Chtěla jsem tě požádat, jestli bys to přečetla a řekla jsi mi, o čem to je.
    Uvedené doklady svědčí o tom, že volba tvarů by si / bysi / by jsi je podmíněna rytmicky a tyto tvary nemohou být zaměněny jednoslabičným bys. Uvedené tvary se ovšem vyskytují i za hranicemi textů rytmicky vázaných: SYN2000 uvádí několik příkladů z beletrie a publicistiky.


3. Bychom a bysme v současném mluveném jazyce

    Kdybych já ti musel žebřík udělati až k nebeské výši, lezli < bysme > spolu, spadli < bysme > dolů, byl by konec všemu (v Žalmanově repertoáru).
    Přepisy mluvené řeči uložené v korpusu DIALOG ukazují, že tvar bysem nenajdeme zpravidla ani v projevu moderátorů, ani hostů, snaží-li se hovořit jazykem kultivovaným. Tvar bysem se ovšem občas vyskytuje v řeči posluchačů, kteří volají do rozhlasového pořadu své dotazy:


Bychom, nikoli bysme ani by jsme (pravopis)

    Teoretické otázky sbližování psaného a mluveného modu současné češtiny se dotknu jen stručně, v souvislosti s příkladem, který analyzoval F. Daneš v Malém průvodci po dnešní češtině[24]: „Četl jsem onehda toto souvětí: ‚Dali byste nevím co, kdyby se hodnocení ujal někdo jiný a vy jste mohli zdvořile, přátelsky mlčet‘ a dal posoudit lidem kolem sebe, najdou-li v něm chybu, anebo ne. A někteří ji našli, a jiní ne...“ Chyba (F. D.) spočívá v tom, že slovesný tvar jste ve výrazu vy jste mohli má platnost podmiňovacího způsobu, což je ve zřejmém rozporu s gramatikou. Ale i když tu jde v podstatě o tutéž chybu, jako kdyby někdo napsal Byl bych rád, kdyby jste přišel, nelze autora vinit z negramotnosti, dodává Daneš. Rozebírá pak možné varianty výpovědi, jejichž stylizace je komplikována dvojím kondicionálním rámcem výpovědi a dvojí mluvnickou osobou (dali byste a někdo jiný by se ujal a vy byste mohli) a po zvážení možností navrhuje znění: ... a vy (kdy)byste mohli zd
    Podobných básnických licencí nalezneme dostatek v ranější i pozdější poezii, a také v písňové tvorbě, včetně ohlasů lidové písně. V SYN2000 zaznamenáme 16 výskytů by jsi, z toho 8 v písničkách (bratři Ebenové, Nedvědové, Nohavica, Nos, Žalman) a 1 výskyt bysi (Jahelka).
    Dnes už však tato souvislost mezi slovem být a tvary bych, bys ... není pociťována a ve snaze o spisovné vyjadřování dochází k nadbytečnému zdvojování podob slovesa být. K tvarům podmiňovacího způsobu se v 1. a 2. os. jednotného i množného čísla přidávají tvary přítomného času; vznikají tak formy by jsem, by jsi, by jsme, by jste, které jsou nesprávné stejně jako podoby bysem/bysme. Totéž platí pro složeniny podmiňovacího způsobu a spojek aby, kdyby ― i zde jsou jako spisovné kodifikovány pouze formy abych, abys atd.
    ale to je tak ovlivněný tim, tou společenskou situací a ne, že my < bychom > k tomu neměli úplně stejný předpoklady jako. hm. no já nevim... (PMK)


2. Vývoj kondicionálu v češtině

    [21]Uživatelé češtiny, ať už toto doporučení vystihující spisovnou normu současné češtiny znají, či nikoliv, si počínají de facto právě tímto způsobem: Pokud píší, dávají jednoznačně přednost tvarům bychom, abychom, kdybychom. Jakmile ovšem začnou mluvit...
    Orgán IIHF nemůže než přihlédnout k názoru svých členů. Kdyby byla proti jedna, maximálně dvě země, tak < by jsme > její zástupce mohli třeba přesvědčit, ale proti je většina..., řekl Miroslav Šubrt.
    ... uvedl ředitel Vajčner. „Výkupní ceny za hrozny máme už se Znovínem dohodnuty v dlouhodobé hospodářské smlouvě. Samozřejmě že < by jsme > za ně chtěli cenu vyšší, abychom měli větší zisk, ale Znovín je jeden z nejslušnějších odběratelů...“
    Vy jste říkal, že jste zoufalí, že je to na hranici. Nerad < by jsem > byl, kdyby v novinách bylo použito slovo zoufalý. Ne, ale asi jste (Lidové noviny 1991).


5. Bychom a bysme v současném psaném jazyce

    Položme si otázku, proč je v případě užívání tvarů bychom a bysme takový rozdíl mezi češtinou mluvenou a psanou? Na užívaní těchto tvarů lze demonstrovat, že mluvený a psaný jazyk se liší víc, než si uvědomujeme. Zatímco psaný jazyk má pro podmiňovací způsob v 1. a 2. osobě kodifikovány jenom tvary bych, bys, bychom, byste, v mluvené řeči se setkáváme i s dalšími variantami. Ve spisovných tvarech splynul podmiňovací morfém by v jednotném i množném čísle v jeden celek s osobními koncovkami 1. a 2. osoby, avšak ve spontánním mluveném jazyce jsou od morfému by osobní koncovky často odděleny a pohybují se po větě mnohem volněji, než je tomu v jazyce psaném. Ukážeme si to na příkladu 2. osoby jednotného a množného čísla, které jsou v mluvené dialogické řeči velmi frekventované.
    a bude nám to trvat asi takovejch šest, sedum let, než na auto < bychom > ušetřili, nehledě na to, že budeme muset ty finance vrážet do ty chaty... (PMK)
    Někteří uživatelé češtiny by možná uvítali, kdyby byl vedle tvaru bychom kodifikován jako spisovný rovněž tvar bysme. Na jedné straně by se ledacos zdánlivě zjednodušilo. Vždyť tvar bysme proniká do 1. osoby plurálu jako tvar zvukově analogický tvaru 2. osoby plurálu, totiž byste. Je ale dobré si uvědomit, že tvar bychom je zase hláskově analogický tvaru bych.


7. Spisovné bys a jiné varianty

    ... měli < by jste > využít příznivého postavení Merkura k uvolnění a relaxaci... Pokud < by jste > měli v plánu napsat nějaké literární dílo, měli < by jste > začít v první polovině února... Jste-li narození v dubnu, neměli < by jste > se nechat přemoci nespokojenou náladou a leností... Býci, v měsíci únoru < by jste > měli být přímo nabiti energií... V měsíci únoru < by jste > se neměli hnát příliš společensky do popředí ... a nesnažte se nad druhými lidmi získat vrch. Mohli < by jste > říci něco, co by vás později mrzelo... Také < by jste > neměli zapomínat na lásku, planeta Venuše prochází vaším znamením...
    [34]Uvedla jsem, že v mluveném projevu mohou být osobní koncovky od morfému by odděleny a pohybují se po větě mnohem volněji, než je tomu v jazyce psaném. Můžeme např. slyšet přesmyčky: Aby vy ste to nevěděl, nebo Kdyby vy ste tušila, Kdyby vy ste to udělal. Jsou častější než např. přesmyčky kondicionálových tvarů v 1. osobě pl.: řekne-li mluvčí kdyby mysme nebo dokonce kdyby mychom (což se stává v důraznější diskusi i dobrým mluvčím), hodnotíme to jako přeřeknutí. Ale výroky typu kdyby vy ste, aby vy ste jsou relativně časté a chybné podle mého názoru nejsou; jsou motivovány zřeteli intonačními a souvisí s větným důrazem kladeným na zájmeno vy. Jak bychom ale měli podobné výroky napsat? Aby vy jste to nevěděl? Výroky můžeme přestylizovat tak, aby se daly napsat podle spisovné normy, tedy: Abyste Vy to nevěděl, Kdybyste Vy to tušila, nebo Kdybyste to udělal Vy. Původní rytmus vyřčeného výroku se přestylizováním do psané podoby a změnou slovosledu ovšem změnil.


4. Bych a bysem v současném mluveném jazyce

    ... obrovskej vír od tego paranoidního Poea. A pak jsme dopadli. A dopadli jsme lehce, eště jako < bysme > nadskočili, tak byla ta půda lehká, bratři. A když jsme popadali zas z toho nadskoku, tak... (Topol, Sestra).
    [1]Aby, ktož budeš čísti, rozuměl mé české řeči, věz, žeť sem psaltak, jakož obyčejně mluvím; neb v jednom kraji Čechové jinakmluvie a v jiném jinak. U příkladě: ... Já diem bychme bylidobří, a jiní bychom byli dobří. A jest jiných drahně proměn.
    Čtyřiceti osmi haléři na osobokilometr dotuje stát také osobní přepravu. „Po navýšení příspěvku přibližně o třetinu < by jsme >, na rozdíl od ČD, byli ziskoví,“ vysvětluje Jan Šatava.
    „... < kdybysme > brzdili každý na jednom konci, na kterú stranu by ten vagón zabrzdil.“ „To < bysme > ho každopádně roztrhli, brzdit každý na jinú stranu,“ řekl starší (Vaculík, Sekyra).
    [30]Jak ukazuje korpus DIALOG, volba tvaru by si je v neformálním dialogu mezi lidmi, kteří si tykají, velmi obvyklá; uvedu doklad z diskusního pořadu s mladými lidmi:


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00