Jak na věc


moravský ples praha

52. Moravský ples v Praze 23. února 2008

    Kde je možné si rezervovat a koupit vstupenky ? Vstupenky jsou v ceně od 350 do 550 Kč a lze je zakoupit u paní Boženy Růžičkové, tel. 224 861 192 a 731 628 343, v Infocentru FoS ČR v Jeruzalémské ulici nebo přímo v předprodeji v Národním domě na Smíchově, tel. 257 099 971. Pokud nestihnete předprodej, přijďte, určitě se nebudete muset vracet.
    Dlouholetá tradice Moravských plesů se datuje od prvního, který 2.dubna 1920 rozezvučel Obecní dům. Po 2. světové válce to byly Moravské plesy v letech 1947 až 2005 s přestávkami. Jaroslav Vinkler, kronikář Slováckého krúžku ve své knize Moravští Slováci v Praze(1996) uvádí: "První Moravské plesy po 2. válce byly organizovány Kulturním sdružením rodáků a přátel Moravy v letech 1948, 1949 a 1953, ale o naší účasti na nich není nic známo. Až Moravský ples v roce 1956, uspořádaný v Obecním domě v Praze byl příznačný velikou účastí. Pořádal je tehdejší KASSOD a jeho regionální a vlastivědné kroužky včetně Slováckého a Valašského. K tanci ještě nehrála dechovka ze Slovácka, ale pražský taneční orchestr Karla Kesla, zpívala Jarmila Šuláková a naše krúžková muzika".
    Ve Velkém sále národního domu hrají k tanci převážně dechové hudby, v ostatních sálech a přilehlých prostorách vyhrávají cimbálové muziky k tanci, písni i poslechu.


Předprodej vstupenek a kontakty

    Příprava každého dalšího Moravského plesu začíná současně s koncem stávajícího. Přípravu řídí plesový výbor složeným ze zástupců pořádajících folklorních spolků. V posledních deseti letech je jejich složení téměř neměnné: hlavním organizátorem je Miroslav Říha, jeho pravou rukou Helena Šálová, za Valašský krúžek Libor Kleinhampl a za Hanáky - spolek rodáků a přátel Hané Miroslav Konečný. Do organizace samotného plesu je pak zapojeno mnoho členů Slováckého krúžku v Praze.
    Návštěvníci jsou vítáni cimbálovou muzikou, ples je zahajován úvodním defilé všech krojovaných, krátkým přivítáním. Následují krátká vystoupení pozvaných souborům a společně zpívaná moravská hymna. K dlouholetým tradicím programu plesu patří Moravská beseda společně tančená krojovanými soubory.
    Novodobou historii Moravských plesů začínáme od r. 1993, kdy pražské krajanské spolky Moravských Slováků, Hanáků a Valachů jako svobodná sdružení začaly tyto plesy opět pořádat plně ve vlastní režii. Jejich cíl je každoročně stejný - alespoň na jeden den přivézt Moravu do Prahy a nechat návštěvníkům plesu nahlédnout na Slovácko, Hanou, Valašsko, Podluží, Horňácko či do některého z dalších koutů našeho rodného kraje. Ale nejen nahlédnout, nýbrž společně s námi si zazpívat, zatancovat, celý večer s námi aktivně prožít. Jednoduše řečeno, nechceme naši lidovou kulturu předvádět jako relikvii z minulosti, ale především jí chceme žít, prožívat ji a rozvíjet. A to se, zdá se, zatím daří.


SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

    Rozsah, místo a význam Moravských plesů se postupem doby měnil. Od služby národnímu uvědomování, přes vyjádření určité formy vzdoru až po přátelská setkání s přehlídkou toho nejhezčího, co Morava v krojích, písních, tancích nabízí. Jejich smysl se nemění. Zůstává stejný jako měly už i jejich předchůdci "Moravské věnečky", na které Moravské plesy navázaly. První reprezentační Moravský věneček - 1. dubna 1898, který hostil pražský Žofín, si stavěl za cíl: "postavit se po bok ostatním reprezentačním plesům v Praze a vystoupit z ústraní, v němž se moravské studentstvo dosud skromě drželo, a prokázat, že Moravané v Praze skutečně reprezentují inteligentní část Pražanů, ze společenského hlediska jsoucí na vysoké úrovni."
    Obecní dům se stal hostitelem plesů nejčastějším. Podle dochovaných údajů měl zde Moravský ples laskavé útočiště 24 krát, druhým nejčastějším místem konání jsou prostory zdejšího Národního domu na Smíchově, kde proběhlo od roku 1996 dosud deset plesů. Konaly se i v Parku kultury a oddechu-dnes Výstaviště v Holešovicích, v Paláci kultury - Kongresovém centru a v Národním domě na Vinohradech.
    Nechte se zlákat a přijměte pozvání zúčastnit se jednoho z nejprestižnějších folklorních plesů sezóny. Využijte možnosti setkat se s významnými osobnostmi, rodáky z Moravy. Například s Josefem Somrem, Petrem Štěpánkem, Vlastou Janečkovou a dalšími, kteří jsou každoročními návštěvníky tohoto plesu.
    Moravské plesy patřily a patří i dnes mezi šperky pražských plesových sezón. Již téměř 90 let jsou mezi nejvyhledávanějšími. Jsou pododové, sousedské, veselé a barevné - jsou živé a bezprostřední.


SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

    Jak bude koncipován program? Které soubory a muziky budou na letošním plese účinkovat? Program plesu, který začíná v sobotu 23.února v 19.30 v Národním domě na Smíchově, je tradiční. Po přivítání hostů proběhne slavnostní defilé všech krojovaných účastníků, následovat bude předtančení - ukázky z různých regionů a po společném zpěvu Moravo, Moravo a závěrečném verbuňku budou znít všechny sály Národního domu hudbou, zpěvem a tancem až do pozdní noci (nebo skorého rána). V průběhu večera se ve velkém sále bude také tančit Moravská beseda a před půlnocí se zde sejdou sbory ke společnému zpěvu. Letos přivítáme opět celou řadu národopisných skupin z různých regionů. Zúčastní se: Kopaničár ze St. Hrozenkova, Kosíř z Kostelce na Hané, Dolněmčan z D. Němčí, Haná Přerov, Světlovan z Bojkovic, Líšňáci z Brna, Klas Kralice, Hustopečská chasa a Chasa z Lanžhota, Chasa z Velkých Pavlovic, mužské sbory z Tvrdonic a Vlčnova, Slovácké krúžky z Prahy, Brna, Bratislavy a Želetic u Kyjova, Krušpánek, Haná


Z historie Moravských plesů v Praze

    Moravské plesy ve své stoleté historii vždy patřily k vrcholům plesové sezóny v Praze. Čím to je? Odlišuje se váš ples od ostatních? Moravský ples v Praze je a vždy byl v porovnání s ostatními pražskými plesy svým charakterem zcela výjimečný. Veřejná vystoupení Moravanů před pražskou veřejností mají dlouholetou tradici. Už od konce 19. století se setkáváme s různými krajanskými aktivitami - Moravské věnečky, Slovácké a Mikulášské večírky, akce Moravskoslezské besedy, které můžeme považovat za předchůdce dnešních moravských plesů. V té době měly především za úkol reprezentovat Moravu v Praze, posilovat národní sebeuvědomování, pomáhat lidové kultuře Moravy zaujmout důstojné místo v pražském společenském životě. Tyto aktivity byly přijímány velmi vřele a vyznačovaly se vysokou návštěvností. Jak uvádí Jaroslav Vinkler v knize "Praha a Moravští Slováci", dobový tisk je charakterizoval slovy "... představovaly perličku v řadě zábav v Praze pořádaných, nejen svou nenuceností, nýbrž i zářením
    Základní kostra programu plesu je stálá - ověřená, každý ples je přesto jiný složením přizvaných souborů, muzik a podle toho i programem v jednotlivých prostorách.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00