Jak na věc


mlok scamander fantastická zvířata

23.9.2017 - dobrovolný úklid Čimického háje

    Mlok skvrnitý je mezi obojživelníky výjimečný i svou živorodostí. Na konci léta a začátkem podzimu předávají samci samicím tzv. spermatofor (pouzdro obsahující spermie), který samice nabere do své kloaky. Po oplození se vajíčka začnou vyvíjet v těle samice, která za dva až tři roky rodí již asi 3 cm dlouhé larvy. Těch bývá nejčastěji mezi dvaceti až třiceti. Pohlavní dospělosti dosahují mloci ve třetím až čtvrtém roce života a v zajetí se může údajně dožít až 50 let.
    Jarního tahu žab k rybníkům, kdy je jich najednou všude plno, zaznamená snad každý, minimálně každý řidič. Ale nestěhují se jen žáby, své zimní úkryty opouštějí a k vodě míří i čolci a mloci.
    Graham Hancock: Bůh války Noci čarodějky • Peter V. Brett: Pouštní Kopí - Démonská trilogie 2 • Víra poražených 1 - Zuřivost Mord-Sithy • Lauren Kateová: Zamilovaní anjeli • Choroblátské kroniky I. - O krysí krizi • Cremerová Andrea R. Smečka 2: Vzpoura • Ivan Adamovič: Na konci apokalypsy • V nenávisti člověka • Maja Lidia Kossakowska: Řád Kraje Světa - svazek druhý • Pecinovský Josef Zapomenuté jezero


Ceny dopravy Bambule Království hraček

    Mlok skvrnitý je lesní obojživelník rozšířený od nížin do hor, který je svým výskytem vázán na drobné potůčky a tůňky, kde se rozmnožuje. Zimu přečkává v různých podzemních prostorách nebo zahrabán hluboko v opadance listnatých stromů. V České republice se vyskytuje mozaikovitě po celém území, s výjimkou jižních Čech, nejčastěji například v říčních kaňonech středních a severních Čech a v karpatských pohořích východní Moravy.
    V Čimickém háji jsme společně s Rodinným centrem Amálka a SDH Praha á Bohnice pořádali pohádkový les pro děti. Zúčastnilo se celkem 177 soutěžících dětí, které plnili u 10-ti nově otevřených cedulí naučné stezky úkoly. Za to získaly hezké ceny. I když zprvu pršelo, všichni jsme si to užili.
    Opět jsme společně s 47 dobrovolníky uklidili Čimický háj od 3 kubíků odpadu. Při akci byla odhalena dřevěná socha skřítka Čimíska (autorka Kristýna Kužvartová), dle pohádek Martina Rezka "Pohádky z Čimického háje".
    Informační zdroje: AOPK ČR 2012: Nálezová databáze AOPK ČR. [on-line databáze; portal.nature.cz]. 2013-22-04; Baruš V. & Oliva O. (eds.) 1992: Fauna ČSFR, svazek 25, Obojživelníci – Amphibia. Acade­mia, Praha; Melichar V., Zavadil V. & Matějů J. 2012: K výskytu mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) na Kraslicku. Sborník muzea Karlovarského kraje, 20: 183-185; Tišer J. 1975: Plazi a obojživelníci západních Čech. Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 14: 1-39.


22.10.2017 - Pohádkový Čimický háj a otevření naučné stezky

    Dnes jsme opět pomohli mlokovi u Podhořského potoka v přípravě na přezimování. Navzdory dešti a větru se nás sešlo 14 dobrovolníků a z toho dva malí milovníci mloka. Uklidili jsme okolí od odpadků a opravili jsme přezimovací zídky. Pod akcí "Pomozme mlokovi přežít v Praze" jsme opět pomohli. A dokonce mloci trochu vykoukli.
    V Karlovarském kraji patří mlok skvrnitý mezi nejvzácnější druhy obojživelníků a jeho současný výskyt lze označit jako reliktní – vyskytuje se jen na několika víceméně izolovaných lokalitách, které pravděpodobně vznikly rozpadem původně rozsáhlejšího areálu výskytu. V letech 2006 až 2012 byl mlok zaznamenán pouze v šesti lokalitách/oblastech: údolí řeky Svatavy na severním okraji Oloví, údolí řeky Rolavy v Nejdku, přírodní památka Údolí Ohře, okolí Šemnic a Dubiny, Horního Hradu a okolí Stráže nad Ohří. Starší údaje o výskytu například v Doupově, nebo údolí Střely zůstávají neověřené stejně tak jako pozorování z Měchova či Chlumu Sv. Máří. Ve všech jmenovaných lokalitách současného výskytu najdeme mloky v blízkosti drobných tůněk nebo potůčků, které jim slouží k roznožování. Tento druh je jediným z našich obojživelníků, který se pravidelně rozmnožuje v tekoucí vodě.


17.06. 2018 10:00-13:00 POHÁDKOVÝ ČIMICKÝ HÁJ

    Mloka skrvnitého ohrožuje především úbytek vhodných biotopů - zejména přeměny listnatých a smíšených lesů na smrkové monokultury, jejichž substrát není tak dobrý pro zimování mloků a také jsou chudší na dostupnou potravu v podobě drobných bezobratlých živočichů. Představují i změny vodního režimu, například vysychání drobných vodních toků, které může zahubit celou populaci larev. Nepočetné izolované populace, tak jak tomu je v našem kraji, pravděpodobně mohou trpět i genetickými poruchami v důsledku tzv. inbreedingu (rozmnožování vzájemně příbuzných jedinců).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00