Jak na věc


mlok karpatský filetype:pdf,doc,txt

17.06. 2018 10:00-13:00 POHÁDKOVÝ ČIMICKÝ HÁJ

    Mlok skvrnitý je široce rozšířen v západní, střední a východní Evropě. Obývá obvykle listnaté a smíšené lesy na vysočině a v podhůří, kde vyhledává blízkost čistých potoků a malých tůněk. Zarostlé rokle a kamenité svahy s mechem, bylinami a křovinami jsou místem, kde ho nejspíše potkáte. Ve dne a za sucha se ale schovává pod kořeny, padlými kmeny či v norách hlodavců, aktivní je hlavně v noci. Během pěkných letních dní mloka někde v lese ani nenajdeme, protože se vyhýbá přímému slunci, zkrátka nemá rád vyšší teplotu. Nejlépe je hledat mloka v jarním nebo podzimním období, a zejména pak po dešti. Mlok skvrnitý se pohybuje většinou pomalu a váhavě, ale když najde potravu, probudí se v něm dravec. Nejraději loví slimáky a žížaly, ale i další bezobratlé živočichy. Zimu přečkává obvykle pod zemí. Mlok je však chladnomilný živočich a tak nás někdy může překvapit, když ho potkáme i v době, kdy bychom to nečekali. I při teplotách 5 °C, z podzimu, se v noci ještě objevují.
    Rozeznat pohlaví u mloků není jednoduché. Samci mívají poněkud vystouplou kloaku, ale chovatelé si musejí všímat i dalších znaků. Samice dorůstají mnohem větších, robustnějších rozměrů, než je tomu u samečků. Samečci jsou, co se týče pohybu na souši, také mnohem hbitější. Jsou schopní se i na krátkou dobu rozběhnout, což větší, silnější, robustnější samice neumí.
    Dnes jsme opět pomohli mlokovi u Podhořského potoka v přípravě na přezimování. Navzdory dešti a větru se nás sešlo 14 dobrovolníků a z toho dva malí milovníci mloka. Uklidili jsme okolí od odpadků a opravili jsme přezimovací zídky. Pod akcí "Pomozme mlokovi přežít v Praze" jsme opět pomohli. A dokonce mloci trochu vykoukli.
    Opět jsme společně s 47 dobrovolníky uklidili Čimický háj od 3 kubíků odpadu. Při akci byla odhalena dřevěná socha skřítka Čimíska (autorka Kristýna Kužvartová), dle pohádek Martina Rezka "Pohádky z Čimického háje".


22.10.2017 - Pohádkový Čimický háj a otevření naučné stezky

    V Čimickém háji jsme společně s Rodinným centrem Amálka a SDH Praha á Bohnice pořádali pohádkový les pro děti. Zúčastnilo se celkem 177 soutěžících dětí, které plnili u 10-ti nově otevřených cedulí naučné stezky úkoly. Za to získaly hezké ceny. I když zprvu pršelo, všichni jsme si to užili.
    Na rozdíl třeba od plazů, mlokům není třeba přitápět. Chovatelé u nich řeší za pomoci klimatizace spíš opačný problém. Tihle živočichové nemají rádi vysokou teplotu, naopak nižší teplota je jim mnohem příjemnější. Teplota by se ani v létě neměla pohybovat nad 20 stupňů Celsia. Mlok se cítí velmi dobře při teplotě 10 až 12 °C.


23.9.2017 - dobrovolný úklid Čimického háje

    Úkryty mlok opouští na jaře, v březnu či dubnu. Zejména od července do října pak samec aktivně vyhledává samice. Když se mu to podaří a druhého jedince identifikuje pomocí čichu jako samici, může dojít k vlastnímu aktu. Při něm samec nabírá samici na hřbet a kroucením zadní části těla stimuluje její kloaku. Teprve když samice zareaguje určitými pohyby těla, samec vypustí váček obsahující spermie, takzvaný spermatofor. Ten pak samice kloakou nasaje a může dojít k oplození. Oplozená vajíčka se na rozdíl od jiných našich obojživelníků vyvíjejí přímo v těle samice. Většinou během následujícího jara či léta samice vyhledá vhodné místo ke kladení larev. Jde zejména do těch nejvrchnějších vývěrů pramenité vody s malým vodním sloupcem, takže třeba hlubší studna není nic pro ně. Vybírá tu nejčistější chladnou průtočnou vodu.
    Chov mloka skvrnitého v Zoo Zlín je teprve na začátku, a tak na případné odchovy si budeme ještě počkat. Centrum Caudata se mezitím stalo zajímavým cílem nejen dospělých návštěvníků Zoo, ale i dětí. Pro ně jsou kromě odborného výkladu připraveny i různé kvízy. Speciální programy jsou pak připraveny i pro školy.


14.9.2017 Pomozme mlokovi přežít v Praze

    Larvy protrhávají vaječné obaly krátce před porodem, nebo během porodu v kloace. Mloci jsou špatní plavci, proto i samice si pro porod vybírá mělké tůňky. Velké samice mohou postupně porodit až 70 larev. Protože larvy mohou strávit v samici různě dlouhou dobu, rodí se pak i různě vyvinuté. Ty nejmenší mají při narození délku 25 až 35 milimetrů. Mají zřetelně vyvinuté oba páry končetin, a na rozdíl od larev čolků jim ploutevní lem začíná až vzadu na hřbetě. Mají silné tělo a širokou hlavu, za níž jsou patrné tři páry vnějších keříčkovitých žáber. Larvy jsou také dravé a loví rybí potěr, malé korýše a červy. Jejich proměna neboli metamorfóza, v dospělce trvá asi 4 až 5 měsíců. Pohlavně dospívá ve čtvrtém roce. V přírodě se dožívá až 20 let.
    Mlok skvrnitý žije v Evropě sice na rozsáhlém areálu, ale biotopy, které obývá, jsou zranitelné. Kvůli vysazování smrkových monokultur, postupnému odlesňování, intenzivnímu zemědělství a rozvoji automobilové dopravy je tak právem označen za silně ohrožený druh. Zajímavý způsob života mloka skvrnitého a potřeba jeho ochrany a osvěty vedly pracovníky zlínské zoo k vytvoření speciální expozice, věnované tomuto ocasatému obojživelníku. Podle ocasatých obojživelníků dostala název Centrum Caudata. Celé centrum je pojato jako výzkumná stanice, do které mají návštěvníci možnost na chvíli nakouknout a poznat život mloků. V současné době v Centru Caudatě můžete vidět 10 dospělých mloků, které si pořídili z registrovaného chovu v Německu. Mlok skvrnitý patří do kategorie zvláště chráněných živočichů České republiky, to znamená, že si nelze pořídit mloka tím způsobem, že si ho někde v přírodě najdete a odvezete domů.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00