Jak na věc


kvilda, penzion pohoda

Pollaufův hostinec jako první osídlení na území

    Po největších kuriozitách si popíšeme základní informace o obci Horská Kvilda. Obec dosahuje rozlohy 29,91 km², což je docela úctyhodná cifra vzhledem k počtu obyvatel. Počet obyvatel se drží při nižších mezích a dle ČSÚ na Horské Kvildě bylo ke dni 1.1.2018 registrováno 66 obyvatel, což není nic oproti období druhé světové války, kdy zde žilo přes 660 lidí v téměř 100 domech. Pod Horskou Kvildu spadá i osada Korýtko ležící 4km jihozápadně od Horské Kvildy, kde podle dat z roku 2011 žilo 8 lidí. Horská Kvilda využívá PSČ 341 92 (Kvilda) nebo 385 01 (Vimperk). V současnosti je Horská Kvilda velmi známé a vyhledávané turistické středisko, kde se kříží turistické trasy, cyklotrasy a zimní běžecké stopy.
    V roce 1849, kdy během reformace došlo ke zrušení poddanství byla podle obecního zákona Horská Kvilda, včetně všech svých osad začleněna do nově vzniklé obce Kozí Hřbet. O 10 let později, v roce 1859 pak vznikla samostatná obec Horská Kvilda.
    Město Kašperské Hory díky těžbě zlata překypovalo bohatstvím. Proto v roce 1345 bohatí měšťané králi Janu Lucemburskému darovali přes 600 ozbrojených vojáků, když pořádal výpravu proti Landshutu, Bavorskému městu 72km severovýchodně od Mnichova. Král se za tento čin městu Kašperské Hory náležitě odměnil a obdaroval město výsadami. K daru přidal rozsáhlé území směrem na jih, v tehdejší době nazývané Kvildy neboli Gefilde – Pláně, jak již bylo zmíněno v textu výše. Území se později začalo označovat jako Vnější Kvildy (Ausergefild), ze kterého později vznikla osada Kvilda a Vnitřní Kvildy (Innergefild). Na tomto území později vznikla osada Horská Kvilda.


Horská Kvilda - obec rekordmanka

    Slovo “Horská” v názvu nepoukazuje na polohu obce, nýbrž k její někdejší příslušnosti k nedalekému městečku Kašperské Hory. Slovo “Kvilda” by si kdekdo mohl spojit se spojením kvílení větru. Ovšem s větrem žádnou spojitost nemá. Výraz Kvilda pochází totiž z něměckého slova “Gefilde”, což vyjadřuje holou pláň nebo louku.
    Největšího růstu obec dosáhla v 19. století. V okolí Horské Kvildy vznikaly další osady a samoty. Korýtko (Grandl), Bärnstein, Horní a Dolní Antýgl (Oberantigl a Unterantigl), Výhledy (Schrollenhaid), Ranklov (Ranklau), Zlatá Studna (Goldbrunn), U Matesa (Steindl) a největší osada Zhůří (Haidl) včetně samot Nový Dům (Neuhaus neboli Bergerhütte) a Hluboká (Tiefenau). Samotná vesnička Horská Kvilda byla tvořena z několika částí. Vydří most (Wiedrabruck), Danielov (Danieln),  Polaufovy domy a Xanderovy domy. Turnerova chata je též součástí Horské Kvildy. V roce 1945 v obci Horská Kvilda žilo 662 obyvatel v 93 obydlích.


Karel Klostermann – spisovatel Šumavy

    JUDr. Wilhelm Pollauf (1876-1916), narozen na Horské Kvildě v Pollaufově hostinci, úředník na ministerstvu financí, c.k. dvorní a soudní advokát ve Vídni. Čestný občan Horské Kvildy. Hned na samém počátku první světové války byl povolán do vojenské služby. Jako doktor práv byl činný u vojenských soudů. V roce 1916 byl ve městě Gorizia, v dnešní Itálii, v tamní kavárně zasažen nepřátelským granátem. Na Pollaufův rodný dům na Horské Kvildě byla v roce 1924 umístěna pamětní deska, která až do odsunu připomínala tohoto velkého syna Šumavy.
    Sokol též zvaný Antýgl je hora, ležící nad Horskou Kvildou. Hora je velmi dobře viditelná z jíž zmíněné Jezerní slati. Velmi pěkný výhled na Antýgl ale také nabízí naše ubytování na Horské Kvildě mimo hlavní silnici. – Pension Helena Honesová.


Základní informace o Horské Kvildě

    Okolo poměrně rozlehlé obce se kromě již zmíněné osady Korýtko (4km) nachází také obec Kvilda (6km), kde je nejbližší pošta a obchod s potravinami. Dále je okolí ovinuto nejrůznějšími mokřady a slatěmi. Pláně Horské Kvildy jsou zpravidla vyplňovány smrkovými lesy.  Vyžití a tipů na výlet Horská Kvilda nabízí nespočet. Po zelené turistické značce se můžete vydat po stopách Zlaté stezky, která z Kašperských Hor přes Horskou Kvildu vedla až do Pasova. Můžete vyrazit podél Hamerského potoka až na Antýgl, kde se potok vlévá do řeky Vydry, která se proslavila svými obrovskými balvany v korytě řeky. Možností, kam vyrazit na výlet je na Horské Kvildě vděčné množství. Na více tipů se můžete podívat v našem článku “kam vyrazit na výlety”. V okolí Horské Kvildy se také nachází množství vrcholů, které stojí za zmínku. Zde popisujeme ty největší a nejdůležitější.
    Dle pramenů z roku 1680 kvůli trasám Zlaté stezky na území Horské Kvildy zřejmě jako první vznikl Pollaufův statek a hostinec. Je vysoce pravděpodobné, že ke vzniku došlo mnohem dříve, bohužel neexistují žádné prameny, které by fakt dokázaly. Vznik hostince byl vázán na zabezpečení Zlaté stezky.


Jedna z nejvýše položených obcí v České republice

    Z rodu Honesů, který zde žije již od roku 1765, pochází rodina Gustava Honese, jedna z mála rodin, která nebyla zahrnuta do poválečného odsunu a mohla zůstat ve svém rodném domě na Horské Kvildě, kde se také narodili čtyři synové Eduard, Gustav, Helmut, Herbert a jediná dcera Anna. Jejich potomci zde žijí dodnes. V roce 1990 se obec Horská Kvilda stala samostatnou obcí. Starostou obce byl 17 let Eduard Hones. Gustav Hones v bývalém Pollaufově hostinci pracoval při jeho rekonstrukci v roce 1980-82. Hostinec byl přestaven na rekreační středisko, kde byl zaměstnán jako správce chaty. V roce 1990 si s rodinou chatu pronajal a do roku 2000 provozoval jako Pension a restauraci Hones. V roce 2004 byl definitivně pension v tomto objektu zavřen a prodán novému majiteli.
    V roce 1768 bylo zahájeno školní vyučování. Bohužel na Horské Kvildě k vyučování nebyla žádná vhodná budova. Učitel tedy chodil od domu k domu a vyučování probíhalo střídavě v jednotlivých obydlích. Tento systém byl přerušen v roce 1825, po zakročení města Kašperské Hory, které poblíž Pollaufova statku nechalo postavit první školu. Žáci platili školné, které tvořilo učitelský plat. Dozor nad vyučováním vykonával místně příslušný farář. Děti do školy často nechodily. Zaprvé kvůli klimatickým podmínkám, zadruhé sociální situací rodičů. Děti často místo školy pomáhaly doma. Z Dolního Antýglů děti musely urazit přes 6 km do školní budovy. Cestu ještě víc komplikoval fakt, že děti neměly ani pořádné boty. Letní dny chodily bosé, přes zimu obouvaly dřeváky.


Původ názvu Horská a Kvilda

    Bývalou základní školu na Horské Kvildě také navštěvoval autor známé krásné písničky “Tam v krásné Šumavě” (Tief drinn im Böhmerwald), Andreas Hartauer (1839-1915), který se narodil na Stachovské Huti, mládí prožil na Zlaté studni a do školy docházel na Horskou Kvildu.
    Karel Klostermann (1848-1923) i když nepochází z Horské Kvildy, není možné vynechat krátkou zmínku o tomto spisovateli, který měl náš kraj tak rád, že o něm napsal řadu knih. Jeho nejznámější román “V ráji Šumavském” popisuje život šumavského obra, Rankla Seppa na Horské Kvildě.
    Necelý kilometr od Horské Kvildy, konkrétně z Ranklova, pocházel legendární Rankelský Sepp, který dorostl do výšky 210 cm a byl místním silákem. Vlastním jménem Josef Klostermann, byl majitelem selské usedlosti na Ranklově. 


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00