Jak na věc


kostní porcelán

Tisková konference při příležitosti Světového dne hypertenze

    Z mezenchymálních a prekurzorových buněk kostní dřeně pocházejí osteoblasty. Jedná se o vysoce proteosynteticky aktivní buňky, které vykazují zvýšenou aktivitu alkalické fosfatázy. Jejich základní funkcí je tvorba kostní matrix a její mineralizace. Činnost osteoblastů je ovlivňována hormonálně (např. parathormonem či estrogeny) a rovněž mechanickými faktory. Z buněk monocytomakrofágové řady pochází osteoklasty, které obsahují četné lysozomy s proteolytickými enzymy (kolagenázou, katepsiny atd.) včetně izoenzymu kyselé fosfatázy. Jejich základní funkcí je resorpce kosti (vede souběžně ke zvyšování kalcemie). Membrána osteoklastů obsahuje protonovou pumpu (schopna snížit pH ze 7 na 4) a vybrané receptory (např. pro kalcitonin).
    Nemocní nejdříve podstoupí velmi razantní léčbu cytostatiky - chemoterapii (zastavující růst a dělení buněk, zejména nádorových) nebo celotělové ozáření. Tyto postupy umožňují tzv. myeloablaci, tj. zničení bílých krvinek příjemce včetně jejich nejmladších vývojových stádií, takže dochází ke zničení kostní dřeně příjemce a uvolnění prostoru pro štěp. Pak se získá kostní dřeň nasátím (aspirací) z lopaty kyčelní kosti dárce a aplikuje se nitrožilně příjemci.
    Nedostatek dárců je limitujícím faktorem při provádění transplantací kostní dřeně. Protože jen 25 až 30% nemocných má sourozence, který se může uplatnit jako dárce kompatibilní v HLA systému, je nutné nalézt alternativní náhradu. Jedná se zejména o získání kostní dřeně od nepříbuzných živých dárců. Darování kostní dřeně je pro dárce jednoduchá a bezpečná procedura. Stále se rozšiřují národní a mezinárodní registry budoucích dobrovolných dárců, takže pravděpodobnost nalezení identity v HLA systému mezi dárcem a příjemcem stoupá.


Choroba způsobená reakcí štěpu proti hostiteli

    Markery kostní remodelace kolísají také v souvislosti s cirkadiánními rytmy. A to až o 50 % během dne. Odběr je proto nutno provádět vždy ve stejnou denní dobu, nejlépe ráno mezi 7. až 9. hodinou. Nedodržení tohoto pravidla může vést k nesprávné interpretaci výsledků měření.
    Jedná se o membránový enzym produkovaný osteoblasty. Je důležitý při mineralizaci osteoidu a je jedním z faktorů při hodnocení stupně kostní novotvorby. Degradací v játrech je použitelný jako marker i při renální insuficienci. Zvýšení je patrné při růstu kostí u dětí a dospívajících, při Pagetově kostní chorobě, primární hyperparatyreóze nebo u metastáz osteoplastických nádorů.
    Po absolvování přípravného režimu (cytostatická léčba nebo celotělové ozáření) se před vlastní transplantací kostní dřeně počet bílých krvinek může vrátit k normálním hodnotám za 2 až 3 týdny. Do té doby jsou nemocní velmi vnímaví vůči infekcím. Riziko vzniku virových infekcí výrazně snížilo preventivní podávání antivirové látky acykloviru.
    Je specifický produkt proliferujících osteoblastů a fibroblastů. Z oběhu je eliminován jaterními a endotelovými buňkami, jeho hodnoty v plazmě nejsou ovlivněny glomerulární filtrací. Pro zhodnocení kostní novotvorby je metodou volby.


Nový model osobní váhy Tanita BC-545N se segmentální analýzou

    Metabolismus kostní tkáně je regulován mnoha endokrinními a parakrinními signály. Endokrinní signály lze dále dělit na hormony ovlivňující metabolismus vápníku a fosfátů a na ostatní systémové hormony.
    V případě imobilizace rovněž dochází k významným změnám v oblasti kostní remodelace. Markery osteoresorpce se zvyšují už po čtyřech dnech znehybnění, stoupají až o 30–50 %, novotvorba je ovlivněna jen minimálně. Po opětné mobilizaci nastává postupný pokles markerů osteoresorpce a může se dostavit přechodné mírné navýšení markerů kostní novotvorby.
    Hladiny kostních markerů rovněž výrazně ovlivňuje také příjem léků. Kortikosteroidy snižují kostní novotvorbu, hormony štítné žlázy zvyšují osteoresorpci, méně potom novotvorbu. Heparin snižuje markery kostní novotvorby. Již po týdnu podávání dochází k poklesu osteokalcinu o 40 %.


Virus zika – postrach letošního léta? Ne pro laboratoře SYNLAB

    Důležitý je vitamin D. Ergokalciferol – vitamin D2 je rostlinného původu a vzniká ozářením rostlinného ergosterolu. Cholekalciferol – vitamin D3 vzniká v kůži vlivem UV záření ze 7-dehydrocholesterolu. V játrech je hydroxylován na kalcidiol (25-hydroxycholekalciferol), další hydroxylace probíhá v ledvinách na biologicky aktivní formu kalcitriol (1,25-dihydroxycholekalciferol). Vitamin D udržuje plazmatickou hladinu kalcia stimulací jeho absorpce ve střevě a modulací jeho vylučování ledvinami. Udržování kalcemie je základní podmínkou pro novotvorbu kostí. Deficit vitaminu D je příčinou křivice u dětí a osteomalacie u dospělých. Jeho nedostatek je provázen poklesem imunity. Nízké hladiny byly prokázány u řady autoimunitních (DM I, sclerosis multiplex, RA, SLE, zánětlivá onemocnění střev) a nádorových onemocnění. Jeho dostatečná hladina chrání organismus před rozvojem nádorových onemocnění inhibicí proliferace a indukcí apoptózy. Příznivý vliv byl prokázán u karcinomu prsu, prostaty, oste
    Parakrinními signály modelujícími metabolismus kostí jsou faktory stimulující osteoblasty – bone morphogenic factor (BMF), insulin-like growth factor 1 (IGF-1), plateletderived growth factor (PDGF), fibroblast growth factor (FGF) – a faktory stimulující osteoklasty – M-Colony stimulating factor (M-CSF), interferony (INF-γ) a některé interleukiny (IL-1, IL-6 atd.).
    Tato forma léčby přesahuje daleko rámec jednoho medicínského oboru a je finančně velmi náročná (Běžná cena jedné transplantace je 100 000 $.). Klinický význam metody však je dnes již prokázán: tato intenzivní protinádorová cytostatická léčba má lepší léčebné výsledky než konvenční chemoterapie, u níž toxicita vůči krevním buňkám je nejdůležitějším faktorem limitujícím dávku léku.


Transplantace kostní dřeně

    Dalšími regulátory metabolismu kostní tkáně jsou estrogeny, účinkující podobně jako kalcitonin inhibující kostní resorpci cestou inhibice aktivity osteoklastů, dále pak růstový hormon, který působí skrze tvorbu lokálních růstových faktorů – insulin-like growth factors (somatomediny – IGF-1 a IGF-2). Inzulin zvyšuje syntetickou aktivitu osteoblastů, glukokortikoidy snižují novotvorbu kosti inhibicí proteosyntézy v osteoblastech a jejich diferenciace. Hormony štítné žlázy stimulují osteoklasty a aktivují kostní remodelaci. Při jejich nadprodukci se může vyvinout až osteoporóza.
    Celý náš život je formován mimo jiné neustálou přeměnou kostí, která podmiňuje přizpůsobení se kostí proměnám jejich zatížení, zachovává jejich celistvost, opravuje drobná poškození a podílí se na metabolismu vápníku a fosfátů. Vrcholu takzvané kostní hmoty (PBM – peak bone mass) dosáhne lidský organismus přibližně ve věku 25 let, poté následuje různě dlouhá fáze remodelace kostí, kdy se intenzita resorpce rovná intenzitě novotvorby kosti. Po této době nastupuje trvalý úbytek kostní hmoty, který činí přibližně 0,5 % za rok – převažuje odbourávání kostí nad jejich novotvorbou. U žen dochází po menopauze ke zvýšení rychlosti úbytku kostní tkáně a s tím ke zvýšení rizika rozvoje osteoporózy. Obézní lidé tak výrazným úbytkem netrpí, protože jejich kosti jsou trvale více zatěžovány – zátěž je jedním z hlavním regulujících mechanismů. Přestavbu kosti obecně modulují endokrinní a parakrinní signály, mechanické podněty nebo hladina Ca2+ a fosfátů.


Refluxní chorobou jícnu trpí každý desátý člověk

    K výrazným změnám hladin markerů kostní remodelace dochází také během těhotenství a kojení. Markery kostní remodelace u matky se zvyšují už od druhého trimestru, markery resorpce stoupají dříve než markery formace. Na zvýšení celkové ALP se podílí jak kostní, tak placentární izoenzym. Po porodu přichází postupný pokles a normálních hodnot je dosaženo po šesti až 12 měsících. Pokles k normálu je přitom rychlejší u nekojících žen.
    Podmínkou úspěšného postupu je slučivost (kompatibilita) v tzv. HLA systému. Podstatou tohoto systému jsou tzv. transplantační antigeny, tedy cizorodé látky na povrchu dárcovských krevních buněk, které v nepříznivém případě vyvolávají v organizmu příjemce imunitní odpověď projevující se rejekcí (odhojením) dřeňového štěpu.
    Mezi markery novotvorby kostí patří kostní izoenzym alkalické fosfatázy (ALP), terminální propeptidy prokolagenu typu I (PINP, PICP) nebo osteokalcin. Terminální propeptidy prokolagenu typu I jsou specifickými produkty proliferujících osteoblastů a fibroblastů.
    Nekolagenní bílkovina produkovaná osteoblasty za přítomnosti vitaminu K. Podílí se na mineralizaci kosti. Působí také jako hormon stimulující produkci inzulinu v pankreatu. Karboxylace osteokalcinu, která je zodpovědná za afinitu k Ca, závisí na přítomnosti vitaminu K. Hladina osteokalcinu je ukazatelem nejen stupně kostní remodelace (novotvorby i resorpce), ale rovněž zásobení organismu vitaminem K.


Nová váha TANITA WB 150MA P / S

    Rychlost tvorby a resorpce kosti se dá nejlépe posoudit podle produktů vznikajících v metabolismu organických složek kostní matrix (například při syntéze a degradaci kolagenu) a některých enzymů. Podle toho, kdy jsou které markery zvýšené, jsou rozdělovány na markery novotvorby kosti a markery odbourávání kosti.


Nová váha TANITA WB380 P / S / H

    V postmenopauzálním období jsou ženy vystaveny zvýšenému riziku vzniku osteoporózy. Důvodem je pokles hladiny estrogenů, který navozuje vystupňování kostní remodelace s převahou osteoresorpce nad novotvorbou. Několik týdnů po poklesu sekrece estradiolu se zvyšují markery osteoresorpce o 50–150 %, po třech až čtyřech měsících se zvyšují markery novotvorby. Nastává převaha resorpce nad novotvorbou, která zůstává řadu let po menopauze. Pro diagnostiku osteoporózy je důležité stanovení množství kostní hmoty, které lze hodnotit pouze kostní denzitometrií. Stanovení kostních markerů nevypovídá o množství kostní hmoty a lze jej použít pouze jako doplňkového vyšetření ke zpřesnění odhadu závažnosti kostního postižení. Pomocí kostní denzitometrie lze během prvního roku účinné léčby zjistit průkazné změny kostní denzity pouze u poloviny pacientek. Časnější posouzení účinnosti léčby poskytuje použití kostních markerů. Marker osteoresorpce je třeba stanovit před zahájením léčby a po třech nebo šes
    Jedná se o onemocnění, při kterém imunitně aktivní buňky dárce (tzv. T buňky) reagují proti vlastním antigenům příjemce (látkám na povrchu buněk zodpovědným za imunologickou identitu příjemce). Výše popsaná reakce může vzniknout v principu při každé orgánové transplantaci mezi geneticky (tudíž i imunologicky) odlišnými jedinci. Po transplantaci kostní dřeně je však nejčastější.
    Po transplantaci dřeňového štěpu od nepříbuzného dárce se dosahuje dlouhodobého bezpříznakového období asi v 30 až 40 % transplantovaných pacientů, což je horší výsledek než při transplantacích mezi sourozenci.


Autotransplantace kostní dřeně

    Při hodnocení markerů kostní remodelace je důležité mít na zřeteli preanalytické faktory, z nichž nejdůležitější je věk a pohlaví. Všechny biochemické markery kostní novotvorby i osteoresorpcí jsou výrazněvyšší u dětí a dospívajících než v dospělosti. U novorozenců do 1.–2. měsíce života stoupají koncentrace markerů (i v důsledku přechodné sekundární hyperparatyreózy), v prvních třech letech života je patrný pokles následovaný stabilní hladinou. V pubertě přichází opět vzestup u obou pohlaví a následný postupný pokles – u děvčat již před 20. rokem věku, u chlapců až kolem 30. roku věku. Následně jsou hodnoty stabilní, jen u žen je výrazný vzestup markerů osteoresorpce po 50. roce věku.
    Samotné vyšetření kostních markerů nevypovídá o množství kostní hmoty a nelze ho použít pro diagnostiku kostního onemocnění. Hodí se k monitoraci léčby kostních chorob a v některých případech může přispět k diferenciální diagnostice.
    V naší zemi onemocní každoročně stovky lidí včetně mladých lidí i malých dětí chorobami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich život. Nejznámější a nejčastější mezi těmito nemocemi je leukémie. Následují ji zhoubné nádory krvetvorby, těžké útlumy krvetvorby nebo imunity.
    Jinou možností je autologní transplantace kostní dřeně. Jedná se o odběr vlastní kostní dřeně nemocného po odeznění příznaků základního onemocnění - ve stádiu tzv. remise, přičemž se nemusí jednat jen o hematologické nádorové onemocnění, a i o některé typy rakoviny jiných orgánů.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00