Jak na věc


kocourek se vrací

Článek se vztahuje k období asi

    Nevěřícně otáčel packu sem a tam, pak druhou, třetí, čtvrtou, pak přišel na řadu ocásek, prohlédl se po celém těle a opravdu, ani jediný chloupek černý!
    Malý kocourek nebyl spokojený. Už od chvíle, kdy se narodil, se k němu lidé chovali jinak než k jeho sourozencům. Nezáleželo na tom, jestli byla koťátka bílá, mourovatá, tříbarevná, skvrnitá, huňatá nebo skoro holá, všichni se o ně starali, hladili je, hráli si s nimi a nosili jim pamlsky. Když trochu vyrostla, rozebrali si je nejrůznější lidé, jednoho po druhém si je odnesli do svých domovů, aby jim dělala společnost a lovila myši. Ale jeho nikdy nikdo nepohladil, nikdo ho nenakrmil, nikdo ho nechtěl. Nikdo před ním neběhal s větvičkou nebo kouskem papírku a nesmál se jeho prvním nemotorným pokusům o dopadení prchajícího nepřítele. Jenom malé děti, ale ty byly zahnány domů, jakmile si toho všiml někdo z dospělých.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00