Jak na věc


kdy vzniklo volební právo pro ženy v čechách

Pracuji a pečuji: aktuální možnosti podpory slaďování pracovního a rodinného života

    Na zasedání ÚV KSČM tuto sobotu bylo mj. přijato doporučení na vyšší zastoupení žen na kandidátních listinách pro nastávající volby. Vy jste se na přípravě tohoto doporučení podílela jako členka Komise žen ÚV. Jaký prostor pro politickou práci mají ženy v »dresu« KSČM v Jihočeském kraji?
    Jakou příležitost dávají ženám pravicové strany, je zřejmé z dalšího údaje – tyto strany v jihočeském krajském zastupitelstvu nemají ani jednu ženu. ČSSD je na tom lépe, má čtyři ženy z osmnácti zastupitelů.
    Chtěla bych zdůraznit, že takové zastoupení žen máme proto, že svou práci dobře zvládáme. Například kolegyně radní Rodinová se ve svém ranku zorientovala velmi rychle a je plně kompetentní. To je odpověď případně těm, kteří si mohou myslet, že ženy si své pozice nezasloužily. Je to především a jen díky svým schopnostem a znalostem.


Ženy mají v jižních Čechách dobré zastoupení

    Běžné chápání feminismu jako „ženského hnutí“ či „hnutí za emancipaci žen“ nejvíce vystihuje podobu feminismu první vlny (tzv. humanistického feminismu). Toto období je charakteristické snahou o uznání schopnosti jednotlivých žen zaujmout postoj racionální morální osoby ve stejné míře jako u mužů a požadavkem, aby na ně tudíž sociální a politické instituce uplatňovaly stejná pravidla (Barša, 2002, 19). Hlavními cíli této vlny bylo především dosáhnout práva na rovné vzdělávání žen, dále rovnost práv občanských a politických, které symbolizovalo hlasovací právo pro ženy.
    Po všech problémech a protestech, které doprovázely vznik rady, se situace ustálila v březnu, kdy došlo k převolbě radních za KSČM. A od této doby snad budeme mít možnost řádně pracovat. Tedy celá levicová koalice ČSSD-KSČM.
    Pro lepší názornost doporučuji čtenářům si toto setkání pustit na internetu a porovnat si její vystupování před 25 lety (v roce 1988) a její angažmá v prezidentské kampani a dokumentu Věra 68. (http://www.ceskatelevize.cz, pořad Stalo se před 25 lety ze dne 17. května 2013.)


Komiks pro holky, od holek nebo o holkách?

    Významnou představitelkou poststrukturalistického feminismu je Judit Butler se svým dílem Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity (Potíže s rodem: Feminismus a podvracení identity, 1990). Podle Butler neexistuje žádné univerzální lidství ani specifické ženství (či mužství), která by zápasila v historii o svůj výraz a uskutečnění. Butler se zabývá také zápasy proti jiným formám útlaku založených na sexuální orientaci, třídě, rase, náboženství atd. Rodová identita je „výsledek působení institucí, praktik a diskursů, jejichž počátky jsou plurální a rozptýlené“, a i sama „pohlavnost“ těl je kulturní konstrukcí, stejně tak jako vzájemná touha opačných pohlaví. Na rozdíl od diferenčního feminismu nebojuje Butler za ženství proti mužství, ale proti samotné dichotomii muž/žena. Butler a další postrukturalistické feministky a feministé však pozice „identity“ neopouštějí zcela. Vznášet požadavky ve jménu „my“ je nezbytné v boji proti odporu (Barša, 2002).
    Ale ještě se vrátím k demonstraci, konané 8. května na budějovickém náměstí. Byla opět namířena proti komunistům ve vedení kraje. Zajímá vás účast na této demonstraci? Jako obvykle nízká! Nenechme se však ukolébat, neznamená to konec těmto »výkřikům«. Domnívám se, že antikomunistické aktivity budou vystupňovány před volbami do sněmovny.
    V Čechách a na Moravě se hnutí za práva žen začalo vědomě prosazovat v 19. století. Mezi významné osobnosti rané fáze feminismu patřila M. D. Rettigová, která nebyla pouze autorkou známé kuchařské knihy, ale také organizátorkou akcí pro ženy a dívky, a pro něž psala i různé příručky. Dalšími významnými osobnostmi byli již zmíněný T. G. Masaryk, Vojta Náprstek, Karolina Světlá či Eliška Krásnohorská, kteří se zasloužili o založení řady institucí významných pro emancipaci žen v českých zemích. Náprstek se Světlou založili Americký klub dám, sama Světlá pak Ženský výrobní spolek a E. Krásnohorská stála u zrodu prvního dívčího gymnázia Minerva (1890).


Orgány státní moci Rakouského státu

    Po roce 1920 zažilo světové feministické hnutí několik desetiletí odmlky, která souvisejí s nástupem nacistické diktatury a dobou 2. světové války. Ženy – aktivistky se postavily ve většině případů proti fašismu (u nás např. M. Horáková, Fr. Plamínková). Za výjimku mohou být označeny Mujeres Libres (Svobodné ženy), které působily ve Španělsku mezi lety 1936–1939). Své aktivity nezaměřovaly pouze proti fašismu, ale i proti útlaku žen, na rozdíl od řady ženských aktivistek, které boj proti fašismu chápaly jako nadřazený ženské otázce. Je poněkud ahistorické zařazovat Mujeres Libres (dále jen ML) mezi feministky, přesto však představují kořeny a často i vzor pro dnešní anarchofeminismus. Ony samy sebe feministkami nenazývaly, spíše se naopak stavěly proti tehdejšímu feminismu. Jako anarchistky ho mohly považovat za velmi úzce zaměřený: „...Nebojovaly jsme proti mužům. Nechtěly jsme nahradit maskulinní hierarchii feministickou. Je nezbytné spolupracovat a bojovat společně, protože kdybycho
    Film o prožitku sexuálního násilí a jeho následcích. Intimní zpověď Ady, která byla ve svých devatenácti letech znásilněna, vypráví ve filmu dvanáct žen a dva muži. Její příběh přivádí protagonisty k tomu, aby sdělili své pocity z této bolestné sexuální zkušenosti.
    Shodou okolností nám televize před několika týdny, možná nevědomě, v pořadu Stalo se před 25 lety tuto osobnost opět připomněla. U příležitosti 20 let od mexické olympiády uspořádalo ČSTV setkání olympioniků, a za účasti předsedy vlády jim byla předána ocenění. Samozřejmě, že mezi oceněnými byla i paní Čáslavská. Ano, přebírá ocenění a upřímně se »objímá« s představiteli tehdejšího »totalitního« státu. Zde je jasně vidět, jak je dokument o Věře Čáslavské, za nějž dostala autorka, režisérka Olga Sommerová ocenění, ne zcela pravdivý a poplatný současné době. Minulý režim se k ní rozhodně »šupácky« (jak se praví v tomto Sommerové filmu) nechoval. Vyjadřují to i její slova na onom setkání olympioniků plná dojetí a nadšení!


Významné ženy a hnutí v historii feminismu - kapitola z nové knihy od Nesehnutí Abc feminismu

    Další významnou osobností druhé feministické vlny byla v Británii působící Germaine Greer, která se narodila roku 1939 v australském Melbourne. V dětství navštěvovala klášterní školu (Star of the Sea Convent), kde získala kladný vztah k literatuře a umění a patrně i despekt k autoritám („Respekt k autoritám nikdy nedokázal nic změnit“) a tradičnímu pojetí rodiny. Studovala anglický jazyk a literaturu. Bakalářský titul získala na Melbournské univerzitě, magisterský titul na univerzitě v Sydney a doktorát v Cambridgi. Řadu let přednášela anglickou a francouzskou literaturu a v roce 1979 založila na univerzitě v Tulse (USA, Oklahoma) Centrum pro studium ženské literatury. Vystupovala v televizních diskusích a přispívala do řady časopisů (Vojta, 2001). Stejně jako Friedan byla antilesbická. Byla ovlivněna Erichem Frommem a Henrim Marcusem, podle kterých vedla skutečná cesta k revoluci spíše skrze transformaci sociálních vztahů ve výrobě než transformaci vztahů sociálních. Za nejvýznamnější


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00