Jak na věc


kdy vzniklo volební právo pro ženy v čechách

Pracuji a pečuji: aktuální možnosti podpory slaďování pracovního a rodinného života

    Mezi nejvýznamnější instituce jistě patřily Ženský klub český a Ženská národní rada, u jejichž počátků stála Františka Plamínková. Ženský klub český (ŽKČ) byl založen Fr. Plamínkovou spolu s Terezou Novákovou, Marií Tůmovou a dalšími ženami roku 1903 a sídlil na Jungmannově třídě č. 7 v Praze. Na rozdíl od prvních ženských spolků v 19. století se však ve svých aktivitách nezaměřil pouze na filantropii. Činnost ŽKČ se orientovala především na dosažení větší rovnoprávnosti žen ve vzdělávací, právní, pracovní a politické oblasti. Původním záměrem Klubu bylo pouze zastřešovat všechny tehdejší ženské organizace, brzy však začal vyvíjet vlastní činnost. Tou nejdůležitější bylo vzdělávání žen, v politické oblasti pak bylo hlavní prioritou volební právo pro ženy a rozšíření spolčovacího zákona tak, aby ženy měly přístup do politických organizací. Klub disponoval od počátku knihovnou pro své účely a také knihovnou pro veřejnost, organizoval přednášky na různá témata (cyklus Česká moderní žena č
    Pod vedením B. Friedan byla v roce 1966 založena významná americká organizace NOW (National Organization for Women, Národní organizace žen), jíž se také stala první prezidentkou. NOW vznikla jako organizace žen a mužů pracujících pro ženská práva. Rok po svém založení v roce 1967 měla tato organizace 700 členů/-ek a rozpočet 6 888 USD, v roce 1974 měla již 40 tisíc členů/-ek a rozpočet 605 650 USD.
    Na zasedání ÚV KSČM tuto sobotu bylo mj. přijato doporučení na vyšší zastoupení žen na kandidátních listinách pro nastávající volby. Vy jste se na přípravě tohoto doporučení podílela jako členka Komise žen ÚV. Jaký prostor pro politickou práci mají ženy v »dresu« KSČM v Jihočeském kraji?
    Pro lepší názornost doporučuji čtenářům si toto setkání pustit na internetu a porovnat si její vystupování před 25 lety (v roce 1988) a její angažmá v prezidentské kampani a dokumentu Věra 68. (http://www.ceskatelevize.cz, pořad Stalo se před 25 lety ze dne 17. května 2013.)


Orgány státní moci Rakouského státu

    V Čechách a na Moravě se hnutí za práva žen začalo vědomě prosazovat v 19. století. Mezi významné osobnosti rané fáze feminismu patřila M. D. Rettigová, která nebyla pouze autorkou známé kuchařské knihy, ale také organizátorkou akcí pro ženy a dívky, a pro něž psala i různé příručky. Dalšími významnými osobnostmi byli již zmíněný T. G. Masaryk, Vojta Náprstek, Karolina Světlá či Eliška Krásnohorská, kteří se zasloužili o založení řady institucí významných pro emancipaci žen v českých zemích. Náprstek se Světlou založili Americký klub dám, sama Světlá pak Ženský výrobní spolek a E. Krásnohorská stála u zrodu prvního dívčího gymnázia Minerva (1890).
    V roce 1907 bylo v Klubu sdruženo 15 ženských organizací, 379 jednotlivců a 24 příznivců. Mezi organizacemi nepanovala absolutní shoda, jednotlivé programy se lišily a někdy docházelo k rozporům. 29. května 1932 otevřel ŽKČ svůj dům v Praze Ve Smečkách číslo 26. V domě se nacházel přednáškový a společenský sál, restaurace a kavárna, hostinské pokoje i pokoje pro stálé ubytování a místnosti, které používaly tehdejší ženské a feministické organizace (Lenderová, 1999; Lienau, 2004; Neudorflová, 1999; Ženská rada r. 1932).
    Chcete znát názor Aleny Nohavové na to, jak se Jihočeský kraj vyrovnal s povodněmi a co si myslí v této souvislosti o turistickém ruchu v kraji? O tom si přečtěte ve čtvrtečním tištěném vydání Haló novin.


Komiks pro holky, od holek nebo o holkách?

    Z výše uvedeného je zřejmé, že feminismus ušel za svoji existenci dlouhou cestu a feministické myšlení se od té doby změnilo. Od poměrně jednotného feministického hnutí v první vlně svých počátků v 18. století dospělo až k současné diferenci feministického myšlení. Nejde o neživý a stagnující ideový proud, ale o směr, který se rozvíjí a vyvíjí různými směry, ať už v oblasti filozofické či v oblasti politické praxe.
    Běžné chápání feminismu jako „ženského hnutí“ či „hnutí za emancipaci žen“ nejvíce vystihuje podobu feminismu první vlny (tzv. humanistického feminismu). Toto období je charakteristické snahou o uznání schopnosti jednotlivých žen zaujmout postoj racionální morální osoby ve stejné míře jako u mužů a požadavkem, aby na ně tudíž sociální a politické instituce uplatňovaly stejná pravidla (Barša, 2002, 19). Hlavními cíli této vlny bylo především dosáhnout práva na rovné vzdělávání žen, dále rovnost práv občanských a politických, které symbolizovalo hlasovací právo pro ženy.


Významné ženy a hnutí v historii feminismu - kapitola z nové knihy od Nesehnutí Abc feminismu

    Tento výbor přesvědčil J. S. Milla, aby prosazoval volební reformu, která by zahrnovala také volební právo pro ženy. I když tato aktivita neuspěla, požadavek na volební právo pro ženy se stal věcí veřejnou. Po celé zemi byly vytvářeny lokální komise pro volební právo žen. Sufražetky (z angl. suffragettes – aktivistky za volební právo žen) k prosazení svého požadavku využívaly různé prostředky – shromáždění, letáky, psanou propagandu, a lobbovaly v parlamentu. Celé hnutí bylo od počátku militantní – narušovala se politická shromáždění a zasedání a sufražetky projevovaly civilní neposlušnost. Na jejich stranu se stavěli i muži a na jejich podporu se nechávali zavírat.


Ženy mají v jižních Čechách dobré zastoupení

    Jak již bylo řečeno výše, u zrodu ŽKČ a Ženské národní rady (dále jen ŽNR) stála Františka Plamínková (5. 2. 1875–30. 6. 1942) – publicistka, učitelka, senátorka a přední osobnost feministického hnutí. Ve svém osobním i politickém životě byla ovlivněna T. G. Masarykem a především jeho postojem k ženské otázce: „Není otázky ženské, je jen otázka lidská.“ Zdůrazňovala potřebu větší spolupráce obou pohlaví a respekt k potřebám žen. Její politická aktivita započala v roce 1896, kdy se postavila do čela boje za zrušení celibátu učitelek a za placenou mateřskou dovolenou. Ve své práci se věnovala především politickému aspektu ženského hnutí. Nabádala ženy, aby usilovaly o svá politická práva, vysvětlovala souvislosti mezi politikou a denním životem žen. Byla protiklerikální, kritizovala církev za to, že v ženách záměrně pěstuje negativní postoj vůči politickým právům žen. Kromě členství ve Výboru pro volební právo žen byla činná také v Alianci, jak byl běžně nazýván mezinárodní výbor pro vol
    V jednom z minulých rozhovorů jste se vyjádřila i k Věře Čáslavské, která jihočeské hladovkáře také podpořila. Společně jste před lety vedly coby trenérky malé gymnastky. Sledujete i další její politické aktivity?


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00