Jak na věc


jméno pro zakrslého králíčka

Pojmenování jako součást rituálu

     Scarlett Wilková, novinářka: 1. V dětství mi hodně vadilo, že se lidé na mé jméno ptají. Do školy jsem chodila v sedmdesátých a osmdesátých letech, tehdy děti měly exotická jména méně častěji než nyní, a tak jsem dost trpěla. Připadalo mi, že jsem kvůli tomu jménu nějaká jiná, divná, že jsem v centru pozornosti. Chtěla jsem se jmenovat nějak nenápadně, normálně. Trpěla i moje babička, která mě vychovávala. Říkala, že se vždycky děsila, když se nějaká sousedka ze Starého Zábřehu podívá do kočárku a řekne: Jak se jmenuje? Když babička řekla: Scarlett, následovala prý často reakce: Jé, to je kluk, nebo holka?
     Mahulena Bočanová, herečka: 1. Nesnášela jsem své jméno, protože si ze mě samozřejmě dělali všichni stále dokola srandu... a taky si každý mé jméno velice dobře zapamatoval, když jsem udělala nějaký průšvih, protože Mahulena je prostě jedna, těžko se ztratí v davu, Janiček a Ivanek je hodně…
     3. V dětství jsem sice býval občas Petr - svetr - kilometr, žít se s tím ale dalo. Nespornou výhodou je i univerzálnost - ve většině světových jazyků zní mé jméno podobně, byť v některých se tam - bůhvíproč - vloudilo i jakési „jo“. Ale co, i Pjotr je pořád lepší než Kosťa!
     4. Nejsem z těch, kdož by si mysleli, že jméno po otci je tím nejlepším vkladem do života. Jeden z mých synků to přesto tak trochu odskákal. Nemohl se bránit, a tak z něj byl (a dosud je) Pavel.


Kevin není jméno, ale diagnóza

     Slavomil Hubálek, psycholog: 1. Dobrý, vůbec jsem netušil, že mé jméno je neobvyklé, protože se tak jmenoval otec i dědeček. Až v adolescenci jsem se dozvěděl, že mému plzeňskému pradědečkovi zemřelo prvních deset dětí a na ty vyplýtvali všechna tehdy běžná jména, jako byl František, Josef, Rudolf a další jména odrážející lásku našeho lidu k domu Habsburskému. U 10. dítěte zvolili jméno ze slovanského kalendáře, pokud vím, tak jméno je z Rukopisů.


Co pro nás znamená vlastní jméno?

     Jméno je „nejdůležitější kotvou naší identity,“ prohlásil ve třicátých letech předchozího století známý americký psycholog Gordon Allport. Podle jeho kolegy Williama E. Waltona je jméno dokonce „určujícím faktorem ve vývoji osobnosti, hledání přátel, a možná dokonce životního úspěchu či neúspěchu“. Většina z nás se se svým jménem identifikovala, ale překvapivě mnoho lidí cítí ke svému jménu averzi. Například mezi Němci je každý desátý dospělý nespokojený s tím, jak ho rodiče pojmenovali, a 43 % z nich dává přednost své přezdívce, kterou se představují a třeba i podepisují. Podle vědců, kteří se věnují výzkumu identity, je v pubertě se svým jménem nespokojená většina lidí. Chtěli by být někým jiným, vymezit se vůči okolí, přijmout novou identitu. Taková nespokojenost obvykle s věkem odezní, ale v některých případech přece jen zůstává i v dospělosti. Profesorka Bettina Hannover, psycholožka z berlínské Svobodné univerzity, spatřuje skutečnou příčinu odmítání vlastního jména ne ve jméně
     3. Mám ho pořád ráda. Tereza mi připadá pořád hezké jméno ve všech formách. Dokonce mi jednou jedna stařenka řekla „Rézinko“ a i to se mi moc líbilo.
    Tereza Kalinová, koučerka:1. Jméno Tereza se mi vždycky líbilo. Maminka říkala, že když jsem se narodila, tak z rádia na porodním sále zpíval Waldemar Matuška „Tereza, jedině Tereza“. Jako malá jsem to považovala za znamení, že svět se na mě těšil a můj příchod na něj oslavoval. Příjmení jsem zdědila po dědečkovi, který byl divadelní režisér a vzal si ho jako umělecký pseudonym, což mi přišlo zajímavé a tajemné a nosím ho ráda.


Článek se vztahuje k období asi

     4. K Erlanovi: Když jsem jako 18letý listoval modrou učebnicí petrologie, obdivoval jsem zvukomalebnost názvů hornin: buližník, gabro, luneta, mineta, obsidián. Tehdy jsem si řekl, že až budu velký, tak můj syn se bude jmenovat Erlán, tzn. vápenato-silikátový kontaktně metamorfovaný rohovec. Tedy, jestli bude mít můj syn v dospělosti nějaké poznámky ke svému geologickému jménu, tak mu řeknu, že může být tak akorát rád, že není Čedič.
     Jméno může být i demonstrací postojů nebo politických názorů rodičů. Jak se asi žilo malým Adolfům narozeným během války v Protektorátu, když nastupovali do první třídy? A v kolika rodinách dostalo dítě ve stejné době jméno jako výraz protestu? Kolik se narodilo třeba Václavů? Kolik Tomášů nese své jméno jako poctu prvnímu československému prezidentovi?
     4. Děti nemám, ale jméno bych volila výhradně podle toho, zda se hodí k příjmení partnera. Scarlett Wilková je totiž zajímavé jméno, ale Scarlett Slepičková či Polívková by byl fakt průšvih. To bych raději dala třeba jméno Andulka. Líbí se mi stará česká jména, asi bych nějaké volila.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00