Jak na věc


hlíva ústřičná na posílení imunity terezia

Marinovaná hlíva v česnekovém oleji

    Balení: 90 kapslí x 500 mg tj. 45 g (balení vystačí na 3 měsíce užívání) Upozornění Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Není určeno pro děti do 3 let. Ukládat mimo dosah dětí. Není určeno jako náhrada pestré stravy. Skladujte v suchu při teplotě do 25 °C Doplněk stravy   Pro zobrazení legendy najeďte myší na ikonku.
    Hlíva ústřičná (lat. Pleurotus ostreatus) je jedlá houba, která roste v trsech na stromech či pařezech. Hlíva má klobouk připomínající svým tvarem ústřice a od toho pochází i její druhové pojmenování. Hlíva je známá i v tradiční čínské medicíně (od dynastie Sung), kde se používá k řešení celé řady zdravotních obtíží. Tento produkt obsahuje kombinaci dvou typů standartizovaných extraktů z hlívy ústřičné doplněnou o extrakt z rakytníku řešetlákového o vysoké synergii a účinnosti. První extrakt z hlívy standardizovaný na obsah 50 % polysacharidů a druhý extrakt z hlívy standardizovaný na obsah 30 % betaglukanů. Balení: 90 kapslí x 500 mg, čistá hmotnost extraktu 45 g 1 tobolka obsahuje Hlíva ústřičná extrakt 50 % polysacharidů 200 mg, Hlíva ústřičná extrakt 30 % betaglukanů 130 mg, rakytník řešetlákový extrakt 10:1 – 170 mg 100% čistý extrakt, neobsahuje plnidla ani konzervační látky Používáme rostlinné tobolky – vhodné pro vegetariány a vegany


Hlíva ústřičná (lat. Pleurotus ostreatus)

    Klasická čínská medicína bere člověka jako celek, jehož zdravotní obtíže mají vzájemné souvislosti, u kterých je třeba hledat příčiny a ty následně řešit, právě s využitím přírodních zdrojů. K těm dle dochovaných písemností a tradic vždy patřila i hlíva ústřičná, která byla a je považována za zázrak a elixír mládí. V 60. a 70. letech minulého století byla hlíva ústřičná zkoumána i vědecky. Výsledky těchto testů potvrdily staletou moudrost, že hlíva ústřičná působí blahodárně na lidský organismus, a zájem o tuto houbu začal enormně narůstat. Aktuálně je hlíva ústřičná doporučována jako doplněk stravy, který je prevencí a lékem mnoha onemocnění. Vyzkoušejte také chutné pokrmy z hlívy na našich stránkách Hlíva ústřičná recepty.
    Nejvýznamnější složku představují beta glukany, mimo nich je však hlíva ústřičná zásobárnou vitamínů ze skupiny B, vitamínu K, D a C, nenasycených mastných aminokyselin a také stopových prvků (selen, železo, chróm, jód, měď, sodík, zinek), v neposlední řadě také sterolů, proteinů a vlákniny.
    Hlíva ústřičná je elixírem mládí, co chutná. Na webu Hlíva ústřičná recepty se můžete přesvědčit, že je tato zázračná houba delikatesa, díky níž se i z obyčejného pokrmu stane gurmánský zážitek. Má jemnou chuť a příjemné houbové aroma. Hlíva ústřičná tak může být využita do omáček či polévek, ale i zcela samostatně. Lze ji vařit, smažit, péct, zapékat. Může být předkrmem i hlavním chodem, fantazii se rozhodně meze nekladou. Pokud vás hlíva ústřičná zaujala, pak určitě některé recepty vyzkoušejte. Nejen že si pochutnáte, ale dodáte svému tělu zdraví prospěšné látky.


Certifikát COA 50% polysacharidů

    * Recenze zde uvedené jsou sdílením zkušeností samotných uživatelů. Produkty na každého mohou působit jinak a jejich účinnost negarantujeme. Skutečnosti zde uváděné nejsou tvrzeními společnosti Pharmacopea CZ s.r.o. a naše společnost za ně neodpovídá.


Hlíva ústřičná s extraktem z rakytníku

    Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá houba s hladkým kloboukem šedé, šedofialové nebo šedohnědé barvy s bělavými, příčně pospojovanými lupeny. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu a vzdušné vlhkosti. Hlíva roste v mírném pásmu i subtropických lesích po celém světě v trsech na dřevě a pařezech listnatých stromů od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře. Hlívu ústřičnou  můžeme nalézt na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinác od října do prosince. Hlíva ústřičná jako dřevokazná houba dokáže ze dřeva absorbovat do sebe mnoho látek prospěšných pro lidský organismus, které jsou pak lidským organismem dobře přijatelné. Sušina hlívy obsahuje 50 % uhlovodanů, 25 % bílkovin, 6-10 % minerálních látek, 1-2 % tuku. Hlíva ústřičná obsahuje mimo polysacharidů a betaglukanů i velké množství vitamínů skupiny B, esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin. Významné látky ze skupiny
    Hlíva ústřičná je houba, která díky svým vlastnostem nachází všestranné využití. Není jen zdravou pochoutkou, ale také prostředkem alternativních léčebných metod. Hlíva ústřičná je často popisována jako zázračná, a to na základě blahodárných látek, které obsahuje. Přisuzují se jí především protizánětlivé, protivirové a protirakovinné účinky. Na stránkách Hlíva ústřičná receptyse dozvíte nejen o účincích hlívy na lidský organismus, ale také můžete vyzkoušet mnoho variant úprav této houby.
    Na základě nařízení EU č. 432/2012 nesmíme u produktů uvádět žádná zdravotní tvrzení, která by odkazovala na jejich léčivé účinky. Původní informativní texty jsme přizpůsobili platné legislativě. U produktů tedy mnoho informací nenajdete. Informace o jednotlivých medicinálních houbách hledejte ve veřejně dostupných zdrojích.Hlíva ústřičná užívání:


2 recenze Hlíva ústřičná s extraktem z rakytníku

    Blahodárné účinky způsobují cenné látky, které hlíva ústřičná obsahuje. Dokážou zabraňovat různým infekcím v jejich rozvoji a mají regenerační schopnosti. Hlíva ústřičná se tak nejvíce zasazuje o posílení imunity a celkové kondice, mimo to však chrání před nejrozšířenějšími civilizačními chorobami, protože příznivě ovlivňuje stav cévního systému a hladinu cholesterolu v krvi. Tato zázračná houba je tedy velmi doporučovaná pro zařazení do jídelníčku. Na webu Hlíva ústřičná recepty najdete i různé varianty úprav.
    První pokusy s pěstováním hlívy ústřičné proběhly v roce 1917 v laboratorních pomínkách (německý vědec R. Falck). V 60. letech 20. století výzkumy a pokusy s pěstováním pokračovaly v asijských zemích jako je Čína, Filipíny a Thajsko a ty jsou v současné době společně s USA největšími světovými producenty hlívy ústřičné.  Celosvětově je po žampionech a šiitake třetí nejdůležitější pěstovanou houbou, ročně se jí vypěstuje kolem 2,5 milionu tun. V Československu se v letech 1964-1965 pěstováním hlívy zabýval tým Výzkumného ústavu  LIKO v Bratislavě pod vedením RNDr. A. Ginterové, CSc. V roce 1982 nastal v Československu velký rozmach pěstování hlívy. Zajímavostí je, že hlíva je jednou z mála „masožravých“ hub. Její mycelium dokáže otrávit a zabít organismy ze skupiny hlístic.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00