Jak na věc


havárie jaderné elektrárny v černobylu

Jaké služby zahrnuje úklid po havárii vody a vytopení?

    ČIŽP poskytuje součinnost při stanovení postupu na odstraňování důsledků havárie. Účastní se kontrolních dnů a provádí samostatná inspekční šetření přímo na místě za účelem kontroly dodržování postupu prací dohodnutých při kontrolních dnech.
    Dne 15. 7. 1998 došlo v nočních hodinách na nádraží ČD v Havlíčkově Brodě k úniku asi 45 m3 motorové nafty z železniční cisterny. Příčinou úniku byla otevřený výtokový ventil cisterny, který byl násilně otevřen při krádeži. Došlo k zasažení řeky Šlapanky a Sázavy, bylo vybudováno 5 norných stěn a odtěženo cca 1 000 m3 kontaminovaných zemin.
    Dne 24. 4. 1979 z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací (neodbornou manipulací došlo k vystříknutí nepřímo ohřívané lázně na podlahu galvanizovny, obsluha podlahu spláchla a látka se dostala do kanalizace a netěsností v ní do Olšovského potoka) došlo k úniku mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb, po nezbytnou dobu byl odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí. Koncentrace kyanidů v Bečvě byla 3,2 mg/l.


Provádíme odčerpání vody i vysušení bytu

    Dne 29. 9. 2011 byla Povodím Vltavy, s. p. nahlášena na MěÚ OŽP Kralovice havárie na pravostranném přítoku Kaznějovského potoka způsobená neznámou znečišťující látkou z areálu OMGD, s. r. o. Vodoprávní úřad však nezjistil příčinu této havárie. Proto ČIŽP OOV Plzeň provedla následné došetření havarijního znečištění dne 13. 10. 2011, při kterém bylo zjištěno, že havárie byla způsobena únikem cca 5 m3 melasy do dešťové kanalizace při demoličních pracích prováděných v objektu bývalého skladu melasy. Pracovníci provádějící tuto činnost z důvodu lepšího přístupu do havarijní jímky vybourali rohovou část její obvodové zdi, čímž došlo k úniku melasy do dešťové kanalizace a následně do podnikové ČOV. Následkem toho došlo k výraznému znečištění obsahu nádrže biologické části ČOV a k odtoku značně znečištěných OV do přítoku Kaznějovského potoka. Bylo uloženo 9 nápravných opatření k odstranění následků havárie a pokuta ve výši 100 000,- Kč, která nabyla právní moci. Společnost aktivně přistoupila
    Znečištění Zlonicekého potoka bylo další významnou havárií, ke které došlo 2.6.2008. Během týdne došlo k pozvolnému vypuštění značného množství melasy přímo do toku a jeho znečištění a úhynu ryb na několikametrovém úseku.


Příklady významných vodohospodářských havárií od r. 1964

    Dne 8. 9. 2000 správce konkursní podstaty ZD Mír Březno v likvidaci, okres Mladá Boleslav, zjistil při prohlídce areálu bývalé sušičky v Sukoradech únik LTO Při otevření vstupu do objektu olejového hospodářství se proti němu řinul proud LTO. V objektu byly demontovány výpustné ventily skladovacích nádrží na LTO. Unikly asi 2 t LTO, který kontaminoval okolní terén a potok v úseku asi 10 km. Při šetření byly zjištěny hrubé závady ve skladovém hospodářství jako např. nezabezpečené skladovací nádrže a rozvody LTO. Při havárii došlo k silnému znečištění Sukoradské stoky (Klenice, Jizera), která spadá do vodohospodářsky exponovaného území. Z tohoto důvodu uložily orgány státní správy ve správním řízení provedení opatření bez odkladného účinku. Prvotní sanační zásah proti rozšíření havárie provedl HZS z Mladé Boleslavy (norné stěny), následnou sanaci toku a horninového prostředí provedla firma DEKONTA Kladno, a. s. Závěrem lze konstatovat, že podobných opuštěných zařízení je značné množství v
    Dne 9. 1. 2006 došlo v Lučebních závodech Draslovka a. s. Kolín, v době provozní odstávky, k vypuštění nedostatečně zneškodněných koncentrovaných kyanidových vod z detoxikačních van do řeky Labe. Tato skutečnost, za současného nepříznivého působení nízkých teplot, způsobila hromadný úhyn celkem 10 t ryb v Labi na úseku téměř 80 km. Jiné škody na znečištění zdrojů podzemních vod nebyly zjištěny. Havárie byla ohlášena německé straně, prostřednictvím MHVC i když se její následky na německém území v podstatě neprojevily. Tato havárie měla i rozsáhlou publicitu ve sdělovacích prostředcích, některé publikované informace však nebyly vždy přesné a objektivní.


Službu můžete objednat ještě dnes!

    Dne 23. 7. 1988 došlo k úniku motorové nafty (63 m3) ze skladu Benziny v Jabloneckých Pasekách. Příčinou úniku bylo hrubé porušení provozních předpisů obsluhou při stáčení železničních cisteren. Pracovníci po ukončení směny nezabezpečili 3 cisterny proti pohybu a ani neuzavřeli vypouštěcí ventily. Při samovolném posunutí cisteren došlo k utržení stáčecích hadic a úniku nafty.
    Dne 5. 7. 1997 bylo znečištěno Labe v hraničním profilu. Tlačná loď nasedla na dno nebo překážku v plavební dráze. Došlo k proražení dna v prostoru strojovny. Aby se loď nepotopila, byly odčerpávány nádní vody (asi 25 m3 ) s obsahem ropných látek a vypouštěny do Labe. Nehoda, která se stala 8 km od hranic nebyla příslušným orgánům na našem území vůbec nahlášena, oznámení přišlo až 6. 7. od německých celníků.
    Dne 5.7.2008 došlo při této havárii na 103 km D1 k úniku cca 600 litrů nafty.Únikem byl potencionálně ohrožen i zdroj pitné vody ve vzdálenosti 200 metrů. Včasným odtěžením dálničního příkopu do hloubky 30 cm, následným odtěžením 29 tun svrchní kontaminované zeminy a následným odtěžením zeminy z příkopu v celkovém množství 245 tun bylo vyloučeno dodatečné znečištění vodního zdroje.


Úklid po havárii vody a vytopení

    Dne 16. 7. 1982 nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně ( 12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren. Příčinou úniku byla prasklá gumová spojka na výtlaku čerpadla, unikající lázeň odtékala do záchytné vany a odtud přepadem do neutralizační nádrže, jejíž obsah byl právě přečerpáván do kanalizace závodu.
    Dne 16. 8. 2002 došlo při povodni k úniku 132 t olejů (hydraulické, transformátorové) z vodních elektráren VD Orlík (131 t) a VD Kamýk (ČEZ, a. s.) do Vltavy. Obě vodní elektrárny byly značně poškozeny (stavební a technologická část).
    Dne 8. 6. 1999 byl ve 14,00 HZS na dispečink Povodí Ohře ohlášen výskyt ropné skvrny na Ohři v Zálužicích (ř. km 81,5). HZS postavil nornou stěnu, z důvodu vysokého průtoku byla nízká účinnost záchytu ropných látek. Další norné stěny postavili pracovníci Povodí pod Zálužickým mostem a u obce Vršovice. Příčinnou úniku byl únik topného oleje z opuštěné nádrže sušičky chmele v Bezděkově, okres Louny (majetek fyzické osoby). Odhad uniklého množství je cca 5 m3, otevřeným ventilem došlo k úniku ropných látek do netěsné havarijní jímky, dále na terén a při dešti se ropné látky dostaly až do Ohře.


Jak postupujeme při úklidu po havárii vody a vytopení?

    Při zatopení podniku SPOLANA, a. s., Neratovice povodňovou vlnou (Vltava cca 11 km proti proudu Labe) vnikla do skladů kapalného chlóru (objekty: E 4920 5 x 85 t + 16 t chlóru; E 4990 5 x 85 t – v provozu 3 zásobníky) a do havarijních jímek zásobníků voda. Hladina vody byla 1 až 1,3 m nad hladinu 100-leté vody (hladina dosáhla až 3 m nad terén). Vlivem vztlaku došlo ke zvednutí zásobníků v havarijních jímkách a narušení těsnosti potrubních rozvodů a k utržení hrdel na zásobníku č. 10 objektu E 4990. Z uzavřených objektů došlo k úniku řádově několika stovek kg chlóru do ovzduší, a to ve třech dnech – 15., 17. a 23. 8. 2002. Byl vyhlášen III. stupeň chemického poplachu v areálu SPOLANY a jejím okolí. Převážná část chlóru unikla do vody, z následně provedené bilance byl učiněn odhad celkového úniku – 80,841 t chlóru, z toho 760 kg do ovzduší a 80,081 t do vody. Ze zbylých zásobníků a uzavřených skladových objektů byl další chlór odčerpán a zpracován na chlornan sodný. Havárie byla klasifi
    Dne 22. 9. 1964 došlo k úniku asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy. Příčinnou havárie bylo vypuštění nedostatečně zneškodněné kalící lázně, ve které byla chybně provedena kvalitativní zkouška. Došlo k rozsáhlé otravě ryb v řece Jihlavě, postiženo bylo asi 60 km tok, úhyn ryb trval asi týden. Nejvyšší zjištěné koncentrace kyanidů v Jihlavě (měřeno až 3. den) se pohybovaly okolo 0,6 mg/l. Během havárie se uskutečnilo několik pokusů o ovlivnění jejího průběhu, a to jednak vypouštěním ředící vody z vodních nádrží, jednak zachycováním vlny toxické látky v předem vypuštěných jezových zdržích. Výsledky těchto opatření však nebyly vyhodnoceny, nicméně se tato opatření nejevila jako příliš účinná. Původcem havárie byl n. p. Tona Jihlava.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00