Jak na věc


havárie jaderné elektrárny v černobylu

Jaké služby zahrnuje úklid po havárii vody a vytopení?

    Dne 6. 7. 1998 došlo k úniku ropných z plavidla Lucký 1, ze kterého se v důsledku proražení dna odčerpávaly vody ze strojovny tak, aby nedošlo k potopení lodi. V profilu Hřensko byla postavena norná stěna, sanační práce probíhaly i v Děčínském přístavu.
    Dne 18. 11. 1970 došlo k havárii na Rakovnickém potoce. Příčinou havárie byl únik Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník. Ve staré části závodu byl čerpán Dubacid z podzemní nádrže do nádrže nadzemní. Čerpadlo mělo závadu v těsnění, a proto bylo demontováno. Výtlačné potrubí do nadzemní nádrže začalo pracovat jako násoska a Dubacid se hromadil ve svodném kanálu odkud se dostal do tukové kanalizace a na lapol, dále na ČOV Rakovník. Při zjištění pěnivosti na ČOV Rakovník obsluha ČOV vyřadila z funkce a odpadní vody bez čištění vytékaly do Rakovnické potoka. Výška pěny dosahovala až 3 m, koncentrace látky až 160 mg/l, výška pěny pod jezem na Berounce v Berouně dosahovala 1 m a koncentrace látky zde 8,9 mg/l. Biologická rozložitelnost Dubacidu je asi 70 %.


Jak postupujeme při úklidu po havárii vody a vytopení?

    Dne 2. 9. 2006 před 18. hod. došlo na 122 km dálnice D 1 u Velkého Beranova ve směru od Brna k havárii kamionu SCANIA s cisternou, která obsahovala 30 m3 100 oktanového benzinu. Celý kamion shořel – uhořel v něm i jeho řidič. Uniklá látka, společně s hasební vodou a hasební pěnou, se dostala do dálniční dešťové kanalizace, která ústí do Kozlovského potoka. Zde došlo k úhynu převážně plevelných ryb v důsledku nedostatku kyslíku, způsobeném hasicí pěnou. Tato pěna se dostala až do řeky Jihlavy. Bylo třeba odtěžit cca 15 m3 kontaminované zeminy.
    Dne 1.10.2009 v odpoledních hodinách došlo v lokalitě k rozsáhlé poruše vysokého napětí elektrické energie, která trvala cca 10 hod. Tato porucha způsobila výpadek chodu ČOV Liberec a veškerá přitékající odpadní voda byla bez jakéhokoli čištění vypouštěna do Lužické Nisy. ČIŽP řešila havarijní stav neprodleně po oznámení. Ve spolupráci s Povodím Labe, s.p. byl navýšen průtok na Lužické Nise a dispečinku byla oznámena havárie s přeshraničním dosahem. Havarijnímu stavu mohlo být zabráněno, pokud by na ČOV Liberec byl k dispozici záložní zdroj elektrické energie. Proto ČIŽP požaduje po provozovateli, aby na ČOV Liberec byl takový záložní zdroj trvale k dispozici a aby jeho užití bylo zahrnuto do plánu opatření pro případ havárie.


Službu můžete objednat ještě dnes!

    Havárie na Klíčavě - v září 2012 byla řešena významná havárie v povodí vodárenské nádrže Klíčava na potoce Karlův Luh. Neznámý pachatel v prezidentské oboře Lány vyložil několik pytlů s látkou obsahující pesticidy s obsahem atrazinu. Tato látka se následně rozpustila v toku a ve velmi vysoké koncentraci zasáhla chráněné území (Evropsky významnou lokalitu) a následně vodárenský odběr. Ve spolupráci ČIŽP, vodoprávního úřadu Rakovník, Krajského úřadu Středočeského kraje a Povodí Vltavy, s.p. se podařilo minimalizovat dopady na vodárenský odběr. Situace je na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje pravidelně monitorována.
    Havárie s únikem kyseliny chlorovodíkové na 175 km D1Dne 21. 1. 2014 došlo na 175 km dálnice D1 u Říčan ve směru na Prahu k dopravní nehodě kamionu převážejícího 19 000 l HCl. Při nehodě došlo k porušení čtyř kontejnerů o objemu 1 m3 a úniku cca 3 500 l HCl na vozovku a do přilehlého silničního příkopu. Uniklá chemikálie vytvořila hustou mlhu. Na místě zasahovala chemická jednotka HZS Jihomoravského kraje, vytýčila ochrannou zónu a dálnice byla v obou směrech uzavřena do cca 18:30h. Jednalo se o mimořádnou událost. Nepoškozené kontejnery s HCl byly přeloženy na náhradní kamion, z poškozených kontejnerů byla zbylá chemikálie přečerpána do přistavené cisterny. Záchranné a odklízecí práce řídil vodoprávní úřad po konzultaci s ČIŽP. Příslušníci chemické jednotky HZS Jihomoravského kraje neutralizovali uniklou HCl vápenným sorbentem, ke znečištění povrchových ani podzemních vod nedošlo. Odklízecí práce byly ukončeny ve 4:30h následujícího dne, kdy byl také obnoven plný provoz dálnice D1.


Úklid po havárii vody a vytopení

    Nejčastější příčinou vytopení je přívalový déšť, vadná hadička nádržky toalety, staré rozvody užitkové vody a odpadní vody nebo nepozorný soused. Úklid po vytopení bytu či jiného objektu je jeden z nejnáročnějších procesů, ale nikoli neřešitelný. Díky vlastní mechanizaci si poradíme s odčerpáním vody o jakékoli výšce vodního sloupce v uzavřených prostorách. Následně vyčistíme vytopené sklepy, byty, domy, kanceláře i obchody.
    Dne 10. 10. 2003 po 22. hod. došlo v podniku Galvos v Hlinsku k úniku asi 900 l kyseliny sírové ze zásobníku do dešťové kanalizace a odtud do řeky Chrudimky. Zde došlo k úhynu ryb na úseku cca 3 km.
    Sankce nebyla uložena vzhledem k tomu, že k havárii došlo v rámci zásahu Hasičského záchranného sboru. Sanaci areálu po požáru prováděla společnost DEKONTA, a.s., která instalovala 2 norné stěny a 4 sorpční rukávy. Sanace byla ukončena dne 17. 10. 2012.


Provádíme odčerpání vody i vysušení bytu

    Dne 4. 3. 1996 došlo k úniku 8,8 t koncentrované kyseliny sírové v areálu a. s. Farmak Olomouc. Kyselina unikla z připojovacího ocelového potrubí železniční cisterny při samovolném rozpojení pryžové stáčecí hadice z ocelové stáčecí trubky u cisterny. Obsluha stáčiště nebyla stáčení přítomna. Kyselina unikla na stáčiště tvořené betonovými panely, dále na travnatý terén, na asfaltovou plochu a odtud dešťovou kanalizací do kanalizace závodu. Zařízení pro měření pH v Parshallově žlabu v koncové šachtě vnitřní kanalizace Farmaku, a. s. bylo nefunkční. Reakcí kyseliny se sirníky, které byly usazeny v kanalizaci, došlo k vývinu sirovodíku, který unikal z podnikové i veřejné kanalizace. Při havárii došlo k úmrtí dvou osob vlivem působení sirovodíku.
    Dne 12. 9. 1994 došlo na trase produktovodu Litvínov - Třemošná (v areálu Chemopetrolu u BČOV III) k úniku cca 20 m3 nafty. V 9,00 byla zahájena oprava těsnění přírubového spoje, ukončení oprav se předpokládalo kolem 15, 00 hod. a po jejím ukončení měli pracovníci ČEPRA předat zprávu o ukončení na dispečink do Roudnice nad Labem. Asi v 15,15 hod., přestože práce na opravě nebyly ukončeny, bylo otevřeno šoupě a produktovod zprovozněn. Nafta vytékala na okolní terén, do dešťové kanalizace Chemopetrolu a odtud do řeky Bíliny, na které byly instalovány norné stěny.


Příklady významných vodohospodářských havárií od r. 1964

    Dne 23. 9. 2002 byl ohlášen únik celkem 55 tun mazutu na vlečce cukrovaru Mělník, kde neznámý pachatel vypustil železniční cisternu s mazutem, který vytekl do kolejiště. Kolejové lože bylo kontaminováno v délce 117 m, v některých místech odtekl mazut až 3 m od paty náspu. Sanační zásah velkého rozsahu provedla odborná firma. Vzhledem k včasnosti a kvalitě sanačního zásahu, při kterém bylo m.j. nutné demontovat kolejiště, nedošlo k výraznějšímu znečištění podzemních a povrchových vod.
    Dne 17. 6. 1967 došlo k úhynu ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l. Při šetření v závodě byly zjištěny četné závady a nedostatky v provozech závodu i na provizorní neutralizační stanici. Hlavní příčinou úniku kyanidů do toku bylo ucpání potrubí kyanidových vod, které vede na neutralizační stanici. Toto potrubí bylo opatřeno otvory pro čištění, které nebyly zakryty, a tak došlo k přelití na betonovou podlahu a z ní do šachtic splaškové kanalizace (v šachticích byly zjištěny koncentrace kyanidů 144 mg/l, resp. 221 mg/l)


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00