Jak na věc


geograficky severni pol a jizni magneticky pol

Glóbus geografický - česká verze

    Co se týče ochrany před negativními následky geograficky nepůvodních druhů živočichů (např. norek americký, mýval severní, psík mývalovitý), je zákonem o ochrany přírody a krajiny založena orgánu ochrany přírody kompetence rozhodnout v souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti o odlovu geograficky nepůvodních živočichů[9]. Odlov pak může provést myslivecký hospodář nebo myslivecká stráž.
    Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)
    Je k vysazení 20 ks topolů černého v oplocené zahradě třeba povolení orgánu ochrany přírody? I v tomto případě je nezbytné posoudit všechna výše uvedená kritéria, a to včetně otázky, zda lze - s ohledem na strategii šíření tohoto druhu - hovořit v případě zahrady o kontrolovaném prostředí (uzavřeném objektu), ve kterém je míra rizika pro původní populace rostlin výrazně menší. Tedy: správní řízení podle § 5 odst. 4 ZOPK by v takovém případě mělo být vedeno, s ohledem na (velmi pravděpodobnou) minimální míru rizika pro původní populace s pozitivním výsledkem pro žadatele. Zcela jistě by povolení mělo být vyžadováno pro záměr vysazení topolů černých ve volné krajině.


Regulace rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů

    [3] Podle § 16 odst. 1 písm. h) ZOPK platí tento zákaz na celém území národních parků, podle § 26 odst. 1 písm. d) na celém území chráněných krajinných oblastí, podle § 29 písm. e) na celém území národních přírodních rezervací a podle § 34 odst. 1 písm. d) na území přírodních rezervací.
    Při úvaze o použití ustanovení ZOPK týkajících se regulace rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin nebo živočichů je v prvé řadě třeba správně interpretovat relevantní zákonem užívané pojmy „geograficky nepůvodní druh“, „záměrné rozšiřování“ a „rozšiřování do krajiny“:
    Je třeba povolení ke zřízení farmového chovu daňka skvrnitého a muflona ve 3. zóně CHKO, v oploceném areálu o velikosti cca 5 ha? Zásadně ano, na individuálním posouzení orgánu ochrany přírody je otázka, do jaké míry jde v případě konkrétního farmového chovu o kontrolované prostředí bez rizika rozšíření do volné přírody.
    [6] Viz definice živočišného nebo rostlinného druhu dle § 3 odst. 1 písm. g) ZOPK; za nižší jednotku může být považován poddruh, ale i odrůda hospodářské plodiny, případně kultivar.


Záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu

    Pokud orgán ochrany přírody na základě výše uvedeného postupu vyhodnotí, že se jedná o geograficky nepůvodní druh rostliny či živočicha a že nakládání s ním lze považovat za záměrné rozšiřování do krajiny, je k takové činnosti třeba povolení, resp. je tato činnost základními ochrannými podmínkami některých kategorií zvláště chráněných území zakázána. V rámci řízení o povolení rozšíření, event. při povolování výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích, by orgán ochrany přírody měl především zkoumat rizika spojená s rozšiřováním druhu z hlediska dopadů na biodiverzitu, ve zvláště chráněných územích pak především dopady na předmět ochrany. Taková úvaha se neobejde bez odborných znalostí o vlastnostech jednotlivých druhů a dosavadních poznatků o dlouhodobě v krajině přítomných, pěstovaných nebo jinak využívaných druzích. U nově zaváděných druhů je namístě doporučit, aby orgány ochrany přírody aplikovaly při svém rozhodování princip předběžné opatrnosti[8].
    K 1. lednu 2015 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.
    [5] Velká část odrůd tradičně hospodářsky využívaných plodin (kulturní odrůdy obilovin, brambor, kukuřice aj.) není díky šlechtění schopna vytvářet samovolně se udržující populace a nejedná se proto na této úrovni o „rostlinu“ ve smyslu definice ZOPK. Naopak v případě většiny nově zaváděných rostlin pro technické (energetické) využití nejde o vyšlechtěné odrůdy jako u tradičních plodin a o „rostliny“ dle ZOPK se jedná. Další část těchto rostlin (např. též tzv. japonské topoly nebo energetický šťovík) jsou kříženci planě rostoucích druhů a vztahuje se na ně ustanovení § 5 odst. 5 ZOPK.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00