Jak na věc


faktura s přenesenou daňovou povinností

Absurdní novela z pera Jonase Karlssona

    Práce na částečný úvazek ve videopůjčovně, občasná setkání s hrstkou přátel a nenápadná každodenní rutina zakončená ve většině případů pojídáním pizzy a sledováním filmů v jednopokojovém bytě na stockholmském Södermalmu – tak vypadá život hlavního představitele a vypravěče až do okamžiku, kdy mu v poštovní schránce přistane záhadná faktura na astronomickou částku 5,7 milionů švédských korun. Právě taková je cena za veškeré jeho zážitky a štěstí, které ho kdy potkalo. Jak mohli tomuto nenáročnému filmovému fanouškovi, jenž se spokojí s málem a nemá žádné velké sny či plány, naúčtovat tolik? Nebo je to celé jen mystifikace?
    Dílo je bezesporu originální a otázka, co za fakturou skutečně vězí a zda jsou události opravdu takové, jak se zdají, je hlavním hnacím motorem k dalšímu čtení. Na příběhu samotném ovšem není nic záhadného nebo tajemného. Informace jsou zde podávány přímočaře a bez obalu jako prostá danost, což ještě zvyšuje pocit bezvýchodnosti a nevyhnutelnosti celé situace, všechno ovšem působí velmi přirozeně. Díky absurdní zápletce a především způsobu, jakým se s ní potýká hlavní hrdina, je v knize navíc přítomen určitý filosofický podtext. Ten je podáván velmi nenásilnou formou a představuje spíše možnost uvažování, kterou se čtenář může, ale také nemusí vypravit.


Recenze: Jonas Karlsson - Faktura

    V košíku pod pokladnou ležely filmy vrácené minulý týden, které už Tomas nezvládl zařadit zpátky do regálů. Zatímco jsem čekal, až káva překape, sedl jsem si a prohlížel si je. Bylo tam něco od Kubricka, něco od Godarda a Labyrint lží od Davida Mameta. Otočil jsem obal a pročítal si zadní stranu. Tenhle film jsem viděl už hodně dávno. Bylo to v době, kdy jsem chodil se svou životní láskou, Sunitou, a předháněli jsme se v pouštění oblíbených filmů. Ani nevím, jestli jsme ho dokoukali do konce. Jí zas tak dobrý nepřipadal.“ (str.8)
    Hutné a intenzivní lidské drama založené na skutečných událostech z druhé poloviny 18. století. Ze stránek vystupuje temný svět – líčení pekla mezi živými –, v němž všude…
    Telefonní operátorka Maud mu vysvětlí, že všichni lidé na světě musí zaplatit za své prožitky a pocity. Jednotlivé částky se liší a hlavní hrdina (i čtenář bude žasnout, podle jakého klíče se došlo k jednotlivým sumám. Lidé dělají, co mohou, aby zaplatili, protože těm, co to neudělají, hrozí „konec veškerých prožitků“. V jisté fázi se objeví takřka detektivní a hororová linie, ale ta je závislá na čtenářově fantazii. V příběhu se objeví řada absurdit, ale všechny jsou víceméně logicky vysvětlené. Stejně jako je originální děj, je originální i autorův styl.


Faktura: 5 700 000 švédských korun. Zaplatit prosím obratem

    Příběh začíná ve chvíli, kdy dostane fakturu na šílenou částku. Neznámý odesílatel po něm chce, aby zaplatil 5 700 000 švédských korun. Hrdina si myslí, že jde o vtip, a tak nad tím mávne rukou. Záhy ale zjistí, že není sám. Lidé na ulicích a v obchodech se baví o svých dluzích, kvůli kterým se zadluží u bankovních ústavů nebo kvůli kterým rozprodají svůj majetek. Hlavní hrdina nechápe, co se děje, a díky své nátuře se po ničem nepídí. Obrat nastane až v den, kdy mu přijde faktura i s úroky z prodlení. Zatelefonuje na uvedené číslo a nestačí se divit.
    V novele Faktura se vyskytuje velice málo postav. Veškeré dění a pohledy jsou věnovány hlavnímu hrdinovi, který se dostává do velice ošemetné situace. Nejdříve budete sledovat jeho lehce nezáživný život. Následně mu za něj jistá firma naúčtuje onu bizarní sumu. Autor se věnuje myšlenkám člověka, který se snaží zesumírovat si vlastní minulost. Přemýšlí nad tím, proč by měl platit tak vysokou částku za průměrný život.
    V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměstnancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni…


RECENZE: Faktura: Když se štěstí platí penězi

    Karlsson má nezaměnitelný styl. Jeho prózy jsou odvážně, minimalistické a absurdní. Když se pustíte do čtení „Faktury“, nejspíš budete mít pocit, že jste se ocitli v šíleném světě Franze Kafky. Ale nenechte se mýlit. Kafka je pesimistický a oproti Karlssonovi těžkopádný. „Faktura“ je hravá, milá a má jasný děj i závěr. Hlavní hrdina pracuje na částečný úvazek v zapadlé videopůjčovně, kam za celý den nepáchne jediný zákazník. Je nevzdělaný, chudý a ženy o něj nezavadí ani pohledem. Žije ze dne na den, málokdo by s ním měnil, ale on je paradoxně spokojený s tím, co má.
    Hlavní hrdina vypráví svůj příběh v první osobě a díky tomu je celá kniha neuvěřitelně osobní. Hrdina vám bude blízký a nejspíš si ho i oblíbíte. K tomu, aby ve vás vyvolal emoce, mu stačí pár trefných popisů, několik vět k vylíčení atmosféry a hrstka neskutečně zbytečných a pitomých detailů. Zatímco ostatní šílí, hlavní hrdina je v pohodě a řeší naprosto nepodstatné věci. Karlsson poukazuje na nešvary současné doby a poslání „Faktury“ je takřka pohádkové. Z knihy vyplývá jisté ponaučení, které má sílu změnit vaše myšlení. Hodně důležitá je tady i láska a „Faktura“ funguje i jako milostný román.


I na severu mají jiné knihy než detektivky

    Autor knihy děj postupně dávkuje, stejně jako gradující reakce hlavního protagonisty. Příběh se rozehrává velmi zpozvolna. Teprve později se čtenář dozvídá, jaký má tento pozvolný začátek význam. Autor nechává jen velmi opatrně nahlédnout na skutečnost a na čtenáři je, aby sám svou imaginací příběh rozehrál. Tím se Faktura výrazně liší od již zmíněné Místnosti. V té si autor se čtenáři hraje tak trochu jako kočka s myší. Vědomě manipuluje jejich přesvědčením o existenci nebo neexistenci tajemné místnosti.
    Do života postavy hlavní postavy je čtenář zasvěcen především skrze její vlastní myšlenky a úvahy o nastalé situaci i uplynulých 39 letech jeho pobytu ve Švédsku. Při tvorbě charakteru se autor řídil heslem přílišné nekomplikovanosti. Postava nemá žádnou nadpřirozenou schopnost ani výrazně heroickou vlastnost – v podstatě na něm není nic, co by stálo za větší pozornost (snad jen to, že se za celou dobu čtení nedozvíme jeho jméno). A právě díky tomu, jak obyčejným a snad i každodenním dojmem působí, je možné se s tímto fiktivním mužem a jeho situací dobře ztotožnit. Něco podobného by se zkrátka mohlo přihodit každému z nás. Totéž platí i pro hlavní ženskou postavu. S operátorkou Maud se čtenář seznamujeme zprostředkovaně skrze telefonické dialogy, které pravidelně vede spolu s hlavním hrdinou. Také ony přispívají k vysoké čtivosti textu a přidávají na uvěřitelnosti vztahu, který si spolu postavy budují.


Pokus o vyúčtování veškerého životního štěstí. Kolik by stálo to vaše?

    Faktura je velmi citlivým dílem, v němž drobné nuance hrají hlavní roli a zcela mění děj. Autor velmi nenápadně, takřka mistrovsky, dokáže z „ničeho“ vykouzlit „něco“. Čtenáři z počátku chvíli trvá, než se vžije do úlohy hlavního hrdiny a než pochytí samotný rytmus děje. Potom už plynule prochází příběhem, a pokud je trochu vnímavý, dokáže z díla vytěžit maximum, které mu nabízí. Faktura je neobvyklá kniha, která má svému čtenáři co nabídnout a na jejímž konci bude toužit, aby neměla jen pouhých sto třicet stran.
    Byla to velmi nepravděpodobná částka 5 700 000 švédských korun. Nešlo ji brát vážně. Domníval jsem se, že jde určitě o jednu z těch podvodných faktur, o nichž se člověk dozvídá z televize nebo novin. Bezskrupulózní firmy, které obírají lidi, hlavně ty starší, o peníze.
    Žena ve sluchátku se pustila do dlouhé argumentace – mluvila o nákladech na distribuci, rozhodnutích, jednorázových platbách a platebním systému. Skoro se zdálo, jako by to odněkud četla. „Jak to, že to dělá tolik?“ dostal jsem ze sebe, když se mi konečně zase vrátila řeč.
    Tedy, jak se to vezme – Karlssonova druhá česky vydaná kniha rozhodně hororem není, i když v některých z nás slovo faktura vyvolává stejné mrazení v zádech jako nejlepší Kingovy horory. Třeba já když vidím fakturu z PRE, tak po několik následujících dní jen tiše sedím v koutě a brečím.


Konec světa, tak jak ho známe (Doppler #3)

    Jonas Karlsson se narodil v roce 1971 a je jedním z nejvýznamnějších švédských herců. Ztvárnil role v celé řadě divadelních her inscenovaných národním divadlem Dramaten, ale také v několika velmi kladně hodnocených celovečerních filmech a televizních seriálech. Již v roce 2005 debutoval jako dramatik hrou Noční procházka, která si získala jak u diváků, tak u kritiky velmi pozitivní ohlas. Po dobré zkušenosti s divadelní tvorbou se Jonas Karlsson začal věnovat také psaní prózy. Jako spisovatel se představil prvně sbírkou humorných a inteligentních povídek Druhý gól. Po ní následovala sbírka Dokonalý přítel (2009), jejíž součástí je mimo jiné u nás v únoru vydaná novela Místnost. O dva roky později vyšel další soubor povídek Pravidla hry (2011), obsahující právě novelu Faktura. Roku 2013 vydal Jonas Karlsson svůj první románový debut s názvem Veselé Vánoce, jehož českého překladu se doufejme také dočkáme.
    Minimalistická a originální Faktura se hned po několika stránkách může směle zařadit mezi absurdní literaturu. Dokonce dokáže svého čtenáře snadno rozčílit, jelikož začíná poměrně nudným vylíčením jednoho obyčejného, prostého a nevýrazného života. Hlavní představitel totiž zprvu není ničím zajímavý. Největším vzrušením jeho každodenního života je dojít si do stánku se zmrzlinou pro své dvě oblíbené příchutě. Jinak žije poměrně osaměle. Pracuje na poloviční úvazek ve videopůjčovně pro filmové nadšence, kam zas až tolik lidí nechodí. Svůj volný čas tráví pozorováním okolí, pojídáním pizzy a sledováním filmů. Většinu času tráví ve svém jednopokojovém bytě na stockholmském Södermalmu. Má pouze jediného přítele Rogera, jehož hlavním povahovým rysem je šetrnost. Takový je jeho život do doby, než se mu jednoho dne ve schránce objeví faktura na 5 700 000 švédských korun.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00