Jak na věc


faktory ovlivňující biodiverzitu lesních ekosystémů

Společenstva ptáků lužních lesů ovlivňuje množství zvěře i hospodaření

    To lze velmi dobře dokumentovat zejména na ptačích společenstvech. Ale i zde dochází vlivem lidského hospodaření ke změnám v početnosti a rozmanitosti ptačích druhů.
    Lužní lesy jsou nejen významným hnízdním biotopem ptáků, ale vzhledem k vazbě na říční toky představují i významné migrační koridory. Krajinnou strukturu středoevropských lužních lesů významně ovlivňují lesnická hospodářská opatření, včetně obnovních postupů, pěstebních zásahů a těžby.
    Autoři uvádějí, že pro obnovu přirozené struktury porostů, a tak i přirozeného stavu ptačího společenstva tvrdého luhu* ve studovaném území, je nezbytné razantně snížit vysokou početnost srnce obecného a daňka evropského. Jejich populační hustoty se totiž dlouhodobě pohybují kolem 95 ks/1000 ha u srnce a 60 ks/1000 ha u daňka. ,,Cílovým stavem je početnost, při které nedochází k likvidaci přirozené obnovy lesních dřevin a keřového patra, což je společným zájmem ochrany přírody i lesního hospodáře," upozorňují autoři.


Ekonomie ekosystémů a biodiverzity

    *Tvrdý luh je typ lužního lesa, kde dominují stromy s tvrdým dřevem, hlavně dub letní, jasany či jilmy. Odtud jméno tvrdý luh. Jedná se o pravidelně či epizodicky zaplavovaný les (pokud tomu nebrání regulace), který je méně ovlivněný proudem řek a záplavová voda zde stagnuje kratší čas než v případě tzv. měkkých luhů a hladina spodní vody je více než 1 m pod povrchem.
    Podle výsledků výzkumu ve studovaných lokalitách hnízdí 20 druhů ptáků. Vědci zjistili vysokou faunistickou podobnost druhového složení. Jedním z pravděpodobných důvodů je jednotnost lesního prostředí vyvolaná dlouhodobým vlivem zvěře. ,,Populační hustoty na všech studijních plochách jsou netypicky nízké pro prostředí tvrdého luhu, což je dáno nízkou zjištěnou druhovou diverzitou s absencí druhů ptáků hnízdících v keřovém patře a nízkým zastoupením druhů hnízdících na zemi," uvádějí autoři.
    Oblasti lužních lesů v Litovelském Pomoraví a v povodí Moravy v této souvislosti podrobně sledovali vědečtí pracovníci z Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem jejich výzkumu bylo zjistit vztahy mezi okusem dřevin býložravci, současným druhovým složením keřového patra a hustotou populací hnízdících druhů ptáků v lužním lese řeky Moravy. Své závěry publikovali v recenzovaném vědeckém časopisu Zprávy lesnického výzkumu.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00