Jak na věc


druhá světová

Pořady v aktuálním programu ČT2

    Po dobytí Flander se německá vojska vrhla směrem na jih a již 9. června dosáhly německé divize řeky Seiny. Paříž padla 13. června a Francouzi byli téměř v koncích. 10. června vyhlásila Itálie Francii válku, aby mohla vyvíjet na Francii politický nátlak. 21. června podepsal maršál Pétain (slavný francouzský vojevůdce z první světové války) za přítomnosti Hitlera kapitulaci Francie – kapitulační ceremonie se odehrávala ve stejném vlaku jako německá kapitulace z r. 1918. Za necelý měsíc dokázali Němci to, čeho v první světové válce nedosáhli za čtyři roky. Proti Německu teď stál pouze jediný svobodný stát, Velká Británie.
    Pro úspěšné vylodění (operace Seelöwe - Lvoun) potřeboval Hitler zajistit vzdušnou převahu. Plánované invazi do Velké Británie tedy předcházely mohutné letecké útoky na významná města, letiště a továrny v Británii. Bitva měla několik fází. V první fázi útočili Němci na britskou lodní dopravu. V druhé fázi se staly terčem pro německé bombardéry britská letiště. Toto byla pro Brity nejtěžší fáze bitvy o Británii, protože Němci útočili i proti radarovým stanicím na britském pobřeží. Když byli Němci přesvědčeni, že Britové ztrácí síly, přišla další fáze bitvy, bombardování velkých měst. Mezi největší nálety patří první nálet na Londýn 7. září. Britům se však dařilo sestřelovat velké množství německých letadel a Němcům se nepodařilo nikdy získat dostatečnou převahu ve vzduchu k uskutečnění pozemní invaze, která byla odložena na neurčito.


Cesty za hodinářským uměním - Frederique Constant

    Mezitím obešla silná německá armáda Maginotovu linii a postupovala směrem k přístavním městům na severu Francie. V jednom z těchto přístavů byla obklíčena spojenecká vojska Britského expedičního sboru (BEF) a francouzské armády. Kdyby se Němcům podařilo Brity zničit ještě před evakuacít, znamenalo by to, že by Britové neměli téměř žádnou pozemní armádu schopnou nasazení. Avšak rozkaz Gerda von Runsdtedta (velitele skupiny armád A) tyto německé naděje zmařil. Tento rozkaz byl druhý den (24. května) potvrzen i samotným Hitlerem přes odpor některých generálů Wehrmachtu.
    komentáře (2)Chtěli byste k článku přidat svůj názor? Rádi byste něco změnili nebo upravili?Přidejte svůj komentář.pavlína | 27. 4. 2007 12:18SINCITYMAN | 18. 5. 2006 09:03
    Poté, co Německo obsadilo Československo a Polsko, obrátil Hitler svou pozornost na sever, konkrétně na Dánsko a Norsko (operace Weserübung). Hitler si totiž potřeboval zajistit stálý příjem železné rudy ze Švédska, a tak neváhal a v dubnu roku 1940 vrhl část svých vojsk do Dánska, kde se nesetkal s téměř žádným odporem.
    Útok na Francii začal 10. května 1940 výsadkem parašutistů v Nizozemí. 14. května nizozemská armáda kapitulovala. 17. května dobyli Němci hlavní město Belgie, Brusel (na začátku útoku byla dobyta a obsazena pevnost Eben Emael).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00