Jak na věc


dominik fery životopis

Kázání z rekviem za Věru Čáslavskou

    Kdesi jsem četl populární definici populisty: je to politik, který slibuje něco, o čem dobře ví, že nemůže splnit. Nerad bych se přiřadil k těm, kdo slibují nesplnitelné, protože je řada věcí, které musí podléhat našemu právnímu řádu, našim předpisům.
    Homilie J.Em. Dominika kardinála Duky OP arcibiskupa pražského a primase českého, předsedy ČBK v Bratislavě 6. 9. 2018 při mši sv. na zasedání biskupů Visegrádu a východní Evropy.
    Způsob, jakým požár a katastrofa katedrály v Notre-Dame zahýbal světovým děním ukazuje, že katedrála je symbol, který oslovuje i dnešní společnost. Jako čtenář Viktora Huga mám s katedrálou Matky Boží v Paříži celoživotní kontakt, sám jsem v této katedrále v roce 2016 sloužil mši při oslavách výročí 800 let dominikánského řádu v zástupu za nemocného kardinála Vingt-Troise.
    V sobotu 8. července 2017 v 11.00 hod. v kostele sv. Jiljí v Praze udělí pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka OP kněžské svěcení fr. Metoději Maria Němcovi a fr. Klimentu Mikulkovi.


Kde jsou ty časy. Malá poznámka k oslavám 28. října

    Boží hod velikonoční - den Páně, nebo také ve východním ritu den Vzkříšení pro nás může být v určitém ohledu nepředstavitelnou událostí, zázrakem contra naturam. Vzkříšení nám ale předně říká, že naděje nikdy neumírá, že smrt není posledním slovem na naší životní cestě, ale naopak dveřmi k novému životu - jak nám ukázal Ten, který řekl "já jsme pravda, cesta a život". Přeji tedy Vám všem opravdovou radost z Kristova vzkříšení!
     Za války, kdy můj otec utekl do Velké Británie, aby bojoval jako československý voják proti nacismu, chodívala moje matka poslouchat k různým sousedům radiové vysílání z Londýna a Moskvy. My doma rozhlas neměli, bylo to kvůli domovním prohlídkám a bezpečnosti. V jednom moskevském vysílání zachytila slova hlasatelky, že naše republika dopadla tak špatně, protože v ní bylo mnoho stran. Kdyby měla jednu, která by lidem říkala, co dělat, jak myslet, mohli jsme být stále samostatní. Matka, děvče ze Šumavy se základním vzděláním se rozčilila, protože pokud něco první republika dokázala bylo to, že vychovávala občany, kteří přemýšlejí.
    Kardinál Dominik Duka kázal 9. července v maďarském Szombathely u příležitosti 1700. výročí narození sv. Martina. Na tuto slavnost papež jmenoval pražského arcibiskupa svým zvláštním vyslancem.
    Zveřejňujeme kázání J.Em. Dominika kardinála Duky OP, papežského legáta pro slavnost 1050. výročí založení první diecéze v Polsku, v Poznani 23.6.2018.


Přeji společnosti smír, ze kterého nebude nikdo vylučován. PF 2018

    „Pokládáme-li jaderné zbraně za možnost, kdy během krátkého okamžiku zahyne vysoký počet lidských bytostí, musíme uvažovat stejně i v případě genetické manipulace nebo genderové teorie. Ty také nedodržují řád stvoření světa.“ Jestlipak uhodnete, kdo tato slova pronesl? Ano, žádná „zatuchlá konzerva“, ale obdivovaný papež František. Ideologii genderu kritizoval několikrát, nejsou tedy jeho slova jen náhodnou odpovědí na otázku novináře. Snad poprvé se takto vyslovil v roce 2015, zhruba rok poté, co Istanbulská smlouva vstoupila v platnost. Jeho slova jsou nepříjemnou vizí a v určitém slova smyslu patří do žánru podobných apokalyptických vizí, které ve svém kázání použil prof. Petr Piťha.
    Ve Vatikánu jsem oslavil již podruhé i 17. listopad. Před lety jsem tohle výročí oslavoval se spolubratry biskupy Václavem Malým a Jiřím Paďourem v jedné restauraci. Zajímavé bylo, že číšník, který nám servíroval znal nejenom prezidenta Václava Havla, ale poznal i Václava Malého jako jednu z postav Sametové revoluce. Letošní oslavu jsem prožil se studenty velehradského a arcibiskupského gymnázia, se kterými jsme pozdravili papeže Františka na základě uvažovaného setkání mládeže v Praze. Měl jsem příležitost s papežem Františkem dvakrát hovořit - nejprve při generální audienci při představení naší delegace, druhý den jsem s papežem koncelebroval mši v kapli sv. Marty. Předal jsem osobní pozdrav z Prahy s fotoknihou z pohřbu kardinála Vlka, protože mi papež po jeho skonu zaslal soustrastný telegram a také španělský přepis knihy Tradice, která je výzvou spolu s texty ze semináře Vztahy a výzvy mezi Latinskou Amerikou a Evropou, který se konal před třemi lety v Praze (2014).


Pastýřský list k translaci ostatků kardinála Berana

    Otázka v záhlaví „Kam kráčíš, Evropo“ (zase mi vytknou nevzdělanost, protože jde o kombinaci latiny a češtiny) mne pronásleduje stále více. Slavná zásada, že bychom měli jako jednotlivci vědět kdo jsme, odkud jdeme a kam kráčíme, abychom naplno prožili svůj život a naplnili jej, vztahuje se i na celé lidstvo, kontinenty či civilizace. V Evropě vychází z kořenů řecké antické filozofie, stavíme na křesťansko-židovských kořenech a jsme součástí euro-atlantské civilizace. Kam kráčíme? Jako věřící jsem přesvědčen, že do Božího království,jakkoli je to občas dlouholeté putování po poušti. Jako občan Evropy si tak docela nejsem jist, zda směřování Evropy respektive Evropské unie je totožné.
    Při výročí posvěcení svatovítské katedrály a zároveň bohoslužby pro neslyšící 12. května 2017 kázal kardinál Duka o významu katedrály pro českou státnost, svobodu a naději v Boha. Na závěr bohoslužby ocenil tři osobnosti za jejich přínos rozvoji církevního společenství.
    V první den roku 2018, hned po půlnoci, jsem slavil Eucharistii ze slavnosti Matky Boží Panny Marie na starobylém slovanském hradišti v Poříčí nad Sázavou, v kostelíku sv. Klementa. Uvědomoval jsem si symboličnost místa a děje, národních dějin a současnosti. Místo nese pečeť cyrilometodějské misie a slavnost Matky Boží mi připomněla staroboleslavské paladium. Bylo by zbytečné, abych se dále věnoval propojení a jednotě těchto dvou tradic, „moravské“ a „české“, protože to považuji za všeobecně známý a přijatý fakt.
    V úterý 16. října sloužil kardinál Dominik Duka mši svatou u příležitosti výročí zvolení papeže Jana Pavla II. v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.


Soubor velikonočních kázání 2017

    V sobotu 21. října 2017 odsloužil kardinál Dominik Duka v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha tradiční zádušní mše za 294 zavražděných  vlastenců – příbuzných a spolupracovníků paraskupin Anthropoid, Silver A a Out Distance. 
    V kontextu tragédie na Srí Lance jsem si všiml, že někteří světoví politici označili oběti na Srí Lance termínem „uctívači Velikonoc“ (Easter worshippers), snad analogicky ke snaze opsat termín Vánoce (Christmas) něčím jiným, tedy bezobsažným. Ano, Velikonoce jsou svátky, kterými začíná jaro, ale především jsou svátkem vysvobozením izraelského národa z egyptského otroctví (Pascha) a pro křesťany napříč kulturami jsou pak Velikonoce svátky Ježíšovy oběti, kterou podstupuje v duchu svých slov: “Největší lásku má ten, který dává život za své přátele“. Na Velikonoce oslavujeme jeho odvahu, lásku a vítězství života nad smrtí. Oslavujeme Krista, nikoliv Velikonoce. Bez jeho oběti by totiž Velikonoce byly jen prázdným obalem bez obsahu, který bychom mohli slavit podobně, jako jsme kdysi slavili První máj, či výročí Velké říjnové revoluce.
    Na druhou neděli velikonoční 8. dubna 2018 se v kostelech četli pastýřský list reflektující okolnosti převozu ostatků kardinála Berana z Říma do Prahy.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00