Jak na věc


definice podniku

Zdůvodnění definice velkého podniku

    Sociálním podnikem se dle definice TESSEA rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo její součást nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního.
    Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu.
    Zákon sice na žádnou definici malého ani středního podnikatele neodkazuje, je však implementací Směrnice Evropského parlamentu a rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti (dále jen Směrnice). Ta v článku 1 odst. 26 uvádí:


Balíček Můj iPodnikatel vám s tím pomůže!

    Pro obecný sociální podnik je stanoveno celkem 19 indikátorů, z toho 8 povinných. Podnik by měl splnit všechny povinné a celkově více než 80%, tedy alespoň 16 indikátorů, aby se mohl kvalifikovat jako sociální podnik.Pro integrační sociální podnik je stanoveno celkem 20 indikátorů, z toho 10 povinných. Podnik by měl splnit všechny povinné a celkově více než 80%, tedy alespoň 16 indikátorů, aby se mohl kvalifikovat jako integrační sociální podnik.
    TESSEA je současně autorem principů a indikátorů sociálního podniku, které jsou velmi důležité pro rozpoznání toho, kdo je sociálním podnikem. TESSEA tabulky několikrát upravovala, protože reagovala na zkušenosti z praxe. K poslední úpravě tabulky principů a indikátorů sociálního podniku došlo v říjnu 2014 a v této podobě jsou uvedeny na našem webu.
    TESSEA je autorem definic sociálního podnikání, sociálního podniku a integračního sociálního podniku, které jsou v souladu se znaky mezinárodní výzkumné sítě EMES. Tyto definice jsou v České republice běžně přejímané jako zaužívané a sdílené. Používají ve stejné podobě od roku 2011.
    Soustavná činnost neznamená činnost nepřetržitou, ale takovou, která je vykonávána s vidinou, že bude vykonávána i nadále. Nesmí se jednat o činnost náhodnou, nahodilou nebo příležitostnou – ta není podnikáním.


Nový občasnký zákoník (NOZ) definuje podnikatele takto:

    MPSV používá pro účely výzev na podporu sociálního podnikání upravenou tabulku principů integračního sociálního podniku. Oproti tabulce TESSEA je snížen počet požadovaných indikátorů téměř na polovinu původního počtu, zjednodušen způsob jejich prokazování i metodika jejich hodnocení. Motivem tohoto zjednodušení bylo minimalizovat administrativní a časovou zátěž hodnocených sociálních podniků a uzpůsobit principy integračního sociálního podniku praktickým potřebám MPSV pro zadávání výzev a následnou komunikaci s příjemci při kontrole jejich naplňování.Nutné je však zmínit, že vzniklo několik dalších verzí tabulek principů integračního sociálního podniku. Jinou tabulku používá Magistrát hlavního města Prahy ve svém Operačním programu Praha – pól růstu a jinou Ministerstvo pro místní rozvoj v Integrovaném regionálním operačním programu.
    Po trošce zobecnění – zahrnutí bilanční sumy – vychází, že pro zařazení do kategorie velkých podniků postačuje překročení libovolné z uvedených hodnot.
    Z hlediska povinnosti dle novely zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií (dále jen Zákon) je zásadní odpověď na otázku, zda dotčený podnik je podnikem velkým. Jaká je správná definice velkého podniku?
     "Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele."
    Úsilí o snížení spotřeby energie, snížení nákladů na ni nebo úsilí o využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů neochabuje. Jedním z důkazů je nedávný vznik celosvětově platné normy ČSN EN ISO 50001 Systémy managementu hospodaření s energií. Ta, jako ostatně každá norma, je zhutněnou zkušeností, návodem na zavedení uceleného systému cíleného na optimální hospodaření s energií.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00