Jak na věc


díra v srdci

Černá díra, její vznik a hmotnost

    Přestože RHIC miniaturní černé díry vytvořit nedokáže, vědci mohou ze srážek částic získat další poznatky o průběhu prvních několika mikrosekund po Velkém třesku. Využijí nové vědomostí, aby dosáhli hlubšího pochopení, k čemu došlo krátce po Velkém třesku, včetně možnosti vytvoření zárodečných černých děr. A tak nakonec experimenty ve Švýcarsku a Spojených státech nejenže nevyrábějí nebezpečné černé díry, ale naopak by nám mohly poskytnout velmi cenné poznatky, zda informace může z miniaturních černých děr unikat, a také o počátku vesmíru. Byly vybudovány také takové laboratoře, které dovolují dostat se za hranice Einsteinových teorií a zpochybnit všechny jeho rovnice. A vědci doufají, že je miniaturní černé díry za hranice Einsteinova poznání opravdu dovedou. Astrofyzikové budou i nadále odhalovat tajemství černých děr. Také se budou věnovat zatím neprobádaným červím a bílým dírám.


Vznik supermasivních černých děr

    Vesmír je nekonečným zdrojem nových možností. Představte si dopravu na jakékoli místo ve vesmíru. Ale ne na palubě moderní vesmírné lodi. Namísto toho proletíte červí dírou – hypotetickým tunelem tvořícím zkratku mezi dvěma místy v prostoru a čase. Červí díry jsou trochu jako systém podzemní dráhy, který používáme ve velkých městech. Vjedete do díry, projedete tunelem a vyjedete z jiné díry na druhém konci města. To samé by bylo možné pomocí průletu červí dírou z jedné části vesmíru do druhé. Rozdíl mezi červí dírou a podzemní dráhou je, že červí díru využijeme k cestám na mnohem větší vzdálenosti, než jsme zvyklí v běžném životě. Teoreticky se červí díra skládá z „krku“ spojeného se dvěma „vyústěními“ – vstupem a výstupem – z nichž každé se nachází v jiné části prostoru. „Normální cestování“ je omezeno rychlostí světla. Let do galaxie v Andromedě nemůže trvat kratší dobu než 600 tisíc let. Gregory Benford, který se zabýval kosmem neje
    Moderní věda odhaluje další a další tajemství černých děr. Stále však zůstává jedna otázka. Největší otázkou celé fyziky černých děr je, co se skrývá na druhé straně černé díry? Co se stane, když hodíme encyklopedii do černé díry? Ztratí se z ní veškeré informace? Nevíme to zcela jistě. Podle Einsteinovy obecné teorie relativity nemůže z černé díry nic uniknout. Ale u černých děr nepatrných velikostí zákony obecné relativity splývají se zákony kvantové mechaniky. Kvantová mechanika vládne nad světem objektů velmi malých rozměrů, jako jsou elektrony, neutrony a další subatomární částice. Pravidla obecné relativity jsou platná pro svět velkých objektů, u kterých je více patrná gravitační síla – patří sem planety, hvězdy a galaxie.


Klasifikace černých děr z hlediska hmotnosti

    Ale cestování časem nazpátek s sebou nese nepříjemné paradoxy. Bylo by skutečně možné dostat se do minulosti a změnit její průběh? Cestování časem do minulosti s sebou nese mnoho paradoxů. Nejznámější je dědečkův paradox: Pokud se vypravím do minulosti, kde zabiji svého dědečka, který tudíž nikdy nebude mít syna – mého otce a můj otec mě, pak se vlastně nikdy nenarodím a nebudu se moci vypravit do minulosti. Anebo řekněme, že se vypravíte do minulosti a potkáte svou matku, předtím, než jste se narodili, a ta se do vás zamiluje. Takže jak se budete moci narodit, když vaše matka nepotkala vašeho otce a zamilovala se místo toho do vás? Tyto praktické problémy jsou sice obrovské, ale pokud vám jednou na dveře zaklepe někdo, kdo se představí jako vaše pra pra pra pravnučka, která přišla ze vzdálené budoucnosti, aby poznala svého slavného předka, nezabouchněte před ní dveře!


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00