Jak na věc


budka pro kosy

 Hnízdní budka pro rehka – rehkovník     

    Přidejme k tomu vypalování mezí a stařiny, které ničí přezimující čmeláky nebo jejich hnízda, likviduje možnost hnízdění a nepříznivě ovlivňuje rostlinnou skladbu ve prospěch jednoletých rostlin a víme, proč čmeláků v přírodě ubývá.
    Také pesticidy mají na čmeláky podobný účinek jako na včely a zvláště v jarních měsících občas dochází k úhynu včel a čmeláků v souvislosti s agrotechnickými zásahy.
    Budky vyvěšujte v místech, kde je známo, že netopýři žijí, především tam, kde je málo přirozených dutin. Budky se vyvěšují maximálně tři na strom. Měly by se umístit co nejvýše, na závětrné a alespoň část dne osluněné místo. Okolí budky by mělo být vyčištěno, aby netopýři měli volný přístup k budce. Ideální jsou  lesíky, mýtiny a cesty, zvláště blízko rybníků, řek, mokřadů, jezírek apod.
    Hlavní příčinou úbytku čmeláků je přechod k monokulturám, pro čmeláky to znamená ztrátu potravních zdrojů. Přílišná kultivace krajiny omezuje možnosti hnízdění a zimování čmeláčích matek. V některých oblastech může být příčinou úbytku čmeláků právě nedostatek vhodných hnízdišť.


 Hnízdní budka pro sýkorky – sýkorník

    Dodávané hnízdní budky slouží ke zvýšení hnízdních možností kachen divokých. Budky se umísťují zpravidla na okrajích porostů vodních rostlin, a to na kůlech nad vodní hladinu tak, aby dno bylo cca 30 cmvysoko. Dostatečně stabilní je umístění na tři kůly zaražené do dna rybníka. Doporučuje se vložit do budky trochu suché trávy.
    Kachny nejsou příliš náročné, spokojí se s každým větším rybníčkem, pokud je alespoň trochu zarostlý vodním rostlinstvem. Nejraději však osidlují stojaté vody s rákosovým porostem a s břehy zarostlými vrbami a olšemi. Nerady se zdržují na vodách, kde se nemohou ukrýt. Na takových místech se ani při přeletech dlouho nezdržují.
    Subpopulace městská, která vyhledává prostředí zahrad, sadů a parků, kde nachází alespoň nějakou potravu a úkryt pro vyvádění mláďat. Městský kos se díky široké potravní nabídce stává všežravcem a díky příznivému mikroklimatu města často zůstává přes zimu.
    Vyvěšování ptačích budek je důležitým prvkem biologické ochrany lesa významně podporuje biodiverzitu přírodního prostředí. V nově založených zahradách, v blízkosti jehličnatých lesů nebo v převážně zemědělské krajině je vyvěšení budky jednou z možností, jak přilákat tento druh do blízkosti lidských obydlí.  Výroba budek vychází z metodik ČSOP a lze dle požadavků zákazníků provést různé úpravy.


Masivní dřevěné podlahy – dotek přírody i po Vánocích

    Subpopulace lesní, která žije v listnatých a jehličnatých lesích, kde obývá přízemní patro lesa. Potravu si hledá mezi hmyzem, plži či žížalami a nepohrdne ani drobnými lesními plody. Tato lesní subpopulace je tažná.
    Vyvěšování ptačích budek je důležitým prvkem biologické ochrany lesa. Významně podporuje biodiverzitu přírodního prostředí. V městských parcích, nově založených zahradách, v blízkosti jehličnatých lesů nebo v převážně zemědělské krajině je vyvěšení budky jednou z možností, jak přilákat tento druh do blízkosti lidských obydlí.  Výroba budek vychází z metodik ČSOP a lze dle požadavků zákazníků provést různé úpravy.
    Čmelákovník je vhodné umístit na stojánek dostatečně vysoko, aby dovnitř nemohli mravenci. Stojánek, na kterém úlek stojí, natřeme lepem proti mravencům, který neobsahuje žádný insekticid. Průnik mravenců zamezíme i lepovými pásky, které ovineme kolem stojánku.


Na rozdíl od ptačích budek, nebývají tyto budky okamžitě obsazeny a někdy trvá i pět let, než si je netopýři oblíbí.

    Všichni naši netopýři jsou pro člověka velice užiteční a patří mezi chráněné živočichy. Vzhledem k  množství potravy, kterou zkonzumují pohubí mnoho hmyzu, často druhů, které člověku škodí (např. bekyně mniška, různé druhy komárů atd.). Netopýry je třeba všude chránit a nedopustit, aby je lidé hubili. Dříve oživovali mnohem víc stromořadí a okraje lesů, spousty menších i větších netopýrů poletovaly zvláště nad hladinami rybníků. Nejvíce ubylo těch druhů, které se ukrývají v dutinách stromů. Starých dutých stromů ubývá a tím ztrácí své domovy nejen netopýři, ale i některé druhy ptáků. Pokusme se jim tedy vyvěšováním budek nahradit přirozená hnízdiště.
    Kos černý je převážně samotářský pták, jenom v době hnízdění žije v páru. Sameček je nápadný uhlově černou barvou svého peří s oranžovým zobákem. Samička je menší, s hnědým peřím na spodní straně těla s výraznými šedými skvrnami. Mláďata jsou podobná samici.
    Sameček staví hnízdo poměrně nízko nad zemí na stromech a v keřích. Ptačí budka pro kosa je alternativou pro kosy, kteří si zvykli stavět hnízdo na balkonech, verandách a na různých výklencích budov. Hnízdní revír je obsazen jediným párem, který nestrpí na svém území jiného kosa. Samice snáší 4-6 modrozelených vajec s rezavými skvrnami, na kterých sedí 14 dnů. Oba rodiče se starají o svá mláďata další 3 týdny než mohou létat. Zahnízdit stačí dvakrát až třikrát za rok, přičemž u kosů je velmi výrazná věrnost původnímu hnízdišti.
    Kachna divoká – březňačka – je u nás nejrozšířenější kachnou. Zdržuje se vždy jen u vod, kde nachází přes den útočiště. V krajích, kde nejsou ani řeky, ani rybníky, se  kachna v době hnízdění neobjeví.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00