Jak na věc


boršov nad vltavou

fjůdžíproso - VYZENTE BLBY LIDI A BUDE TU KRASNE

    Zatímco po boršovském hrádku zůstala jen nezřetelná stopa v terénu a hrob pána ze Schonburku leží někde pod sutinami kláštera Maria Kron, zůstal Boršovu kostel sv.Anny nejvěrnějším svědkem jeho časem zaváté historie.
    Boršov (něměcky Porstendorf a dříve snad i Borstendorf) ukrývá pozoruhodnou historickou stopu ve svém názvu. Ten se zřejmě váže ke jménu významného šlechtice, kolonizátora Třebovska a zakladatele Moravské Třebové, Boreše z Riesenburka, dříve z Oseka. Tento výzanmný český velmož 13 století musel po sporu s králem železným a zlatým, Přemyslem Otakarem II., opustil zemi. Založil snad i Boršov ? Není to zcela jisté. Založil však klášter Maria Kron u Třebářova a v listině z roku 1280, která se k němu váže, jej jako svědek uváděn Heinrich von Borstendorf, zřejmě první známý boršovský rychtář.
    Dříve samostatná obec ležící 3km jihozápadně od Moravské Třebové, nyní součást Moravské Třebové.Velká, dříve německá obec, po r.1945 osídleno českým obyvatelstvem, většinou z okresu Vyškov.


BRUNA 7.6.-2007 - V Boršově je nuda?

    Naučná stezka Boršovský les přiblíží všem návštěvníkům na 9ti zastávkách místní floru, faunu, vodní a mokřadní biotopy, hydrologii, přirozený les, mimoprodukční funkce lesa, historii a geologii. Stezka začíná u oblíbeného výletního letoviska „Hájenka“, které najdete v budově Lesů České republiky, sídla revíru Boršov. V současné době je ovšem i tato budova v přestavbě. V podkrovních prostorách se budují ubytovací prostory pro 16 – 18 návštěvníků v pěti plně vybavených pokojích.
    Také jeho počátek se ztrácí v minulosti. Ale už v roce 1407 je v pramenech uváděna boršovská fara. Kostel tedy už musel stát. Jeho nejstarší část - kněžiště neboli presbyterium - je zaklenuto gotickou křížovou klenbou a vestavěno do mohutné hranolové věže, která podle okének podobným střílnám plnila kdysi i obrannou funkci. K roku 1509 je uváděn nejstarší známý boršovský farář, Bernard. Stejné datu nese nejstarší zvon na věži kostela. Kolem roku 1550 byl při kostele protestantský farář, v pobělohorském období získávají kostel zpět katolíci. V červnu 1804 byl kostel znovu vysvěcen olomouckým světícím biskupem Aloisem, hrabětem Kolowratem. Obec zbudovala za 600 zlatých v roce 1849 čtyřicet tři kamenných schodů a nový přístup ke kostelu. Dne 8.11.1916 demontovalo 8 vojáků pod vedením stavitele Karla Wernera druhý z boršovských zvonů (196kg), který poté zmizel vev víru 1.světové války.


admin P.S.st - identifikace obrázku

    V roce 1365 je Boršov připomínán jako součást třebovského panství, v roce 1408 získávají boršovští od pánů z Kunštátu právo odúmrtí (právo dědit). Ves poté dál sdílí dějinné proměny Třebovska, rozkvět pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína, jakož i války a epidemie. Jen v letech 1832 - 1836 zemřelo ve farnosti na choleru 113 osob.
    Krátce nato se obyvatelé vsi stali budovateli strážního hrádku nedaleko na Hřebči. Stavbu nařídil poručník nedospělých synů Boreše z Riesenburka, pan Fridrich ze Schonburku. Ale strážný hrad se stal brzy hradem loupežnickým. Neboť pán ze Schonburku spolu s Milotou z Račic zaútočili v nejistých dobách po smrti Přemysla Otakara II. na svitavské panství biskupů olomouckých. Sám Záviš z Falkenštejna přitáhl v čele trestné výpravy a dobyl boršovský hrádek i Třebovou a Fridricha zajal. Ten byl na přímluvu mocných s podmínkami propuštěn, ale když je porušil, byl znovu zajat a opět mu hrozila smrt. I tentokrát zasáhla protekce. Fridrichovi byl pro výstrahu uťat jen prst na pravé ruce a později se dokonce stal významným královským dvořanem. Hrádek nad Boršovem však musel rozbořit.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00