Jak na věc


bartošova čtvrť zlín

Rozšířili jsme náš vozový park o tohoto krasavce : MAN TGS 8x4 + HIAB X-HIPRO 418 EP-5 + vlek BSS

    V letech 1994–1995 doplnil východní část sídliště v sousedství Baťovy nemocnice komplex Střední zdravotnické školy a penzionu s ubytovnou zdravotních sester od architektů Ivana Bergmanna a Stanislava Nožky. V sousedství II. etapy realizoval architekt Jiří Gebrian v roce 1996 členitý dům s dvaceti byty ukončený atypickou postmoderní střechou, který je protikladem strohého výrazu panelové zástavby. K výškovým dominantám města, které uzavírají jeho východní část, patří dům s pečovatelskou službou z roku 1999 od téhož architekta. V jeho blízkosti stojí domov s chráněným bydlením s převážně jednopokojovými byty. V roce 2001 bylo opraveno koupaliště, o rok později zprovozněna víceúčelová sportovní hala. Bartošova čtvrť představuje vyhledávanou lokalitu k bydlení. V roce 2003 započala první část regenerace sídliště. Vedle výměny oken, opravy střech a zateplení panelových domů zahrnovala také stavbu cyklostezky přes celou čtvrť, opravu místních komunikací a chodníků, vybudování parkovišť a nov


Bytový dům Bartošova čtvrť, Zlín

    Architekt Adolf Zikmund (1922–1998) vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a v roce 1948 nastoupil do stavebního ateliéru národního podniku Svit (později Stavosvitu) a poté do nově vytvořeného Stavoprojektu Gottwaldov. V roce 1966 stál u zrodu Útvaru hlavního architekta gottwaldovské městské aglomerace a stal se hlavním architektem Gottwaldova. Svou prací významně ovlivnil koncepční a stavební činnost města. V této funkci působil dvacet let s výjimkou období 1973–1978, kdy byl vedoucím Odboru výstavby a územního plánování okresu Gottwaldov. Podílel se na návrhu sídliště v Rožnově pod Radhoštěm (1950–1953) ve stylu socialistického realismu a v Gottwaldově byl hlavním architektem sídliště v Bartošově čtvrti. Spolu s Adolfem Šromem projektovali další sídliště na Podhoří, které bylo realizováno mezi léty 1969–1971. Navrhl také vysokoškolské koleje v ulici Štefánikova (1961). Nejvýrazněji se do panoramatu města Zlína zapsal třemi výškovými obytnými domy s příčným panelovým systémem ty
    Zpočátku se nepočítalo s tím, že by se výstavba v Bartošově čtvrti rozrostla o další etapu. Nedostatek stavebních ploch a rostoucí poptávka po nových bytech však nutily Sbor pro výstavbu Gottwaldova nejen pokračovat v dostavbě již určených lokalit, ale také vyhledávat nové možnosti. V letech 1970–1972 tak Bartošovu čtvrť doplnilo dalších jedenáct deskových a bodových domů typu T 06 B podle projektu architekta Adolfa Šroma.


Celofiremní školení Agentury Zvonek v prostorách univerzitní knihovny UTB ve Zlíně

    Po experimentální výstavbě na Benešově nábřeží představuje Bartošova čtvrť první typové panelové sídliště ve Zlíně. Jeho urbanistický koncept se zakládá na kompaktní skladbě podélně a příčně na sebe navazujících panelových domů v kombinaci se zděným občanským vybavením. První etapu sídliště, postavenou na uzavřeném obdélníkovém půdoryse, doplňují budovy areálu škol a obchodního centra z režných spárovaných cihel, hřiště a koupaliště. V letech 1970 až 1974 přibyly ve východní části sídliště čtyřpodlažní a pětipodlažní deskové a bodové panelové domy podle návrhu Adolfa Šroma.


Zájem o úvěry na bydlení začíná opět pomalinku růst

    Historie zástavby dnešní Bartošovy čtvrti sahá do 20. let 20. století. Na východním okraji zlínského katastru začala v tomto období intenzivně stavět firma Baťa. V roce 1924 zde bylo zřízeno firemní letiště a v jeho blízkosti se ve čtvrti Podvesná rozrůstal soubor firemních rodinných domků. Naproti přes řeku Dřevnici se v roce 1927 začalo se stavbou areálu Baťovy nemocnice. Na pozemcích po letišti, které se přestěhovalo do Otrokovic, navrhl v roce 1934 František Lýdie Gahura městský park, za války zde však namísto parku začal růst areál zlínského dopravního podniku. V letech 1943 a 1949 byly postaveny vozovny, v roce 1955 pak architekt Zdeněk Plesník navrhl administrativní budovu z cihelného zdiva s dekorativními prvky charakteristickými pro socialistický realismus. Administrativní budova se stala přirozenou dominantou této části města a současně předělem mezi domky firmy Baťa na Podvesné a nově vznikajícím sídlištěm. Čtvrť, která navázala na areál škol od Miroslava Drofy z let 1952–19
    O vzniku nového sídliště mezi nemocnicí a Drofovými školami se rozhodlo v roce 1956. Bylo posazeno do bývalých meandrů regulované řeky, které byly zavezeny odpadem, a počítalo se s použitím nových variant konstrukčního typu G. Podle projektu architekta Adolfa Zikmunda bylo do roku 1961 v Bartošově čtvrti postaveno devatenáct převážně třípodlažních a čtyřpodlažních domů typu G 57. V roce 1960 je doplnil prototyp experimentálního obytného šestipodlažního panelového domu G 59, takzvaný Včelín, podle návrhu Bohumíra Kuly, Karla Janů a Výzkumného ústavu montovaných staveb Gottwaldov. Tak byla dokončena I. etapa výstavby sídliště, označovaná jako stará Bartošova čtvrť.


Obhájili jsme všechny certifikáty ISO, viz příloha O nás

    Pronájem bytu 3+1 s balkonem, M. Knesla - Bartošova čtvrť, Zlín. Detail: Nabízíme dlouhodobý pronájem bytu 3+1 v klidné lokalitě Bartošovy čtvrti ve Zlíně. Byt se nachází v 1.NP, má plastová okna, je částečně vybavený (kuchyňská linka, sporák s troubou, lednice, malý televizor, satelit, v koupelně pračka šatní skříň, 2 jidelní stoly se židlemi, 3 pohovky - dvě jsou rozkladací na postel, 2 konferenční stolky, stropní lampy a záclony na oknech). K bytu patří sklep, nachází se v blízkosti MHD. Volný ihned.


Proč je výhodnější pronájem nemovitosti přes realitní kancelář?

    Při výstavbě první části sídliště byla použita panelová konstrukční soustava G 57 (G jako Gottwaldov a 57 podle roku vzniku), vypracovaná ve Zlíně Arnoštem Kubečkou a Bohumírem Kulou ve spolupráci s Ústavem montovaných staveb Gottwaldov. Konstrukční systém G 57 se dlouhá léta používal s různými obměnami, v roce 1958 zcela nahradil předchozí typ G 40, jehož vůbec první realizace najdeme ve Zlíně na Benešově nábřeží. Konstrukční systém G 57 s rozponem 3,6 m vykazuje mnohé rysy svého předchůdce, tedy typu G 40, v mnohém se však liší. Zachován je rozpon a tloušťka nosným stěn, tedy 20 cm. Nově se však u typu G 57 objevují lodžie a montované bytové jádro. Zabudování bytového jádra ovlivnilo dispozici bytu – koupelna, WC a kuchyň již nejsou situovány vedle sebe podél fasády či nosné příčné stěny. Nově se sdružují kolem jádra v kompozici typické také pro pozdější typy panelových soustav – WC a koupelna jsou umístěny do středu dispozice bez přímého osvětlení a větrání, stěna s vertikálními ins
    Stavby občanské vybavenosti byly realizovány klasickou cihlovou technologií. Čelní stranu sídliště dotvořil bytový dům s obchody, orientovaný rovnoběžně s řekou Dřevnicí. V roce 1960 byla postavena školka a jesle a z původní požární nádrže nové letní koupaliště Spartak (podle projektu z roku 1954), sloužící stejně jako škola i okolním čtvrtím.
    Pronájem prostorného bytu 2+1 ve velmi klidné lokalitě Zlína - Bartošově čtvrti. Detail: Byt se nachází v 1. patře, plocha 56 m2 a je částečně vybavený (kuchyňská linka, pohovka, postel, stůl 2x). Dům prošel rekonstrukcí - zateplení, nová fasáda. Žádaná a klidná lokalita - Bartošova čtvrť, výborná dostupnost MHD do centra, obchod, škola, školka nedaleko, cyklosteska. Ihned k nastěhování.
    V Bartošově čtvrti se objevují převážně třípodlažní a čtyřpodlažní panelové domy typu G 57. Třípodlažní dům měl 6 třípokojových a 15 dvoupokojových bytů.


Zájem o úvěry na bydlení začíná opět pomalinku růst

    Vcelku chudou výtvarnou výzdobu sídliště Bartošova čtvrť tvoří patinované sádrové reliéfy ve vstupní hale  10. základní školy (1958) a Vyšší odborné školy umění v Dřevnické ulici (1953) od Bohumila Jahody, Zdeňka Kováře a Jana Habarty a nově osazené plastiky před vstupem do této školy, které vytvořili její žáci a absolventi v posledních deseti letech. Před areálem škol v Dřevnické ulici se nachází busta etnografa Františka Bartoše od sochaře Karla Řezníka z roku 1948.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00