Jak na věc


akutní reakce na stres mkn

HOMEOPATICKÁ PORADNA Lucie Mutinská

    Nejčastější příčinou jednoduché plynové tympanie je totiž ucpání jícnu, které znemožňuje odchod plynů. Jícen se ucpává mechanicky kouskem jablka, mrkví, řepou, bramborem nebo podobnými krmivy, jedná se vlastně o „zaskočení“. Může zaskočit i samotné sousto určené k přežvykování, zvláště u slabých, nemocných zvířat nebo při nedostatečném napájení.
    Křivice, rachitis nebo rachitida, je nemoc charakteristická poruchou růstu kostí mladých telat, jehňat, kůzlat, štěňat, koťat, liščat, selat, mladých...
    U pěnové tympanie jen zasondování zvířete nepomůže, pěna nemůže sondou unikat a ani trokarizace problém neřeší. Nejdříve je nutné zvýšit povrchové napětí a pěnu tak rozrušit. Existují speciální přípravky pro tento účel, jako je Tympasol, které by každý chovatel přežvýkavce měl mít ve své domácí lékárničce. Pokud nemá, dá se použít parafin v dávce 100 ml nebo 100 – 200 ml stolního oleje na ovci či kozu. V nouzi funguje i tekuté mýdlo na ruce nebo terpentýn. Domácí prostředky ale působí pomaleji než léky přímo určené pro tento účel.
    Akutní nadmutí je rychle se rozvíjející porucha, při které se předžaludek nebo žaludek zvířete plní plynem. Přeplněný a chorobě zvětšený orgán tlačí na bránici a velké cévy, což vede k dušení a šoku. Pokud není poskytnuta rychlá pomoc, až k úhynu zvířete.


Nadmutí při jiných onemocněních

    Nadmutí způsobené zkrmováním koncentrátů se dá předejít hrubším šrotováním a postupným návykem. V intenzivních chovech se používá taky denní drenchování olejem. V zahraničí pak proti nadýmání fungují některé antibiotické stimulátory růstu.
    Následně se zvíře nutí do pohybu („honit jak nadmutou kozu“), pohyb podporuje rozrušení pěny. U ležícího zvířete se masíruje bachor a uvolněný plyn pak už lze vypustit sondou.
    Prevence je u akutního nadmutí mnohem lepší než léčba. Na jarní pastvu a na pastvu strnišť je třeba zvířata postupně navykat a před vyhnáním na pastvu je předkrmit hrubším senem nebo slámou. To jednak dodá do bachoru hrubou vlákninu, jednak zvířata nebudou hltavě konzumovat velké množství rizikové píce.


Akutní nadmutí malých přežvýkavců

    U nepřežvýkavých zvířat se nadmutí popisuje především u králíka. Mechanismus vzniku je ale zcela jiný. U králíka dochází k přeplnění žaludku plynem jen a pouze jako důsledek neprůchodnosti vrátníku. Žaludek se v důsledku neprůchodnosti plní plynem a zažitinou. Je to akutní stav projevující se silnou bolestí břicha a rychle nastupujícím šokem a kolapsem postiženého králíka. Bříško je nafouklé, králík velmi slabý, skřípe zuby, tělesná teplota může být snížená. Podobně jako u přežvýkavců i u králíka žaludek tlačí na bránici a velké cévy, takže dýchání je namáhavé a sliznice nafialovělé. Nakonec králík hyne zadušením nebo na selhání srdce.
    Základem je reagovat co nejrychleji. V případě jednoduché plynové tympanie je třeba zprůchodnit jícen – zaskočené sousto jde někdy vytáhnout rukou, častěji je potřeba zvíře zasondovat. Jakmile z bachoru odejde přebytečný plyn, zvířeti se rychle uleví. V případě nejvyšší potřeby se používá trokar jako život zachraňující procedura, která ale s sebou nese značné riziko následného zánětu pobřišnice.
    Kampylobakterióza je nakažlivá nemoc neobyčejně mnoha druhů zvířat, u kterých však často proběhne zcela bez příznaků a původce, bakterie z rodu Campylobacter, mohou...
    Popis níže uváděných situací je pouze dočasnou pomocí náhle se objevujících akutních stavů, pro trvalé uzdravení z chronických nemocí je nutno pacientovi podat jeho konstituční lék!


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00