Jak na věc


říše země země hra

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ OSOBY (poslední týden)

    Prvním vládcem Východofranské říše byl Ludvík Němec, který připojil Korutany, Kraňsko a Východní Marku (pohraniční oblasti, později Rakousko). V devátém století našeho letopočtu bojovali proti Velké Moravě a proti Normanům. V roce 899 začali říši z východu ohrožovat též ugrofinští Maďaři.
    Křesťanství znamenalo nové rozdělení říše. Přesto ale byla církev součástí státu a panovník mohl o jejím fungování rozhodovat poměrně nezávisle. Z opěrných bodů církve – klášterů – přicházela většina učených mužů té doby.
    Po něm nastupuje jeho bývalý opatrovník Jindřich II. (972 – 1024). Nebyl sice Otonem v pravém slova smyslu, přesto ale patřil do rodu Liudolfingů a byl korunován tradičně v Cáchách. Za své vlády přišel o Itálii, což ale bylo zřejmě nejlepší řešení, jak zachránit Saské panství. Po jeho smrti přestává saská dynastie hrát prim. Novým císařem se stává člen bavorské, tzv. Sálské dynastie jménem Konrád II. Sálský (990 – 1036).


NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ FILMY (poslední týden)

    V roce 919 si feudálové zvolili svého krále, saského vévodu Jindřicha I. Ptáčníka. Prvního vládce, který nepocházel z Frank, ale ze saského rodu Liudolfingů. Popisuje se jako zakladatel otonské dynastie, tento název ale pochází až z 19. století. Dnes je možná nejznámější díky svému velkému zájmu o ptactvo, o kterém sepsal zajímavá pojednání, která ornitologům slouží do dnes. Za jeho vlády ohrožovali střední Evropu Maďaři (polovina 10. století), a proto s nimi uzavřel příměří a začal si podmaňovat polabské Slovany. V roce 929 zavázal knížete Václava (sv.) k platbě „tributu pacis“ (poplatku za mír). Po Jindřichovi nastoupil na Východofranský trůn Ota I., který v roce 955 na řece Lechu porazil společně s Boleslavem I. (knížetem českým) Maďary. V roce 962 byl v Římě korunován na císaře (= pokus o obnovu Římského impéria), vznikla Svatá říše Římská (v 15. století přidáno ‘národa Německého’). Římským císařem se mohl stát jen německý král. Ota II. (973 – 983) uzavřel mír s Byzancí sňatkem s b
    Časově by se dala karolínská renesance vymezit nástupem Karla Velikého na francký trůn a rozdělením této říše Verdunskou smlouvou. Měla navázat (znovuobjevit) na kulturní tradice antického Říma a Řecka. Správa Karolinské říše byla založena především na výbojích, obchodu a zemědělství. Mimo to ale pozval ke svému dvoru několik významných osobností  jako básníka Alkuina z Yorku, životopisce Franka Einharda nebo langobardského životopisce Pavla Diacona.
    Pokračování animovaného filmu Raubíř Ralf, prolezlého odkazy na staré videohry, se přesouvá do prostředí internetu, prolezlého pro změnu referencemi na známé weby.
    Po smrti Karla Velikého dochází k úpadku Franské říše. V roce 843 rozdělila Verdunská smlouva Franskou říši na Východofranskou, Lotharingii a Západofranskou říši. Tyto říše se staly základem středověkých říší (z říše Západofranské vzešla Francie, z Východofranské říše vzniklo Německo). Lotharingie na konci 9. století připadla rovným dílem východní a západní říši.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00