Jak na věc


říše země země hra

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ OSOBY (poslední týden)

    V roce 919 si feudálové zvolili svého krále, saského vévodu Jindřicha I. Ptáčníka. Prvního vládce, který nepocházel z Frank, ale ze saského rodu Liudolfingů. Popisuje se jako zakladatel otonské dynastie, tento název ale pochází až z 19. století. Dnes je možná nejznámější díky svému velkému zájmu o ptactvo, o kterém sepsal zajímavá pojednání, která ornitologům slouží do dnes. Za jeho vlády ohrožovali střední Evropu Maďaři (polovina 10. století), a proto s nimi uzavřel příměří a začal si podmaňovat polabské Slovany. V roce 929 zavázal knížete Václava (sv.) k platbě „tributu pacis“ (poplatku za mír). Po Jindřichovi nastoupil na Východofranský trůn Ota I., který v roce 955 na řece Lechu porazil společně s Boleslavem I. (knížetem českým) Maďary. V roce 962 byl v Římě korunován na císaře (= pokus o obnovu Římského impéria), vznikla Svatá říše Římská (v 15. století přidáno ‘národa Německého’). Římským císařem se mohl stát jen německý král. Ota II. (973 – 983) uzavřel mír s Byzancí sňatkem s b
    Karel Veliký (vládl 768 – 814). Karel Veliký strávil většinu života v čele vojska, podnítil asi padesát tažení, ovládl severní a střední Itálii, podrobil si Sasy, vyvrátil říši Avarů a bojoval proti Slovanům. Ze své silné pozice dosadil papeže Lva III., který měl ale neshody s Italským prostředím. Prosil Karla o pomoc. Ten mu vyhověl tažením, na podzim roku 800 už byl s vojskem v Římě. Papež Lev III. mu údajně z vděčnosti věnoval císařskou korunu a jmenoval ho Imperatorem Augustem. Došlo k obnovení říše římské, vznik svaté říše římské. Císař byl pro všechny křesťany na světě, což kolidovalo s přesvědčením a tradicí východořímské říše
    Pokračování animovaného filmu Raubíř Ralf, prolezlého odkazy na staré videohry, se přesouvá do prostředí internetu, prolezlého pro změnu referencemi na známé weby.


NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ FILMY (poslední týden)

    Synové Ludvíka Němce si říši rozdělili – nejstarší Karloman vládl v Bavorsku, Ludvík Mladý pak v Sasku, Durynsku a Fransku, a nejmladší Karel zvaný Tlustý v Alamansku. Jednoty Východofranské říše se podařilo dosáhnout až po smrti prvních dvou bratrů Karlovi Tlustému, který se roku 885 stal též králem Západofranské říše. Nemoc, neúspěšné boje proti Normanům ze severu a nedostatečná aktivita proti výpadům Saracénů z jihu jej donutily k abdikaci roku 887.
    v Konstantinopoli. Karel sám nebyl z této korunovace příliš nadšený, vznikl dualismus moci světské a moci duchovní. Karel prohlašoval, že císař je hlavou veškeré obce křesťanské, v církvi viděl svého podřízeného, což jej opravňovalo také k zásahům do církevních záležitostí. Říši považoval především za své území.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00